Valčík s Bašírem

Hodnoceno jako film o historických událostech a politickém tématu jde o výraz poraženeckém syndromu, ne nepodobný tomu, jenž má Amerika z Vietnamu. Ale chápu to spíše jako umělecké zamyšlení nad tím, jak pracuje paměť. Ari Folman přišel na geniální řešení, které zřejmě nemá v dějinách kinematografie obdoby. To, co si člověk nepamatuje, si může nakreslit. Jde o rekonstrukce minulosti skrze animaci - opětovné oživování, obrazy, které nejsou úplně realistické. Působí to vlastně i dost cool - právě v onom původním významu distancovanosti od tématu. Postupně se ale odstup zmenšuje a na konci přijdou dokumentární záběry z BBC a řízne se do živého. Za posledních několik let jsem neviděl film, který by automatičtěji spouštěl silné emoce, aniž by přitom šlo o citové vydírání. (10.07.2008)

Já vidím na Valčíku s Bašírem jediné pozitivum, že zviditelnil jedno z mnoha bezpráví, které si provádějí navzájem židé, křesťané a muslimové, jinak jako film pro mě zklamání. Něco o "Bašírovi" ze Světa v obrazech z roku 1982: http://svet_islamu.sweb.cz/obsahy/politika/palestina/sabrasatila.htm (09.02.2009)

Tak tohle je tedy něco! Na první pohled zastaralá a ne příliš hezká animace je ve skutečnosti mnohem sugestivnější než dnešní (bůh ví jak promakané) 3D technologie a dodává snímku nečekanou reálnost. Samotný děj není téměř ničím originální - zabývá se hrůzami války a psychickým dopadem na přeživší. Film je z části pojatý jako dokument, ostatně jak dokazují autentické postavy a závěrečná hraná sekvence... Počáteční scéna filmu (psí smečka ženoucí se temným městem) je opravdu pozoruhodná. Ale ani zbytek filmu neztrací nic ze své depresivní, fascinující atmosféry. Mě velmi zaujala scéna s tankem, který projíždí ulicemi města a žádná auta ani zdi mu nejsou překážkou... Kamera je naprosto perfektní a působí jako ve skutečném válečném filmu. O hudbě se snad ani nemusím zmiňovat - rockové skladby jsou vážně trefou do černého.;-) (26.02.2009)

Tak zase po čase přichází intelektuální kravina, kterou si každej vychvaluje, přitom je totálně nudná, bez dechu a nemít tak stylovou animaci, rozhodně bych se nebál dát odpad. Totálně nevyrovnaný film/dokument, který má pár silných scén, avšak ty mi připomínaly jiné válečné filmy, že by pouze náhoda? __ BTW, může mi někdo ukázat ty brilantní snové scény, o kterých tady VŠICHNI do jednoho píšete? Opravdu jste je viděli, nebo jste zase od sebe opisovali? Co? ... (21.01.2009)

Sám režisér se v září 1982 jako voják izraelské armády zúčastnil invaze do západního Bejrútu a byl přítomen u krutých masakrů v táborech. Co tam přesně dělal, jak se s tím po tom vyrovnal a jaké to mělo následky na jeho duši? To se můžeme spíše jen dohadovat, nám divákům nabídl velmi netradiční film, z nějž se dá ale leccos vyčíst a jehož výsledný dojem je ještě posílen autenticitou událostí. (Viz youtube, ale odkaz na něco tak hrozného ode mě nečekejte). I když mě poslední vteřiny filmu překvapily, tak jsem je v tu chvíli nepovažovala za nutné, film měl silnou výpovědní hodnotu i bez nich. Vidím, že většina se necítila citově vydírána, já sice také ne, ale trochu sem cítila, že to do nás Folman ´pere´ trochu nad rámec. Co se týče hudební složky filmu, tak ta byla naprosto perfektní, od disko songu Enola Gay na lodi plavících se vojáků (pojmenováno dle bombardéru, jež shodil atomovou bombu na Hirošimu), který zabodoval na mnoha světových hitparádách počátkem 80. let, až po již zmíněný Haunted ocean, který uslyšíme několikrát v opakující se magické vodní scéně. I když jsem taneční neměla ráda, tak tento waltz bych si s chutí zatancovala znovu. P.S. Vytěsnění nepříjemných zážitků do podvědomí, poté touha po oněch odsunutých vzpomínkách... Válka, utrpení, bezmoc, přátelství a vnitřní síla jedince. Tím vším a nejen tím je pro mě tento originální filmový počin...(43. MFFKV 2008) (13.07.2008)