Muž ve stínu

Roman Polanski z pochopitelných důvodů nemá rád Spojené státy americké, pročež ten antiamerický podtext je z jeho nového snímku dosti cítit. Asi není úplnou náhodou, že jeden z hrdinů (konkrétně britský ex-premiér je v polárně obrácené situaci, jako sám hvězdný pan režisér, je souzen v nepřítomnosti a celý svůj život prožije mimo místa, která jsou jeho domovem...) Každopádně režisér Polanski mezitím vypracoval svůj režijní rukopis téměř k dokonalosti - Muž ve stínu je brilantním politickým thrillerem bez jediného slabšího momentu a jediné řemeslné chybičky. Polanski tu variuje své oblíbené propriety (tajemní jezdci na silných silničních motocyklech jak z Deváté brány, kosmopolitní cizinci, vykořenění ze svého prostředí jako v Hořkém měsíci, paranoiu jako třeba v 48 hodinách v Paříži, počasí odrážející pochmurnou náladu snímku atd. atd.) Skutečně mistrná adaptace knihy s temným a mrazivým politickým podtextem, vybravší si to nejlepší z éry amerických politických dramat 70. let, odkazující ovšem ještě dál, někam k Hitchcockovým thrillerům a mistrnému dávkování napětí, počínaje hudbou, přes konspirační teorie či klasické automobilové sledovačky bez akčních scén a karambolů až k výrazné a překvapivé pointě. Doslova balzámem je v dnešní době akčních stroboskopických biografů pozvolna vyprávěný příběh, v němž čas plyne spolu s divákovými postřehy a myšlenkami. Roman Polanski nenatočil přelomový film, ale dovedl své řemeslo k dokonalosti, celková mozaika střípků skládajících příběh utvořila rámec a na diváka dýchla ta dokonale budovaná atmosféra...co chtít více? (24.07.2010)

Velmi příjemný thriller. Nějak jsem nevěnoval pozornost kdo film natočil, až po zhlédnutí jsem zjistil, že režíroval Roman Polański. Příběh spisovatele ( Ewan McGregor ), který je najat ke sepsání pamětí britského premiéra. Výborná atmosféra, kterou je film zahalen. Psychologický thriller podle bestselleru úspěšného britského prozaika Roberta Harrise. ( Hodnocení: 7/10 ) (26.05.2012)

Aneb jak málo stačí pro budování atmosféry, když se to umí. Není třeba vrhat na diváka tuny oceli, spektakulární výbuchy a jiné propriety, které nedovolují užít mozek. A přitom stačí jedno auto schované ve stínu a nějaké ty ponuré tóny, trochu deště a mlhy a máme tu thriller jak má být. S politicko kritickými tématy se poslední dobou roztrhl pytel, stejně jako Green Zone se The Ghost (Writer) nepokrytě trefuje do dua B&B, tentokrát především do jeho ostrovní polovičky. Až si říkám, kdy to přestane být vyjádřením skutečného politického názoru a stane se to módou... (15.06.2010)

Na filmu je jasně vidět, že ho dělali profíci. Kamera, režie, herecký výkony a především atmosféra si jedou bez brzdění pro pět hvězd, ale s tím scénářem máme trošku problém, co Houstone ? Nechcete mě namluvit, že dneska se na letiště, plný bezpečnostních složek tajných i uniformovaných, kam přijíždí bývalý britský premiér, dostane kdejakej neodělek z bouchačkou dlouhou jak tejden. A dobrý taky bylo to vygogolování ohledně práce u CIA , v takhle vysoký hře určitě každej "smrtelník" dokáže zjistit kdo a kdy do který tajný služby vstoupil, hlavně u politiků a vysoce postavených lidí, to bylo FAKT výživný, tímhle může Polanski krmit leda tak retardovaný krtky. A už vůbec nemluvím o konci. Za prvý, proč tomu finále nedát větší šmrnc, jen ať se emoce pořádně rajcnou a za druhý, hlavní hrdina to rozlouskl jak popelka svoje tři ořechy, bez louskáčku. Jenže co nevadí u pohádky, to vadí u politickýho thrilleru. A úplně závěrečnou tečku musel vymýšlet Křemílek těsně po tom co dostal kopačky od Vochomůrky, protože to jinak není možný. Copak by se někdo takhle zachoval ?? Dokonalá filmařina poflusaná absencí logiky. (30.06.2010)

Polanski natočil další ze svých úchvatných kousků. Působivá studiu síly textu, kvůli kterému je někdo ochoten i zabíjet se současným pohledem na proměnlivé politické vody, v kterých je politik závislý na schopnostech lidí okolo něho. Působivá atmosféra, která dává divákovi pocítit podstatu osamění a všudypřítomná paranoie, se z filmu ani na minutu neztrácí. Je úžasné sledovat, jak Polanski úmyslné volí obrazy (kontrast člověka čekající na svůj osud se studeným a depresivním počasím, budovami), architekturu budov, ladně na ně navazuje a neuhýbá. Chladná vypočitatelnost a vybroušená schopnost manipulace s divákem a jeho myšlením. Kdyby tu nebylo okatě digitální okno nebo zbytečné hledání v googlu, den po uvedení je to klasika. Takhle, si na to Muž ve stínu chvíli počká... PS:schválně, kdo jste si celou dobu víc všímali Ewana a jeho spisovatele, než samotného (což dokazuje i závěrečný záběr) nosného prvku příběhu, memoárů? PPS: je to celé "jen" deprese, z beznaděje k systému, kde vyhrává ten, co víc obětuje nebo chce více získat? (25.08.2010)