Já a Orson Welles

Příjemný film. Trošku mi vadilo, že v té době 22ti letého Wellese hraje mnohem starší herec. To ztvárnění nebylo špatné, ale od Wellese čekám asi víc (zvlášť když všichni víme jak hrál). Zcela neodpustitelným přečinem celého filmu je skutečnost, že ho natočil takový režisér. Film asi nikoho neurazí, ale ani nenadchne. Jenom je to další variace na známý příběh "Almost famous" o mladém muži, který se objeví mezi neuvěřitelnými lidmi, získá zkušenost, stane se součástí něčeho a taky trochu dospěje - to vše na pozadí nějaké stylizované doby. Richard Linklater pravděpodobně prodělal nějakou těžkou nehodu, protože tenhle směr jeho tvorby je snad ještě horší než jeho blouznění v rotoscopingovejch horečkách. Negeniální film kdysi geniálního režiséra o vždy geniálním tvůrci. Mimochodem.. Překvapivě nikoho neuráží Zac Efron. Jeho postava působí docela příjemně nestupidně ;) (26.05.2011)

Tak jako jo, Zac nezklamal a přece jenom na sobě zapracoval, po tom bláznivým středoškolským muzikálu už naštěstí vypadá trochu jako herec namísto buzíka. I jeho projev postupuje, troufám si říct, k lepším zítřkům (Šťastný nový rok, Talisman), a tohle drámo bylo pro tuhle změnu zřejmě odrazovým můstkem. Neznám moc skutečného Orsona Wellese a jeho tvorbu, ale myslím, že by mě tenhle film neuchvátil ani kdybych byla jeho fanynka. Je to lehce nadprůměrné zpracování čehosi, o čem ani nevím, co tím chtěl básník říct. 55% (09.09.2013)

Moc příjemné. Klasický příběh o dospívání zkřížený s klasickou oslavou vzniku divadelní hry. Co dělá film výjimečným je umístění děje na prkna divadla Mercury, kde připravuje premiéru Julia Caesara sám velký Orson Welles. Zac Efron rozhodně nic nekazí, ale Christian McKay jako Orson krade každou scénu, kde se objeví. (28.04.2010)

Ano, Efron hraje v rámci svojí kariéry zdaleka nejlepší roli, jenže jeho pubertální ksichtík a nedomrlé herectví zabíjí pokusy o vytvoření uvěřitelné role se stejnou vervou, s jakou se Linklater snaží spasit nesmyslně prázdný scénář o pokrytectví, srabáctví a loajalitě v rámci umělecké branže. Nudil jsem se strašně. Ne však proto, že by film neměl tempo, ale proto, že se dají veškeré záchytné body odtušit dopředu a žádný z charakterů (ne, ani McKayův Welles) není natolik působivý a zajímavý, aby utáhl jednotlivé vztahové epizody směřující k finálnímu potlesku. P.S.: Claire Danes je tu nebývale otravná. (06.08.2010)

Když ze scény (záměrná? divadelnost režie je ubíjející) odejde Welles, ztvárněný stejně jako všechny ostatní postavy hercem bez špetky charismatu, zmizí s nim i ten kousek zajímavostního potenciálu obsaženého v námětu. Poslouchat skutečného Wellese, jak předčítá denní tisk, by bylo zábavnější. Mnohem. 50% (19.06.2011)