Svatba za bílé noci

Na jednu stranu to bylo jako život sám - zejména Jón jako by byl chlápek odvedle - sice intelektuál, ale taky člověk, kterej se nechá navézt do totálně nesmyslnýho kšeftu (projektu golfového hřiště s jamkou číslo 1 na ostrově se směju ještě teď). Na druhou stranu to bylo krásně filmově kýčovitý - noční garden party s klavírem, svatba ve vodě... Chvílemi to na mě působilo jako islandskej Kusturica (to je poklona). Jinak manželku měl Jón na svědomí, a do druhé šel pravděpodobně ze zištných důvodů, ale tak to prostě někdy v životě chodí - odmilujeme se a zamilujeme se, přestože rozum byl o krok napřed před citem. V americkým filmu by ho vykreslili tak, že by si o něj člověk neopřel kolo, tady sice Kormákur naznačil, že borec není charakterově nic moc, ale zbytečně ho za to nepranýřoval. Protože nikdo z nás není dokonalý. A ten nadhled velmi oceňuju. I když jsem se ráno po nočním zhlédnutí přistihl, že už vlastně nevím, na co jsem to včera koukal. Asi na Svatbu... brzy úplně zapomenu, ale bude to škoda, protože ten velkorysej přístup k hříšnému byl inspirativní. (16.09.2013)

Možno by sa mali všetci lepšie, keby sa do nich nestarala tá nastávajúca svokrička, možno by sa Aničke nič nestalo, keby neprestala užívať lieky, možno by Jónovi bolo lepšie na duši, keby to mal trochu upratané v hlave a nebol taký sebec ... možno. Najlepšie postavičky vo filme jednoznačne Jónovi kamaráti a nevestina sestra. Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou. (13.04.2015)

Sbírka figurek, kde se narozdíl od Smíchu racků smějí racci.. Ačkoli, smějí, netušil jsem, že dokáží racci vyvolat stejnou atmosféru, jako krákající krkavci. Bohužel se rackosmích zjevuje jen v té nejnudnější linii, plné nevtipných flashbacků a sem tam i regulerní nudy (a to to ještě zachraňuje výborná Margrét Vilhjálmsdóttir), jasně, je to potřeba pro děj, ale ne zcela vážná nota ve zbytku snímku je prostě lepší, už jenom díky vedlejším mužským postavám, které svým charismatem předčili hlavní postavu o půl námořní míle. (23.05.2013)

Chaotický film o tom, ako nevychádzajú životné sny ma vôbec neoslovil. Neviem, či to spôsobuje nezvyklé striedanie dňa a noci alebo vždy prítomný chľast, ale máloktorý film na mňa pôsobil tak cudzo, ako tento. Jediným svetlým bodom pre mňa bol pohľad na pekné farebné domčeky rozhádzané v nevľúdnom prírodnom prostredí ostrova.. (20.02.2010)

Opět jedna skandinávská filmová tragikomická perlička. Stále se snažím přijít na to, jak to ti skandinávci dělají, že ať na co ve filmařině sáhnou, to jim dost vychází. Ale hlavně i přepjaté scény vždy vycházejí nesmírně přirozeně s notnou vnitřní dávkou humoru. Vřele doporučuji, pokud jste film nestihli v rámci MFF KV a dostane se do běžné distribuce:-) (14.07.2009)