Nezapomenutelná láska

V průběhu sledování se můj dojem pohyboval někde mezi 3,5 a 4*, ovšem s blížícím se koncem jsem začal pošilhávat i po té páté hvězdičce, kterou nakonec tomuto snímku udělím. Cary Grant byl vynikající herec a dokazuje to v každém filmu, který jsem s ním viděl. Příběh je v tomto případě celkem poutavý, přestože z valné části je velmi snadno čitelný, avšak atraktivní prostředí, v němž se odvíjí, dodává filmu na skvělé atmosféře. Vypíchl bych zejména scénu s velkým kouzlem a to sice tu u Nickyho babičky. Dále potěší i epizodka na Empire State Building a samozřejmě skvělý závěr. Co mi naopak vadilo, byly dlouhé pěvecké scény s dětským sborem vedeným Terry. V zásadě však velmi příjemná podívaná, která se divákovi odmění, pakliže si na ni udělá náladu. (19.10.2014)

Keď mám pravdu povedať, z romantickej stránky sa mi najviac páčil samotný záver, keď konečne Nicky zistil čo je vo veci. Ale to predtým na mňa pôsobilo dosť obyčajne, hlavne dejová linka, ktorá sa odohrávala na pevnine. Tentoraz preto u mňa vyhrala novšia verzia snímku - Bezsenné noci v Seattli s Tomom Hanksom a Meg Ryan (aj keď túto herečku moc nemusím). Na druhú stranu sa však vôbec nečudujem babám tej doby, že boli z Nickyho Ferranteho tak paf, Cary Grant bol aj vo vyššom veku celkom štramák. Normálne ma napadla myšlienka, že či on náhodou nechodil aj do solárka, keď bol tak pekne opálený :). Už len jeho pohľad musel sám od seba nadvihovať sukne. Lepší priemer. 65/100 (04.04.2017)

Některé vztahy začínají jako tornádo, které vás střemhlav pohltí do víru. Jiné jako pramínek čisté vody sveřepě nahlodávající skálu věrnosti. Nezapomenutelná láska stojí rozkročena mezi oběma břehy. Vlny ji smýkají od situační taškařice přes verbální hubačinky do peřejí seriózního dramatu se sociálními obrysy. Leo Carey snad tušil, že jeho dramedie na lodních prknech, která znamenají svět anglických mlh i newyorského smogu, je labutí písní comedie del´ amoure, anachronismem v době, kdy je vypuštěn první umělý satelit do vesmíru. Jak příznačné, že coby jeden z vrcholů staromódní citové sinusoidy používá mrakodrap. Gesto minulého času, v němž koncept filmové lásky neznal propast času a prostoru, ožívá na sto způsobů v mužných vráskách třiapadesátiletého Caryho Granta a zve nás na poslední vzpomínkovou plavbu historickým modelem. Cynici na horní palubu, plátěné kapesníky s monogramem s sebou. Už slyším poslední lodní sirénu. Nezmeškejte ji. (05.01.2008)

Na luxusní lodi to mezi seladonem a madam zajiskří, že to ani vidět není, ale scénář to praví. Přesto, že jsou na souši zaháčkovaní do bohatých sponzorů, dohodnou si spicha za půl roku na vrcholku Empire State Building a mezi tím vystaví svou lásku lakmusovému papírku - rozejdou se s partnery, plivnou si do dlaní a zkusí si sami, zač je chlebíček. Pár měsíců uplyne jak voda a .... Tenhle prehistorický Hollywood mám ráda a jsou chvíle, kdy si naložím romantiky vagón, ale tohle bylo sladší, než dokážu uvézt. Pasáž, kde žulící se dvojice stojí u klavíru, na který bábrlinka hraje tklivou melodii a významně pomrkává, vyžadovala notnou dávku ovládání, abych nezařvala. Při mazaně vymyšlené scéně v dojemném závěru, kdy Grant otevře dveře a "corpus delicti" je vidět v zrcadle, bylo pak vše odpuštěno. (21.07.2007)

Po pětileté tvůrčí přestávce se Leo McCarey vrátil na režisérskou stoličku, aby natočil své poslední mistrovské dílo (bez jakéhokoliv přehánění). Nezapomenutelná láska míchá humor se sentimentem téměř v ideálním poměru (ano, konec je mírně přeslazený). Navíc je třeba ocenit vynikající výpravu (ty barvy!) a herecké výkony Granta a Kerrové, kteří šarmem rozhodně nešetří a dohromady tvoří nádherný pár. (25.12.2007)