The Price of Courage
Režie:
Ľudovít FilanScénář:
Ľudovít FilanKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Štěpán KoníčekHrají:
Maria Probosz, Andrej Hryc, Michal Dočolomanský, Adriana Romanová-Tarábková, Vladimír Durdík ml., Július Pántik, Lucia Bernusová, Igor Čilík, Ivo Gogál (více)Obsahy(2)
Filmy s pracovní tematikou, které stále hlásaly, že práce má být první potřebou člověka, procházely jen pozvolným vývojem. Střet ustrnulého, bojácného myšlení s novátorskými postupy, byť ve výrazně pozměněné podobě, je však zachován. V tomto případě se ocitáme v továrně na obráběcí stroje, kde ruční práci má nahradit robotizované vybavení. Naskýtá se tak vzácná šance spatřit tento pozapomenutý snímek, který publikum zcela ignorovalo - v době vzniku jej viděla zhruba tisícovka lidí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Tak soudruzi, pojďme to ohodnotit, soudruzi. Soudruzi!! Já si myslím soudruzi, že soudruh scénárista i soudruh ředitel, pardon, soudruh režisér, „vyrobili“, soudruzi, blbinu, která nemá obdoby… Ale, jo má, viděl jsem podobných blbin více. Nebýt zde občas záběr na nahatou Mariu Probosz, tak se nebylo vůbec na co dívat. V podstatě šlo o líp udělanou inscenaci. Tento film nedoporučuji, raději zajděte na škopek. ()
"Mám robiť za roboty? Šibe ti?" Dřít v práci, tak to jsem za socialismu nezažil a plán se přesto vždycky nějak zázračně splnil. Jen se to moc nesmělo říkat. Tady se však plně automatizuje výroba a to je velké téma. Samozřejmě, že je to jenom standardní budovatelství, které mne v době budování rozvinutého socialismu moc nebavilo, ale s odstupem let mi najednou připadá velmi zábavné. ()
,,Soudruhu, robotická linka už pracuje 2,5 hodiny bez poruchy! '' Přiznám se, že Cenu odvahy jsem dal jen s největším úsilím. Koukat se 80 min. na primitivní mechanizovanou výrobu, kde stroje si podávají jakési kovové válce a kde na seminářích o budoucím vývoji mechanizace ve strojírenství jezdí mluvící černobílá televize Tesla se smajlíkem na obrazovce je skutečně vyčerpávající. Film se snaží být i filozofický, hlavně ústřední manželský pár nad něčím neustále přemýšlí a nejvíce nad tématy jako budoucnost a věda, člověk a stroje... no hotové peklo. Naštěstí zlého manažera a milence Hrycovy ženy Dočolomanského klepne pepka v bazénu a hodný frézař Hryc po tvrdém boji dojde uznání nejen od koncernového ředitele, ale i od své ženy. V závěru filmu můžeme vidět jak si v kulturním domě na pódiu hraje Hrycův syn s mluvící jezdící televizí - pinkají si balónky. Ano takhle vypadala normalizační budoucnost v roce 1986. Brrr. Tohle nemohlo zaujmout snad ani tehdy, tedy pokud člověk nepracoval v nějaké té poloautomatizované fabrice a nebyl do všech těch hejblat blázen. Za mne je to jeden kotouč s programem procesu automatizované výroby a to jenom za účast Jeskyňky (Tarábkové). * ()
V dobe, keď bol divácky záujem inde sa slovenský film neustále ukájal v budovateľských filmoch. Odvahou bolo podľa mňa vyhodiť do luftu skoro 5 miliónov korún československých na realizáciu tohto predovšetkým útrpného filmu. Témou bola robotizácia výrobnej linky a medziľudské vzťahy a toto spracovanie nemohli zachrániť ani významní herci. Často odhalenú Probosz nahovorila Zdena Studenková a Tarábkovú Ľudmila Mandžárová. ()
