René

Neznám nikoho jiného, kdo by se v naší republice zabýval časosběrnými dokumenty v takovém rozsahu a s takovou publicitou, jako to dělá Helena Třeštíková. Až už jsou to osudy rodinných vztahů v manželských etudách nebo příběhy jednotlivců (Soukromý vesmír, Máňa, René, Marcela), vždycky odvádí profesionální práci. Přitom ve výsledku vidíme jen střípek jejího úsilí. V případě Reného jde o velmi cenou studii jednoho zpackaného života sice nadprůměrnéně inteligentního, ale k životu nepoužitelného recidivisty, který kradl za Husáka, za Havla, ve federaci i v České republice, v Evropské unii, za Klause a zřejmě nikdy krást nepřestane. Naštěstí je díky Heleně Třeštíkové známá jeho tvář a tak můžeme rychle přejít na druhou stranu chodníku, když ho potkáme na ulici. (20.01.2016)

René je milovník literatury a kriminální činnosti, což z něho dělá zajímavou postavu pro další depresivní jízdu v podání Třeštíkové. Jeho schopnost zahodit všechny šance, které v životě dostane, však začne být brzy otravná. Zapůjčení kamery osobě, která jen krade, chlastá a fetuje, bylo od režisérky nechutně vypočítavé. (24.06.2021)

Tak nakoniec som bol vďačný za tie anglické titulky k filmu, ktoré nešli vypnúť, pretože bez nich by som bol ukrátený o podstatnú časť Reného komentáru, keďže ten chlapík rozpráva akoby už sedel hrobárovi na lopate a s horkým zemiakom v ústach, takže rozumieť mu si vyžaduje poriadne nastavovať uši občas. Dokument to je každopádne zaujímavý a pútavý, na dokument tá hodinka a pol utečie ako voda. Akurát k samotnému Renému som si nejak nenašiel príliš sympatií. Šuhaj si sám sebe síce vie pekne ospravedlniť svoje kroky a dôvody, ktoré ho opakovane dotiahli do väzenia, no v mojich očiach ostal stále neschopný a nenapraviteľný recidivista, lenivý a bez snahy o čo i len najmeniu zmenu k lepšiemu. Režisérke každopádne veľký obdiv za jej výdrž. (25.08.2009)

Stejně jako v případě Marcely, měla i tentokrát Helena Třeštíková šťastnou ruku a v Reném našla postavu, která se pro časosběrný snímek hodí naprosto parádně. Mornální soudy nad Reném Plašilem nechám někomu jinému, a jelikož já hodnostím kvalitu snímku, tasím kalibr 4 hvězd za dobře propojené citáty z knížek, spád děje, autorčinu nezaujatost a samozřejmě výdrž sbírat materiál s takovou osobou. Fuck of People (11.06.2009)

Jsem šťastná, že existuje někdo jako je Helena Třeštíková a hluboce před ní smekám. Díky jejímu nápadu tvořit dokumenty po několik dlouhých let a neustávat, i když se zrovna nedaří. Díky její vytrvalosti tu máme skutečné poklady. Není nic zajímavějšího než sledovat něčí život po několik let, to jak se mění s časem nejen vzhled, ale hlavně smýšlení, názory, že se žádný život prostě neobejde bez tragédií, bez občasných úspěchů. I když se musí brát v potaz mnoho různých okolností, každý život lze prožít kvalitně a podle našich představ. A hlavně, jaký si to uděláme, takový to máme. Hodnotit Reného jako člověka mi nepřísluší. Přesto se tomu nevyhnu, musím se totiž pozastavit nad jednou věcí. Copak ho nikdy nelákalo něco víc? Někam se podívat, něco zažít, copak nikdy neměl žádné sny? I když nepatřím k těm, kteří by se topili v penězích a mohli si dopřát cokoli by si jen přáli a musím každé ráno vstát a jít do práce, musím v té práci být a když přijde jednou v měsíci výplata, neskáču nad ní radostí, přesto jsem spokojená. Že alespoň občas jsem pánem svého času a svých rozhodnutí. Že se můžu kdykoli sebrat a jít se projít, pobavit, zasmát se. Že můžu být s tím koho miluju a trávit s ním čas. Tohle pro mě znamená víc, než s trochou adrenalinu v těle přijít k hromadě peněz, pár lidem tím ublížit a zkomplikovat jim život, nabyté peníze rozházet pochybným způsobem a jít si zase sednout do chládku. Neupírám Renému jisté kouzlo, takový ten zločinecký půvab. A ve své podstatě on žije život jaký si přál, proto se moc divím tomu, proč mě celý ten dokument spíš rozesmutnil než naštval. (18.11.2009)