Síla odvahy

Kvintet špinavkyň. Pocta statečným dámám ve francouzském odboji, které když padly na kolena, nebylo to kvůli modlení. Když jde o svobodu a život, každý by měl použít tu nejlepší zbraň, co má.. Váleční veteráni Salomému filmu vyčetli, že se do odboje nevstupovalo z donucení, ale patriotismu. Já bych mu vytknul, že se moc nepáral s autentičností a zároveň nebyl schopen přijít s něčím, co by tu už x-krát nebylo a lépe. No nic, Jour J zůstal neprozrazen a ani nebylo potřeba ojet Pétaina.. (06.06.2023)

Budem zhovievavý, hoci nejskôr treba prijať pravidlá hry, pretože (v PC hrovej terminológii) je Les Femmes de l´ommre viac arkádou ako simuláciou. Vychádza síce z reálnych postáv a skutočností, ale niekedy sú ženičky viac Johnom Rambom ako "klasickými odbojárkami". Každopádne postavy a príbeh je dostatočne silný na to, aby udržal moju pozornosť počas každej minúty. (06.12.2011)

Klíčová věta všech dějin: Zachrání nás pouze ta nejpřísnější disciplína!! Moc chyb v celém filmu, vědět to dříve tak se ani nepodívám. Proč tlaková vlna nerozbila ta okna? Věděla, že je to Sussanina láska, ale nevěděla, že je to Heindrich? Auta zničena, centrála zničena, ale ještě se najde nepoškozené auto a v něm co? No přece vysílačka...to je pech. Dle mého, zbabraný plán. Spousta chyb a protiřečení až hrůza. Ten film je buď blbost, nebo je natočen podle blbosti. Rozkaz je rozkaz, scénář je scénář a špatný plán je špatný plán. Rodinná setkání vhání slzy do očí. Tvrdé mučení a pak taková láska a soucit od Heindricha? Sakra já už raději končím. Dvě hvězdy za emancipované ženy.¨ (12.03.2009)

Po propadáku Belphegor: Fantom Louvru se znovu sešli netalentovaný režisér Salomé a talentovaná herečka Sophie Marceau. A hle, vznikl inteligentní a napínavý válečný film. Škoda jen nevýrazného Moritze Bleibtreu v roli Heindricha a sestupné intenzity snímku. Jinak (překvapivě) nemám, co bych kritizoval. Síla odvahy je dobrý film, i když pravda, nijak nevybočující z řady válečných špionských dramat. (14.07.2009)

Oč břesknější fanfáry reklamy, o to průměrnější a šedší výsledek. Mnohé už naznačují hvězdná příjmení, jež mají SÍLU zaštítit. V syrovém vojenském tématu plně obstojí jen Sophie Marceau, zatímco ostatní protagonistky střídají slabší a silnější okamžiky. Sporné je však i zvolené téma. Bylo opravdu nutné pět více či méně pohlednějších a mravnějších žen navléci do neslušivých stejnokrojů a vyslat je - zčásti pod pohrůžkou a na základě vydírání - na misi, která pro značnou část kvintetu byla vlastně nepřijatelná? A když - do značné míry navzdory všemu a všem - bylo původní poslání splněno, musely opravdu pro svou nenahraditelnost do Paříže? Připočteme-li k těmto zřetelným vadám řadu hluchých scén, ne zcela přesvědčivých dialogů a nevyrovnaných hereckých výkonů, nemůžeme se divit tomu, že značná část diváků propadne zklamání a dá najevo zřetelný odstup. Výsledný stav lze přirovnat k slabší formě kocoviny. SÍLA je v tomto ohledu plně přirovnatelná k režimní československé předlistopadové válečné produkci (DEŇ, KTORÝ NEUMRIE), zčásti dokonce za ní zaostává (ZBRANĚ PRO PRAHU, SOKOLOVO). Vědomí, že i ve špičkových světových produkcích se natáčejí sporná díla, je tak na celkové zklamání jen velmi slabou náplastí. (29.08.2011)