,,PRÍTOMNOSŤ JE BUDÚCNOSŤ BUDÚCNOSTI.“ __ Idelogická stránka mi natoľko neprekážala, ako skôr nereálne znejúce dialógy, niekedy hovorené až s prednesom (Pántik) a tiež zbytočný Hrycov vnútorný monológ. Takto sa predsa ľudia spolu nerozprávajú. Téma manželskej nevery mala okoreniť fádny príbeh, preto sa - vtedy 25 ročná - polka Maria Probosz neváhala viackrát ukázať v plnej kráse. Výsledok je však predvídateľný a vyústeniu problémov s mechanizáciou výroby (logicky) zase chýba dramatickejší oblúk. Príjemne ma prekvapilo technické spracovanie robota a 80 minút je v tomto prípade akurát postačujúcich. (109. hodnotenie, 16. komentár k filmu) ()
Presne toto je ten typ filmoveho hnoja, kvoli ktoremu normalizacne filmy druhej polky 80. rokov len dodychavali .........5 % za Hryca ()
Jednu hvezdicku davam za Marii Probosz a jeji tradicni nahe sceny:-). Ludovit Filan je snad nejhorsim reziserem (z tech, co natocili alespon 5 celovecernich filmu) v ceskoslovenske historii a nedokazu pochopit, kdo a proc mu stale financoval ty jeho kokotiny. ()
Vyčpělé... ()
Klasická budovatelská splácanina o zavádění automatizace do fabriky. Rozhoduje se mezi testováním nedokonalé verze programu, nebo čekání na verzi kompletní. Z toho zcela pochopitelně vznikají třenice mezi náměstky a dělníky. Kdyby více prostoru dostala Adriana Tarábková, možná bych pár hvězdiček přihodil, takhle bohužel jen upachtěná jedna. ()
Typická slovenská záležitosť osemdesiatych rokov akých sa hlavne vo vtedajšej ČST točilo na kilá. ()
Velmi nepovedený film. Je na něm patrné, že všichni zainteresovaní pouze splnili příkaz natočit tento film. Tématem je prosazování věděckotechnického rozvoje v socialistické společnosti. Do průmyslového podniku se mají zavádět nové stroje. Mnoho zaměstnanců i funkcionářů je skrytě i otevřeně proti. Dělníci jsou zváni na předvádění robotů. Ty působí hodně archaicky a nepřesvědčivě. Na těchto akcích otevřeně vystupuje hlavně mistr, který by přišel o své vedoucí místo. Nahlížíme do psychologie dalších postav a je to opravdu velice špatný slepenec. Polská herečka je zde jen pro svůj exteriér, ale film nezachrání. Ani výborní slovenští herci Hryc a Dočolomanský úroveň filmu nepozvednou. Nejméně věrohodně působí oslavná akce k zavádění robotů. Na pódiu se předvádějí robotické hračky a taneční kreace. Je to velmi trapná akce, kde vypomáhá najatá klaka. Ve filmu je také pokus kritizovat korupci. Jedna z postav všechny uplácí prostřednictvím pozvánek na hony. Když už mu teče do bot a hrozí soud, ptá se, zda je soudce myslivec. Tahle scéna vyzní mimořádně hloupě. Tak to vidí pánové Gek a Čuk ()
Taký vláštní slovenský příspěvek k angažované tvorbě v posledních letech vlády rudých volů. Na jedné straně je zábavný-takového robota Filipa bych na socialistickém Slovensku doopravdy nečekal (plechová krabice, monitor místo kebule a na ní majáček z ještěrky), na straně druhý problémy z automatizace výroby jsou uspávající. Ale celé je to natočeno pod vlivem tehdy populární italské komerční tvorby. A jako celek? Rozhodně jsem snesl bez úhony Cenu odvahy, než Temné slunce. ()
Nezáživné. Až na šťabajzny a nahotu. ()
Scénarista musel být našrot, když tohle napsal. Chtěl nám zřejmě sdělit, že ČSSR je na světové špici v technológiach. Jedna hvězda za téměř neustále svlečenou Probosz (nebo koho), ta film trochu zachránila. ()
Tak naivní a stupidní zpracování tématu robotizace bylo směšné už v době premiéry, natož teď. Ani herci se nevyznamenali: Maria Probosz je jen svlékací panenka a Andreji Hrycovi kladné role vůbec nejdou. ()
Viete čo to je? Softvér. Je v tom program, podl'a ktorého sa tento systém riadi. A další a další hŕba hloupých a prázdných keců. Ale kobieta jest bardzo ładna! Museli k ní dát Doča, aby se něco srandovního nepřihodilo... Ve filmu je i zmínka o budoucím masovém rozšíření home-office. Nu... To se splnilo. Nech žije slivovicová ekonomika! ()