Mertax

Pořád o dvě třídy lepší než Ceny kritiků. Koncept těchto ceremoniálů bude vždy totožný – vybere se zastřešující téma, moderující, předávající a hudební vsuvka, vše doplněné o jednu až dvě montáže (co rok přinesl + zemřelí). I nejlepší světové předávačky jsou po hodině nudné, my ještě můžeme být rádi, že naše lokální nejsou proložený deseti reklamními bloky, avšak o to hůř pro letošní účastníky. Přetáhnout tak masivně předem plánovaný přenos je selhání, avšak zrovna Zbroškův výstup v duchu jeho trapnohumoru byl celkem zábavný. Hovorka je solidní moderátor a nepovedený vtip dokáže podat tak, že vám to vlastně ani nevadí. Není tam křeč, stupidní otázky na předávající a je to důstojné, aniž by se to bralo příliš vážně. Děkující nejsou nevkusně přerušováni a scénografie nevypadá jako z ochotnického divadla. Podobně jako u Cen kritiků se z toho stává pořád pro nominované, jejich příbuzné a média. Absolutně si nedokážu představit, že nezainteresovaný člověk má čas 150 minut sedět u TV a zajímat se o pořad, v němž se mluví o nějakém Il boemovi nebo Arvédovi, které viděli tak čtyři lidé./// Osobně mám radost za Bendiga, ale škoda, že akademici zůstali zaprdění a kameru dali Poslednímu závodu místo Bangera.

Zcela nesoudná stopáž, kterou nelze tolerovat ani Flixu. Rian Johnson sebevědomě představuje další Blancovo vyšetřování, které však už není tak záživné. Herci se snaží, seč mohou, ale jejich postavy skoro nemají co hrát. Společný jmenovatel celé grupy je podivný, vtipy nefungují a některé running jokes (Mona Lisa) smrdí scenáristickou bezradností. Blancův jižanský přízvuk je otravný, ale hlavně už nechci Craiga nikdy vidět ve vaně. 55 %.

*Spoilery* McNulty se z hlídkování vrací k vyšetřování. Definitivně potvrzuje, že zkrátka není sympatická postava, ale spíš podivný napravený alkoholik a chronický nevěrník. Seriál obecně s nějakými vzory zachází v porovnání se současnými seriály velmi nekonvenčně, což je na něm to atraktivní. Absentují zde charakterově jednoznačné postavy, do kterých se lze vcítit, ke kterým lze vzhlížet a fandit jim nebo kterými lze jednoznačně opovrhovat. Tvůrci neukáží podrobně téměř ničí rodinný život, takže i po 60 hodinách sledování o nich víte jen velmi málo, ale stejně jsou vaše nejoblíbenější parta. Chcete se s nimi poflakovat, chcete vědět, co právě řeší a hlavně slyšet, jak mluví. Tu baltimorskou angličtinu černochů z nároží jsem si absolutně zamilovala. Pátá série nás zavádí do žurnalistické branže, což moc napětí nepřináší. McNultyho vylhaný případ coby z nouze ctnost by se dal vytěžit lépe, kdyby pracoval na polapení někoho jiného než nezajímavého Marla, který se navíc ani příliš neukazuje a jen občas něco drsňácky plácne./// Nejlepší hláška (s05e02): Snoop: „Fuck them west coast niggas. 'Cuz in B-more, we aim to hit a nigga, ya heard.“ Nejpřekvapivější zvrat (s05e08): Děcko zabije Omara, pohříchu odbité a nedramatické. 85 %./// Suma sumárum: Seriál celkově nezvládá finiše, takže vyřešení vražd v přístavu (2. série), chycení Avona (třetí) a  Marla (pátá) je naprosto bez napětí. Komando vlítne dovnitř a za pár vteřin je hotovo. Současné seriály by z toho udělaly zápletku na celý díl. Wire je však mistrovský v postupném vykreslování dlouhých procedur vyšetřování a zobrazování policejní rutiny, které se sestává z desítek hodin papírování a detailní práce s důkazy než z neustálých akčních přestřelek, jak tomu právě u současné TV produkce bývá.  Oblíbené postavy: Omar, Bodie, Stringer Bell, Prop Joe.  90 %.

Na kulisu k žehlení nebo nudné online poradě má člověk nízké nároky. Trailer ukázal ty nejzajímavější momenty a další už v seriálu skoro nejsou. NPH jede na autopilota, tvůrci ani nedokázali využít atraktivitu New Yorku a povedených fórků je na 8 epizod strašně málo. Celkově je to sbírka gay klišé/stereotypů a frků na jedno použití. Místy otravné jako nevyžádaný dick pic. Opuštěný je zkrátka seriál, který není vtipný, napínavý, dojemný a ani zábavným guilty pleasure. Druhé série by byla jen plýtváním netflixovského budgetu, a to říká někdo, kdo se dívá na průměrné seriály, které však dokáží lépe využít kulisy živelného NYC a vtisknout postavám alespoň nějakou charakteristiku (The Bold Type, Suits). 35–55 %.

