Bojovnice (festivalový název)
-
Fighter
Akční / Drama / Romantický / Sportovní
Dánsko / Švédsko, 2007, 100 min
Režie:
Natasha ArthyObsah
-
Tvrdohlavá dcera konzervativních tureckých emigrantů, usazených v Kodani, se snaží vyhovět snům svých prostých rodičů o její velké budoucnosti a zároveň zůstat věrná své osobní vášni – kung-fu. Toto výborné drama určené adolescentnímu publiku sází na sympaticky svéhlavou hrdinku a na působivé scény bojového umění v choreografii Xiana Gao (Tygr a drak). (oficiální text distributora)
Tvrdohlavá dcera konzervativních tureckých emigrantů, usazených v Kodani, se snaží vyhovět snům svých prostých rodičů o její velké budoucnosti a zároveň zůstat věrná své osobní vášni – kung-fu. Toto výborné drama určené adolescentnímu publiku sází na sympaticky svéhlavou hrdinku a na působivé scény bojového umění v choreografii Xiana Gao (Tygr a drak). Komentáře uživatelů k filmu (38)
-
Blizzard
Umění boje a touha po seberealizaci stojící proti oddanosti k rodičům a dlouholetým muslimským tradicím v dnešním světě. To jest příběh mladé studentky (Aicha), která se na doporučení školní trenérky i přes přísný zákaz konzervativních rodičů rozhodne přihlásit do kung-fu klubu, kde se jejího rozvoje ujme již zkušený Emil. Postupně se vyvíjí nejen její bojové schopnosti, ale i náklonnost k Emilovi. Mezitím se její bratr, budoucí lékař Ali zakouká do Jasmin, dívky z vyšší vrstvy a doufá, že se společně vezmou. Když se však na tréninku objeví Omar, kamarád nevěstiny rodiny, začne postupně přituhovat. Aicha a její tajemství je ohroženo, je neustále stavěna do pozice nutnosti výběru, buď poslechnout rodiče a respektovat staré zvyky nebo se oddat své vášnivé zálibě. Vede tak boj nejen se svými soupeři, ale především sama se sebou. Již od počátku se místy objevují vložené imaginární scény utíkající Aichy a souboje mezi ní a tajemnou postavou, zahalenou v černém, která se pohybuje jako kouřový stín. Nejen ve snových bojích, ale i v těch reálných máme možnost sledovat kvalitní vizuální stránku a choreografii, za kterou stojí známý Xian Gao. Fighter je dynamickou a chytlavou podívanou odehrávající se v urbanistickém prostředí dánské Kodani, která končí až společně se závěrečnými titulky. (7/10)(14.8.2008)
-
Matty
Lehkou, v dobrém slova smyslu dívčí romantickou komedii Starý, nový, půjčený a modrý by mě vážně nenapadlo hledat na kontě režisérky Natashy Arthy. Její Bojovnice je sice taky dívčí, ale nikoliv lehká, romantická, ani komedie. Jde o seriózně pojaté drama, v němž muslimská dívka žijící v Dánsku trénuje kung-fu, aby se mohla vypořádat s těmi nejběžnějšími „teen“ problémy. Ostřejší konfrontace s nic nechápajícími rodiči i tupější konfrontace s vyholeným mistrem („Kung-fu je srdce a duše“) jsou prokládány přehlednými a velmi efektními bojovými scénami. Nijak objevnému příběhu ubližuje absence hmatatelného antagonisty, případně nějakého vyššího cíle, k němuž by se Aicha toužila probít (polopatické vysvětlení, s kým celou dobu vlastně bojuje, je podloženo příliš plytkým psychologickým základem). Pro dostatečně mladé diváky, „zatížené“ stejnými problémy jako hlavní hrdinka, by nicméně mohlo jít o svižnou, vstřícnou (čili chápající) a ne příliš hloupou zábavu. 70%(11.7.2008)
-
Adrian
