Duch boje

U mě naprosto není co řešit. Tyhle filmy prostě miluju a Prachya Pinkaew je prostě umí. Kašlu na příběh a scénář, dostanu vždycky přesně to, co chci a ještě hromadu šlehačky s několika třešničkami k tomu navrch. JeeJa Yanin samozřejmě není Tony Jaa, ale na to, jaké je to mladé děvče je neskutečně dobrá. Stejně tak musím opět vzdát hold kaskadérům, kteří by se pro diváka téměř zničili a zabili (jak je vidět po skončení filmu - zranění, pády, atd. V jedné scéně dá Yanin chlápkovi bez problémů kopačkou KO, takže tak křehká asi fakt nebude). Film je úžasnou reakcí na celou tradici martial arts filmů, od "Big Bosse", který odstartoval kariéru a slávu Bruce Leeho a martial arts filmů obecně, tak přes filmy s Tonym Jaa až po samurajské řezničiny a videohry. Videohru navíc finále na stěnách baráků vyloženě připomíná, perfektní nápad. Některé scény berou dech, u některých mrazí v kostech, některé jsou tradiční. Téma mentálně postižené dívky se mě navíc citelně hluboce dotýkalo, protože jsem s těmito lidmi pracoval a mám k nim osobně velmi pozitivní vztah. Plný počet*. (03.10.2008)

Aneb co se stane, když smícháte schopnosti Jackieho Chana a Bruce Leeho a dáte ho ženské (nebo spíš holce, protože je to ještě děcko) a pořídíte mu autistické chování. Ale co všechno dokáže, to je neuvěřitelný. A vypadalo to, že dablérku moc nepoužívala. Ale ten střih taky udělá svoje. Ale když jste se na to soustředili, tak jste viděli, jak jí do těch ran nabíhají, míří schválně jinam, celkově ju dost šetří a nedávají do toho sílu. Jasně, že to bylo hrozně přehnaný, nejen z hlediska děje, ale i těch bitek (a klasickej kopanec, kterej by nebolel ani mě, udělá hrozitánské hlasité vžžžuumm!!! a zabije chlapa) - ale to už je klasika u filmů tohoto thajského režiséra. Ženská záporačky vypadají jak transvestiti. A jedna scéna mi dost připomněla Kill Bill scénu, jak pozabíjela celou ochranku. Nejvíc se mi líbily ty různé pády, otloukačky a zranění - obzvlášť ty pády na záda byly dost krematoriální. Ne, nejlepší byl takovej ten brejlatej schizofrenickej synek s těma trhanejma pohybama. Pak už se mi to ale okoukalo a taky to omamování (ta její onanie z rakovinotvorné maminky) mi přišla trpknutě trapná. A nevím, proč se to jmenovalo Chocolate, když žrala lentilky. (05.09.2008)

Neviem, ako tento film hodnotiť. Bohužiaľ sa filmári rozhodli v tomto jednom snímku spojiť dva veľmi ťažko skombinovateľné žánre a to drámu s akciou. Akčný film dnes dokáže natočiť aj "orangutan", ak má celkom dobrého choreografa a scenár sa ako tak dá zniesť, ale dráma, to je už iné kafe. A navyše pokiaľ ide o stvárnenie príbehu o autistickom dievčati. Film mi pripadal ako strašne neucelený a nevyvážený. POZOR MOŽNÝ SPOILER: Bojové scény sú ok, ale to spracovanie drámy autistická dcéra vs. matka chorá na rakovinu vs. nedostatok peňazí vs. vybavovanie starých účtov s mafiou, to jednoducho nemohlo vyjsť a ani nakoniec nevyšlo dobre. A nie je to preto, že by jednoduché scény boli zlé. V podstate každá bola spracovaná úplne OK, ale problém je v tom, že vždy každá dramatická scéna bola rušivou pre tie akčné a naopak, tie akčné scény pôsobili rušivo medzi scénami dramatickými. Bohužiaľ. Dávam slabšie 3 hviezdy resp. max. 50%. Ale dievča potenciál má, len ho treba využiť lepšie, takže na jej budúce projekty rád počkám. (29.05.2009)

Na tomto snímku se někdo vyhrál, co se týče bojového umění, chvatů, efektů a dalších akčních vychytávek. Samotný příběh je ale velmi jednoduchý, nepropracovaný a předvídatelný. Jde spíše o směs zápasů chatrně spojených dějovým lepidlem. Kamera je povedená. Celkový dojem je ale bohužel za dvě hvězdy. (30.09.2008)

Strukturou podobné Tom Yum Goong. Mezi jednotlivými akčními scénami nám oči slepuje nudná a utahaná příběhová vata. Když nyní víme, co dokáže Tony Jaa (a někteří další ultrakaskadérští blázni), nemají již podobné bojové sekvence takovou údernost. Kdybych film viděl třeba 2 roky b.t. (before Tony), tak bych asi ze sebe sypal nadšenější věty. Na druhou stranu je pravda, že lokty a nárty tu kolem sebe střílí mladičká zástupkyně něžného pohlaví, či-li samozřejmě jí a celému stunt týmu určitě patří uznání. Mnohé scény se mohou pyšnit promakanou choreografií a některé jsou i hodně nevšední (boj na střeše pod nízkou konstrukcí, boj s využitím dvou saja, duel s brejkařským gumákem a závěr, při kterém asi popraskalo hodně páteřních segmentů). Yaniny akrobatické a bojové dovednosti působí dobře, otázkou je, jak moc se jednotlivé techniky v postprodukci zrychlují. (14.02.2009)