Skřivánek

Opravdu by mne zajímalo historické pozadí tohoto filmu. Nechce se mi totiž věřit, že by Skopčáci na pokusné střelnici nechali Rusa, kterého měli za zvěř jezdit s plně natankovaným téčkem. Testům střelby na kořistní techniku (mimochodem i na naše pohraniční pevnosti) se Němci věnovali s důkladností jim vlastní. Velmi pochybuji, že by nechali po place lítat několik tanků T34 i se zajatými ruskými osádkama a cvičně do nich stříleli. Vždyť tank se dá staticky umístit na požadovanou vzdálenost, kdy měření síly průraznosti protipancířové střely bude nejpřesnější... A i kdyby, proč neměli Němčouři po ruce pár panzerfaustů, nebo rovnou nějakého Tygra, kdyby náhodou nějaký tank zdivočel a začal najíždět na děla? I kdyby bylo problematické tank zasáhnou čelně, šel protitankovými děly znehybnit zásahem na pásy, věž atd... Neozbrojená stojící plechovka na louce by pak nepředstavovala žádnou hrozbu. Celá stíhací akce byla směšná, hrdinové mají čas zastavovat, povídat si a v závěru dokonce udělat mohylu z kamenů padlému druhovi... Škoda, že hoši nedojeli na to letiště, ten Dornier 17 mně namlsal a čekal jsem nějakou pěknou paseku mezi mesounama a fokoušema... Děcko s psíkem už byla taková protiválečná křeč i hraná hrůza osádky flaku po výstřelu... Celé je to zkrátka takové rusky heroické a tím pádem málo uvěřitelné. Vždy mne fascinovalo jakou pozornost Rusové věnují pomínkům padlých vojáků. Je to o to podivnější, že na frontě pro velení život vojáka neměl cenu a statisíce Rusů padli jen chybami velení, nedostatečným systémem zdravotnické služby nebo když byli posláni s chabou výzbrojí proti elitním jednotkám nepřítele. Co českého diváka ve Skřivánkovi zaujme, je použití Vejvodovy - Škody lásky, jako ústřední melodie filmu. A v neposlední řadě si divák prohlédne T34 zvenku i zevnitř (kdo v něm ještě neseděl). Mno, viděl jsem, poznal jsem. Podruhé se na to asi už nepodívám. Dvě sedmikrásky. * * (29.03.2013)

Když vidím ten příběh řeknu si, tak co. Fikce přece ani válečnému hrdinnému filmu jako je Skřivánek určitě neublíží. Ale když ho zapnu a sleduju velkým azbuckým písmem klikyháky, který znamenají, že je vše podle skutečné události, padá mi čelist dolů. Že tohle bylo podle skutečné události? Že by Sovětská armáda byla tak hrdá a zároveň tak drzá a chytrá? No není ona vlastně nejlepší armáda na světě, kam se na ně hrabou ostatní? No není? No, asi je. Skřivánek jde příkladem. Ale tak co. Je to sovětský film, sovětský válečný hrdinný film, a ti toho tenkrát nakecali...:) Jenže tipuju, že při sledování tohoto filmu na západě tenkrát museli téct slzy proudem, jak se tomu museli smát. (09.05.2008)

5/10 Dcela mile prekvapeni - jak jsem v jadru skepticky vudci filmus podle skutecnych udalosti - v jistem slova smyslu takovy "predobraz" jene casti u nas kdysi velmi popularniho polskeho serialu 4 z tanku a pes. Spise nez kohezni pribeh se jedna o mozaiku zaberu, ktera ma jistou spojujici lininii v ukradenem tanku, pocitu ne/svobody a touze zahnat velky germansky narod od Volhy zpatky do Valhaly. Nektere zabery byly az moc schematicky zjednodusene - moc se toho nenamluvi a nevysvetluje - takze na otazky proc a kde se vzal pokusny tankodrom v srdci rise a na polich tam bez ostrahy okopavaji slicne sovetske kolchozkyne nebo jakym zpusobem se do sovetskeho lagru dostal parizsky interbrigadista. Minimalistickemu filmu sedi minimalisticka hudba, i kdyz jako symbol nemecke hudby vybrat zrovna polku Vyvalte sudy mi neprislo uplne nejstastnejsi. (21.03.2008)

Na to, jaké ubohosti byli Rusáci schopní o válce natočit je tohle fakt celkem v pohodě. I když, pokud se tohle skutečně stalo, měl scénárista nejspíš velice lehkou ruku a divokou fantazii. Na druhou stranu - Rusko s točením nereálných heroických filmů pomalu ale jistě skončilo, zatímco "neporazitelná" Amerika chrlí podobné nereálné hovadiny s přehledem dodnes. Takže proč Rusům vyčítat hrdinství a neprůstřelnost, že? (25.09.2009)

Docela dobrý film, s poměrně kvalitní kamerou a až na výjimky nedostatkem patosu. Dokonce i pokus o překvapení (hlavní hrdina ze začátku má probouzet spíše negativní emoce svým nevyhraněným postojem) a takové náznaky kritiky sovětského vojenského velení. Tu a tam i náznak komedie. A velice dobrá ruční kamera. Na druhou stranu film není příliš soudržný, přestože sleduje osádku jediného tanku během jediného dne. Vyskytují se scény a záběry nejasné motivace, většinou ke všemu velice dlouhé. Překvapí montáž ve stylu 30. let, a to spíše nepříjemně atd. atd. Přestože příběh se snad mohl za války stát, je jeho ztvárnění ne zrovna povedené. (04.01.2010)