I ked kostra pribehu vychadza z klasickeho set-up (nielen) teen martial arts filmov "mlady clovek si musi najst svoje miesto v zivote a vybojovat svoj doteraz najvacsi zapas", velkou vyhodou a pozitivom je etnograficky mix prostredia v ktorom sa odohrava. Turecki pristahovali v Dansku, do toho zakomponovane bojove umenie vychodu, ktore tu nie je iba ventilom pre vyskyt bojovych sekvencii, ale je ukazovatelom moralneho kodexu a apelu na spravne hodnoty. Kung-fu tu sice podla ocakavania je katalyzatorom takmer vsetkych problemov a trecich ploch medzi postavami, ale zaroven poskytuje aj cestu von a skrz dojo aj miesto, kde sa rozdielne spaja. Takto to mozno znie lacno, ale v rukach reziserky s citom pre kompoziciu obrazov s chytlavym muslimskym hudobnym podfarbenim uderne rytmizujucim sceny a spad deja, a hlavne vdaka naprosto prirodzenemu a presvedcivemu hereckemu vykonu ustrednej predstavitelky sa film meni na fungujucu dramu. A navyse, bojove sceny su vyborne. Silnych 90% za maly velky film so srdcom.(20.6.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $919,445║(27.8.2010)
-
Shadwell
Originalita a určitá výjimečnost Fightera spočívá v propojení evropského sociálního kritického balzakovsko-flaubertovského dramatu s kung-fu. Bol a vnitřní stavy protagonistů se tak neodehrávají uvnitř jejich duše, jak je běžně zvykem, ale jsou přeneseny explicitně ven – do tělocvičny. Co se nám tu odehrává, je striktní behaviorismus, otiskující duši do vnějších podnětů (údery, kopy, úhyby), jdoucí ve stopách Pavlova a Wattsona. A stejně jak malý prostor zabírá tělocvična vůči okolnímu světu, stojí i Aicha proti všem. Odtud význam očí, ke kterému nabádá trenér – oči představují bod (tělocvična = duše), odkud nahlížíme rozprostřenou krajinu (venek). Postavy ve filmu, hlavně rodiče a příbuzní hrdinky, sice nejsou schopny rozeznat, zda je chování a myšlení Aichy projevem pocitu, který zažívá (protože žádná myšlenka nemůže být silnější než její emocionální matrice), nebo zda jde o přetvářku a racionalizaci, za níž se skrývají opačné postoje (touha vypadnout z párty bratrovi nastávající do tělocvičny), kdežto divák takto maten a omezován není. Proč? Protože (i) Fighter chce potěšit zejména diváky a až sekundárně fiktivní postavy filmu (právě začlenění kung-fu přesouvá film z národního, levičáckého projektu, který by horoval za spořádanější živobytí tureckých exulantů, na globální, nadnárodní kinematografii); (ii) protože Fighter nutně potřebuje vnějšího pozorovatele, který by ocenil jeho pěstěnou behavioristickou konstrukci; (iii) protože jak kdysi prohlásil Schopenhauer, „zárukou dobrého stylu je mít co říct“, jenže není dvakrát produktivní volit k oslovení diváka vířivý akademický pojmový aparát; (iv) a protože Figter je zjevně jedno z těch děl, u něhož záleží, jak moc se v něm najdete vy sami. ____ Nejzásadnější námitka vůči Fighteru argumentuje přemírou klišé, z nichž je upředen. S tím nemohu souhlasit. Na většině kateder scénáristky vám sice budou každou chvíli vtloukat, že je lépe z klišé vyjít, nežli se k němu dopracovat; když vyjdete (jako Hitchcock nebo Lubitsch) z klasické situace a když ji obratně rozvíjíte, prohlubujete a vnášíte do ní prvky, které ji mohou ozvláštnit, máte větší šanci dobrat se k „originálnímu filmu“, než kdybyste začali z něčeho, co tu ještě nebylo... jenže každé takové nazírání na film – jestli z klišé vychází, nebo se k nim dopracovává, a nebo ani jedno, či snad oboje – je scestné a pohříchu zobecňující. U filmů není správné posuzovat jen to, jak dopadly a jak začaly, jestli originálně, nebo neoriginálně (protože přesně to nám zůstane v dlouhodobé paměti), podstatné jsou detaily a dění mezi koncem a začátkem (to z krátkodobé paměti, co zpravidla brzo zapomeneme). Jak by řekl Walter Benjamin, filmy jsou vždycky zároveň dokumentem jak kultury, tak barbarství. Všechno kulturní bohatství, které nás tak okouzluje a povznáší, děkuje za svou existenci nejen námaze velikých géniů, kteří je stvořili, ale i nevýslovnému utrpení jejich současníků. Kritické myšlení říká, že krásné nemusí být pravdivé. Německý filozof Adorno to vyjádřil takto: „Strom, který kvete, lže v okamžiku, ve kterém jeho kvetení vnímáme bez stínu hrůzy.