Proud času

S filmovými adaptáciami literárnych diel amerického spisovateľa Michaela Crichtona som sa už neraz stretol. "Jurský Park", "Kongo", "Vikingovia", "Stratený svet", "Kmeň Andromeda". Avšak v prípade titulu "Prúd času" som si po prvý krát najskôr prečítal román a až následne zahliadol filmovú verziu. Je to výborný sci-fi historický príbeh o cestovaní v čase. Knihu som preletel so zatajeným dychom. Bolo to výborné čítanie. Jej filmové spracovanie, ktoré v roku 2003 natočil režisér Richard Donner nie je až tak zaujímavé, ale aspoň za jedno pozretie stojí. *** (30.04.2019)

Důchodce Richard se vrhl na cestovačky v čase. Což o to, podobný filmy mám rád, ale tady se to fakt nepovedlo. Celý film je k uzoufání nudný, ani chvilku jsem se o nikoho nebál a těch zabitých mi líto nebylo. Žádný zvrat, žádné WTF a žádná pointa. Jedna nelogičnost střídá druhou a tak už mě na konci ani nepřekvapilo, že jeden z "naší" party zůstal v krásném, mírumilovném a láskyplném čtrnáctém století. Pochválit můžu akorát vizuál a herce, kteří, chudáci, dělají co můžou. Nemám chuť vidět znovu. (21.05.2015)

Fuuha, tak toto je na Donnera naozaj prieser! Veľmi zlé pojatie priestoru a hlavne situovanie historických scén, no hlavne herecké obsadenie! Myslím, že Donner si mohol vyberať, ale čo už! Absolútne nepochopiteľná nuda, ktorú má na svedomí vo veľkom meradle dĺžka filmu a debilné spracovanie. 45%. (09.05.2006)

Cestování v čase do budoucnosti už jsme tu měli, tak se můžeme vydat do minulosti. Tentokrát se ocitneme ve středověku, v době válečného konfliktu mezi Anglií a Francií. Mezi oběma zmiňovanými zeměmi zuří Stoletá válka. Pod tímto názvem vešla do dějin, ale trvala o šestnáct let déle. Za příčinu konfliktu se považuje spor o nadvládu ve Flandrech a jihozápadní Francie. Líbila se mi závěrečná bitva, která se odehrávala ve tmě a vypadala hodně slušně. Na nedělní odpoledne přímo vhodné. (24.11.2009)

Mizerní seriálově pohlední herci, vyloženě debilní scénář a nablblé dialogy. K tomu navrch ještě předvídatelné chování a jednání postav. Představa válčících pacifistických vědátorů lynčujících ve 14. století každého, kdo se jim jen dostane do pracek, je možná vcelku vtipná - bohužel zřejmě poněkud nechtěně, vzhledem k tomu, že tento film je nejen vyloženě debilní, ale ke všemu ještě bere sám sebe smrtelně vážně. S přehledem nejděsivější filmová adaptace Crichtonova románu, který bych si i přesto přečetl docela rád.... Jediným kladem tak zůstává až nepřiměřeně vydařená hudba Briana Tylera, jenž však je (co se své kvality týče) s celkovými kvalitami filmu v ostrém kontrastu... (19.04.2004)