Škola života

Musím přiznat, že takovýhle druh filmu se mi zamlouvá... ztvárněním mi opravdu dost připomíná One Day, kterého se režisérka zhostila stejně dobře a také se mi moc zalíbil. Obsazení bylo milé, oba hlavní herci zahráli své role přirozeně a procítěně! Samotný děj bych rozdělila do několika částí: 1.kapitola: RUTINA, 2.kapitola: VYJEDNÁVÁNÍ, 3.kapitola: OKOUZLENÍ, 4.kapitola: PODLEHNUTÍ A VÝHODY, 5.kapitola: KONFRONTACE, 6. kapitola: PROZŘENÍ (inspirováno seriálem HIMYM - Platinum rule). Hezký příjemný snímek, který mi přesně sedl do nálady! (05.02.2013)

Na mě mělo tohle vyprávění až moc obroušené hrany. Strhující scény nepřijdou, vybroušené dialogy jakbysmet. Revolta je tu asi na úrovni školáka, který odmítne nahlas číst před ostatními spolužáky. Snaživá studentka bojující s latinou a oxfordským snem, konzervativní rodiče, světácký třicátník a možnost poslouchat jinou hudbu, obdivovat výtvarné umění, pít drahé šampaňské, utrácet v buticích, chodit na filmy a koncerty, aukce i závody chrtů. Buržoazní luxus nebo akademický titul? Film dánské režisérky Lone Scherfig trestuhodně klouže po povrchu, divák je natěšený, že Nick Hornby něco ze svého výtečného rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. Jenže vše je takové nekonfliktní a načechrané, až by někdo zasloužil polít ledovou vodou. Navíc zdůvodnění kroků onoho hejska se nedozvíme. Na jedničku je nicméně obsazení, můžeme se jen dohadovat, kdo je lepší (Carey Mulligan, Peter Sarsgaard, Alfred Molina, Olivia Williams). Jinak ovšem promarněná šance. Černý čaj s citronem také příjemně zahřeje. Ale odpoledne nevím, jak chutnal. I když vlastně jo – úplně stejně jako každé ráno. (04.09.2014)

Film je více než průvodcem dospíváním jednoho roztomilého děvčete. Na postavě Jenny ilustruje, jak se úloha ženy ve společnosti začíná měnit. I ženy mohou mít ambice, vzdělání, stejně jako mohou zasahovat do vědy. Už není třeba jen stát za plotnou a sypat ze sebe děti. Jenny předčasně objevuje krásy bohémského života, projde si svou osobní revoltou, s kterou jí nikdo nepomůže a správnou cestu nalezne až díky hořkému zklamání. Ač trochu vykalkulovaně, stále to působí přirozeně a lidsky. Dopomáhá tomu zejména skvělý výkon Carey Mulligan. Škola života sice není žádný zázrak, mohla být v určitých bodech více průrazná a jinde zase méně předvídatelná, ale jako celek působí příjemně. 7/10 (11.06.2015)

To, čím byl pro mě Předčítač minulý rok. Tím je pro mě An Education pro tento rok. Někdo mladý se zamiluje do někoho staršího. Neustále opakované téma, které se liší postavami, stylem vyprávění apod. Tenhle si mě získal svým dívčím pohledem. Díky němu, se ve vašem nitru objeví vaše vnitřní dívčí já. A my chlapi můžeme jen tiše závidět, jak to mají v něčem holky prostě jednoduchý. Tak moc jsem Jenny záviděl její Paříž... Tak moc jsem Jenny záviděl její kulturní možnosti... Tak moc jsem Jenny záviděl její vzdělání... Její den v Paříži bych chtěl někdy zažít. Snad se mi to někdy v životě splní. (07.02.2010)

V akurátnej uniforme roztomilá Carey Mulligan, opantaná Petrom S., výletom do Paríža, falošným venovaním od C.S.Lewisa a olivami v šampanskom (ktovie, čo z toho bolo pravé). A paradoxne motívy, ktoré ma bavili najviac, autori rozvinuli minimálne (Jenny´s slabosť/rebélia pre/voči Miss Stubbs, platonicky zamilované a smutné pohľady Dannyho smerom k nej). Škoda. Na moj vkus málo Hornbyovské, nadmieru kultivované, v závere príliš zhovievavé a didaktické. Takto anglické žubrienky prichádzajú o ilúzie?! (18.05.2010)