“ A tak i u Aichy je podstatnější, co přetěžkého zažila v průběhu filmu, než-li závěrečných katarzních deset minut, na něž se nám film zužuje. Kriticky myslící divák tuto krásu a vznešenost narušuje tím, že odhaluje to, co na tomto závěrečném obrazu zůstalo zakryto a co mu předcházelo.(13.8.2009)
-
tombac
Na poli evropského akčního filmu patří Bojovnice se svými efektně stylizovanými bojovými scénami mezi to nejlepší. Zároveň je to typ filmu, kterých je pokaždé na MFF KV zoufalý nedostatek a letos tu na odreagování od těžkých artovek nic lepšího není. Takže jsem neodolal druhé projekci, tentokrát v kvalitně vybaveném kině Panasonic a píši sem pod vlivem čerstvých dojmů, které jsou mírně euforické, leč na full house to pořád není. Ano, vizuál je perfektní, turecké odrhovačky šlapou na plyn dynamických sekvencí, herci jsou sympatičtí (příjemná Semre Turan na pódiu bodovala šarmem a přirozeným projevem)... Ale uvítal bych více souvislých přehledných bojových kombinací a méně zpomalených a předrátovaných záběrů, které ze souboje místy vytvářejí trochu statickou efektní mozaiku. A nastíněná problematika života v turecké komunitě se nevymanila za zažitých klišé o muslimech... Za víc si ode mě film kritiku nezaslouží. Příjemné překvapení. Seveřani ve Varech jedou!(6.7.2008)
-
Shit
Spíš sociální a rodinný drama než akční a bojovej film, ale to vůbec nevadí,ono i ten život svázanej muslimskýma tradicema emgrantských turků v Dánsku, je tu vykreselenej a ukázanej celkem poutavě, obzvlášť pokud ty tradice narušuje dcera, která se tajně učí kung fu a musim teda říct, že Semra Turan je fakt hodně dobrá, navíc pokud dojde na souboje, což je většinou jen trénink a nebo závěrečnej turnaj (takže ne aby si někdo myslel, že se tady vybíjej ulice od zmetků jako obvykle), tak choreografie a celkově vizuální stránka soubojů je opravdu skvělá, až to trošku zarazí, že se něco takhle dobrýho děje ve filmu, kterej je víc drama než bojovej.(10.7.2009)
-
Lynn
Takový o hodně drsnější, vyspělejší a svým vyzněním méně veselejší bratříček britského "Blafuj jako Beckham" (tématem, cílovým divákem ...).(14.7.2008)
-
Kryšpín
Obdoba filmu Karate Kid, kde hlavním představitelem je turecká imigrantka v Dánsku. Ale s hlubší myšlenkou a skvělým zpracováním. Není co vytknout, má to srdce a není to jen bezduchá mlátička.(18.11.2011)
-
Idaho
Na prvních patnácti minutách tento film ukázal, co všechno mi na moderním pojetí bojových umění vadí. Návštěva u velkého mistra ve škole s vystavenými trofejemi vystavěla na dlouhou dobu stopku ve sledování tohoto filmu. Když jsem se to rozhodl dokoukat, jen jsem se ujistil, že to přesně bude taková ztráta času, jakou jsem tušil. Klišé, třikrát klišé, prázdné žvásty. Pche. 10 %(6.11.2008)
-
Sysel_CZ
Po nějaké době zase film, co mě nejen příjemně překvapil, ale i bavil od začátku do konce. Nejsem fanda mlátičkofilmů, ale myslím, že tady to bylo na dost vysoké úrovni - přesně takové, jakou bych si představoval od ostatních mlátičkofilmů; a druhá rovina filmu, ať už jako rodinné či etnické drámo, funguje rovněž, takže není moc co dodat. Z mojí strany pět hvězd a naprostá spokojenost.(22.5.2010)
-
bassator
43rd KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2008 - VARIETY CRITICS´ CHOICE - Dny Kritiků Variety - 70%, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.39/285(5.1.2009)