*Spoilery* Major crimes unit se rozpadla, stará parta už není. Volební kampaň okolo komunálek voleb padla přesně na dobu, kdy probíhaly volby i v ČR, čímž bylo sledování ještě zábavnější. Jinak je 4. série sociální sonda mezi „corner kids“ s poruchami chování, celé je to tíživější, poprvé vidíme konkrétní rodiny a jejich osudy, pocit marnosti zažívá nejenom Bunny se svým novým vzdělávacím programem, ale i člověk při sledování této řady. Dukie místo střední školy nastupuje na nároží, Randy jde do děcáku, Bubbles v blázinci, Cutty postřelen, Michael zabijákem, zkrátka všechno jde do ři**. Náprava není možná a vše je bezvýchodné. Svítá však na lepší časy v dlouhodobějším horizontu: nový starosta, Naymand mimo zhoubný vliv matky a znovuobnovení jednotky na konci sezóny. Čtvrtá série potvrdila, že Marlo je necharismatický nýmand, který předchozím bossům nesahá ani po kotníky, a duo jeho zabijáků s nastřelovací pistolí nudí… Bez Stringera a Avona to už není ono. Série s nejintenzivnějším finále a nejlepším názvem heráku: „Misletoe“. Nejlepší hláška: Senátor (s04e02): „Shiiiiiiiiiiiiiiiiiiit“, nejpřekvapivější scéna (s04e13): zastřelení Bodieho. 75–80 %.

*Spoilery* Avon je zpátky z basy, navazuje se na první i druhou sérii, ale už to nemá tu šťávu. Politické pletichy, snižování statistik… Takže pro mě žádné geniální vyvrcholení, jak píší mnozí. Ovšem druhá půlka série můj názor částečně změnila a je to opět skvělé. Spory mezi Stringerem a Avonem jsou čím dál tím intenzivnější a vše vrcholí vzájemnou zradou shakespearovských rozměrů. Finále má oproti druhé sérii grády a je uspokojivější, což je ale tím, že se uzavírá velký dramatický oblouk veškerého dosavadního dění. Nejlepší hláška (s03e09): „V neděli ráno. Zkoušeli jste sejmout negra, když bral svou vrásčitou babku na modlitbu. A ani jste toho negra netrefili. Sundali jste akorát babiččin klobouk!“ Největší šok s03e11: Osud Stringera. 85 %.

*Spoilery* Odboráři a dělníci z přístavů nejsou tak zábavní jako negři z věžáků. Vyšetřování zabitých prostitutek nemá grády. Nejlepší hláška (s02e03): Omar: „Spread the words darlings. Omar back!“ Největší překvapení (S02e06): osud Deeho. 75 %.

Perfektní, pomalu gradující (bez nesmyslů či zkratek) a autenticky zobrazená práce kriminalistů, kteří stovky hodin a velmi pomalu vyšetřují případ. Na konci série budete mít strašnou touhu koupit si pager! Památná scéna (s01e04) D´Angelo vysvětluje šach. Nejlepší vtip (s01e06): Det. William Moreland: „You seem awfully happy today“. - Det. Ray Cole: „I got laid last night.“ - Det. William Moreland: „Oh yeah? Your asshole still hurt?“ Série s nejlepší úvodní znělkou. 95 %.

Velmi zdařilá a důstojná adaptace novozákonních evangelií. Zeffirelliho přístup k textům není úzkoprsý – přidává, mění a mísí různé události, aby vytvořil dramatický oblouk, což se mu daří. Štědrý televizní rozpočet dal vzniknout solidním kulisám, kostýmům a statisti nejsou lidé s dokonale bílými zuby a krásnou pletí jako např. v Bibli./// Hvězdné obsazení u známých postav bývá někdy rušivé, zde se herci jako Cardinale, Bancroft či Plummer zcela vnořili do svých rolí a potlačili svou hvězdnou auru. Powell je coby Ježíš fenomenální a vyzařuje z něj obrovské charisma, které tato postava nepochybně vyžaduje. Caviezela z Gibsonových jatek nechává daleko za sebou. Je to bez debat nejpřesvědčivější filmový Ježíš a potenciálně zrádné scény, kterými jsou zázraky nebo opakující se alegorické promluvy, které v jiných filmech někdy vyznívají komicky a nabubřele, zvládá bez zaváhání. Ač scénář využívá synoptiky i Janovo evangelium zároveň, vybírá si spíše odlidštěné popisy, a z Ježíše se stává individuum člověku příliš vzdálené. Trochu psychologizující Scorseseho pojetí by postavě prospělo./// Všechny čtyři části jsou kvalitativně vyrovnané, ovšem výsledný dojem lehce kazí to, že ani za více než 6 hodin stopáže nejsou důsledně vykresleny motivace jednotlivých postav. Nejvíce se to odráží v pojetí Jidáše, který se zde oproti evangeliím stává nikoliv zrádcem, ale zélóty přemluveným učedníkem k tomu, aby Ježíše zradil. Jidáš si to ovšem vykládá spíše v politické rovině, v níž je Ježíš chápán jako potenciální vůdce utlačovaných Izraelitů. Sám je ovšem zrazen, když zjišťuje, že Ježíš je rovnou obviněn a před synedriem nevyjeví svou moc tak, jak si to Jidáš naivně představoval. P.S. Neumím si ani představit, jak moc osekaná je dabovaná VHS z 90. let, která má 272 minut. Ta už ale stejně není téměř k sehnání a televize na ni práva nemá. Nesestřihaná verze vyšla na DVD pouze na Slovensku. [382minutová verze, originální znění]

Kamil a jeho sušák. Nedokážu si vůbec představit, jakou cílovou skupinu dokument může mít. Pokud protagonistu znáte, okamžitě vidíte, kolik toho ještě do mozaiky chybí. Pokud ho občas čtete, asi vás těžko zajímá jeho milostný a rodinný život. A pro ty, kteří o něm nikdy neslyšeli? Na pikanterie to není úplně skoupé, ale to podání je střihově zmatené – jde o jakýsi pokus o umčo se vskutku výraznými elipsami. Síla by chtěla fungovat jako univerzální výpověď o nějakém vnitřním pnutí, puzení a hledání, ale není to tam. Mareček však nadále zůstává na mém watch-listu slibných tvůrců.