-
Webb
Výsledný lepší pocit z této dánské bojovky sráží přemíra efektivity a místy splašená kamera. Škoda, příběhová a dějová linka byla k vyššímu skóre přímo předurčena a také zpracování špatné nebylo. 60%(18.3.2010)
-
rejzanek
Shodou okolností jsem psal včera komentář ke stejně anglicky znějícímu, ale daleko slavnějšímu snímku s Ch. Balem. Asi nejde tyhle dva filmy nějak moc srovnávat, přesto je Bojovnice v mých očích o stupíněk výš.Určitě to není lepšími herckými výkony, i když představitelka hlavní role se mi moc líbila.Možná je to tím ,že je tenhle příběh v mých očích trochu reálnější ,sám opravdu nevím , ale prostě konečný pocit z tohohle filmu mi nedovolí dát jiné než maximální hodnocení.(13.7.2011)
-
kikuka
Cette Aisha n´écoute pas!! Veľmi zaujímavý kríženec. Fighter - Bojovník, aj keď v tomto prípade ja príhodnejší preklad Bojovníčka kombinuje témy dospievania dievčaťa v tureckej rodine mimo Turecka a dospievania a hľadania samej seba ako takých. Na jednej strate stojí jej rodina a zvyky komunity, na strane druhej jej túžba ísť svojou cestou - nebyť kópiou svojho brata, môcť mať rada ne-Turka, môcť byť bojovníčkou kung-fu. Hoci jednotlivé témy sa variujú v rôznych filmoch v rôznych podobách (od Karate Kid po Persepolis) (dobre, trochu preháňam. možno.), ich kombinácia poskytuje veľmi zaujímavý výsledok, v ktorom sa kung fu klub stáva miestom, kde každý zápasí s každým, aby v konečnom dôsledku bojoval so sebou. Fighter je nakrútený so zmyslom pre rytmus, či už ide o samotný obraz, alebo jeho kombináciu so zvukom (ergo strih obrazu a zvuku), s veľmi pôsobivým výsledným mixovaním tréningov, cvičení či zápasov na tureckú / arabskú hudbu. Film veľa získava aj vďaka hlavnej predstaviteľke, Semre Turan, ktorá nielenže vie udierať, kopať a skákať a ešte veľa vecí, ktoré ja neviem, ale má i veľmi prirodzený herecký prejav a pôsobí veľmi príjemne na kameru (vlastne ani to mi celkom nejde ;-). Fakt, je dobrá a má neuveriteľné oči.(20.6.2008)
-
Naslund
Aicha je turecká přistěhovalka, která chodí na střední školu a jejíž největší vášní je Kung-fu. Trénuje jej, kde se dá, a odnáší to jak popelnice, tak poličky. Bohužel tato láska neodpovídá ideálům náboženských tradic a tak ji musí před svou rodinou tajit. Kromě hezkého tréninku a několika efektních soubojů nabízí film silnou dramatickou linii o vztazích v turecké komunitě. Díky tomu se mohou ti méně znalejší i něčemu přiučit. Tak povedený kosmetický kabátek bych od Dánů neočekával a stejně tak potěšily i herecké výkony. Jen dořešení všech linií mi trochu scházelo. Zábava skvělá.(10.7.2008)
-
vorheese
Typické "artové" rodinné drama tvoří spolu s efektními bojovými scénami ideální mix.(10.7.2008)
-
Duotone28
Skoda ze kazda podstastnejsia cast filmu sa dala predvidat...a ocakavat. Takto musim siahnut do zapisnika len priemernym cislom.(6.8.2008)
-
Thomassi
Spíš než akční film o Kung Fu je to drama o přistěhovalecké turecké rodině v Dánsku. Zaobírá se především dcerou Aišou, která místo studování raději chodí na vyuku bojového umění. V pozadí jsou ale i jiné okolnosti, jak radostné, tak nepříjemné. Kdo na první pohled zaujme, je rozhodně hlavní hrdinka a to, jak jí to kung fu jde. Zajímavé je také pozorovat kontrasty mezi pro nás normálními a na druhé straně tureckými zvyky. Takže příběhově rozhodně Fighter potěčí, konec konců také bojovými scénami. Prostě film na relax, u kterého se dobře povavíte. Ale rozhodně nečekejte nějakej Karate Tiger, se kterým má něco společného. 70%.(25.11.2010)
-
Sinn
Blafuj jako Beckham na dánský způsob. Ale výborné bojové scény.(8.8.2011)
