Kdo chce zabít Nancy?

Minimalistické, depresivní bez špetky čehokoliv pozitivního ale hlavně výborné, občas až strhující drama o ženě, kterou už nebaví život a najme si někoho, aby jí zbavil jejího utrpení. Skoro až divadelní hra o třech hercích, kteří jsou beze zbytku skvělí. Zvláště Maria zde předvádí snad to nejlepší, co jsem od ní kdy viděl. (10.10.2016)

Sonda do života psychicky narušený ženský, kterou hodně nešťastný dětství (pohlavní zneužívání) poznamenalo na celej život. Těžko si můžu představit, jaký trauma si tyhle lidi z dávný doby nosej, ale potom, co se odprostěj od lidí, co jim život (z)ničili, by se měli snažit problémy řešit, ne si je přidělávat a vymejšlet. Jinak se z toho nikdy nevyhrabou, stejně jako Nancy. Nehollywoodskej závěr mě tentokrát docela naštval, i když měl něco do sebe a varovnou funkci splnil dokonale. Jinak Maria Bello zahrála výborně a je to navíc pěkná MILFka (s většim hrudníkem by byla ještě lepší). Nejvíc mě však překvapila hodně dobrá hudba. Jen je velká škoda, že silnýmu příběhu nejvíc scházelo svižnější tempo vyprávění, hlavně proto "jen" tři silnější hvězdy. (29.07.2012)

Ženská na dně tak absolutním, že si vybere osud raněných Koní, co se taky střílejí. Zdá se býti plezírem, tohle sebepoškozování, ale Maria Bello předestře svou Nancy tak, že její chování, reakce na případnou náklonnost a nakonec i fatální volbu lze po všem, co jí mrzačilo, pochopit. Story i herecký výkon, že z toho běhá mráz po duši. (13.08.2010)

Veticka na konci filmu: "Inspirovane skutocnymi udalostami" vas zabije z fleku, ako keby ste toho uz nemali za hodinu a pol tohto skveleho filmu dost. Atmosfera, ktora z neho srsi, ta depresia, zufalost, bolest sa vam dostane pod kozu a myslim, ze len tak nepusti. A mimochodom, vie mi niekto vysvetlit, kde maju akademici oci, ked Mariu Bello za tento film minimalne nenominovali? Vsetci traja hlavni herci su absolutne dokonali, bola radost sa pozerat na tento herecky koncert. Kazdopadne, film patri rozhodne medzi to najdepresivnejsie a najpamatnejsie, co som kedy videla. (25.06.2010)

Emočně a psychicky labilní Nancy, trpící sebeubližováním, poznamenaná z dětství zneužíváním od svého strýce vede vyprázdněný život, způsobený netečností jejího manžela Alberta, který žije pouze golfem. Chce tomu učinit přítrž a po netu si najde Louise, vyšinutého týpka se kterým se dohodne, že s ní Louis skoncuje a přivede ji tak do konečného vysvobození od celoživotní prázdnoty a samoty. Docela hodně silné téma, které je v tomto psychologickém dramatu (nebo možná psychothrilleru, whatever) i velice silně zpracováno mimořádně naléhavou fomou. Film má dvě neskutečně silné stránky, a to je naprosto úžasný herecký výkon Marii Bello a dokonalá kamera, spolu s celou vizuální stránkou. To co tady Maria Bello předvedla je mazec, opravdu mi místy přišlo že se snad s rolí zlomené Nancy v ledasčem identifikuje. Kamera a celé zpracování na diváka svojí naléhavostí vyvíjejí mimořádný tlak, vedený trochu podobně jako tomu bylo v Requiem za sen. Kamera ve velkém množství záběrů sleduje děj odkudsi z úkrytu, z vedlejší místnosti, vykukuje schovaná za postelí a diváka tak přímo přivádí do děje a vytváří dojem jeho zúčastněné nezúčastněnosti, kdy všemu co se zde děje přihlíží, ale sám se bojí ze svého úkrytu vystoupit kvůli tomu co vidí. Nechtěl vidět to, k čemu došlo, protože má obavu že nahlédl do něčeho co se děje ve spoustě domácností a ložnic, ale navenek to zůstává klidně i po dlouhý čas skryto. Ale sleduje dál. Na plný počet bodů to ale s tímhle filmem nevidím, protože přece jen mi ve druhé části přišlo až trochu zbytečné přinášet do děje ještě zpětnou konfrontaci s Albertem poté, co jej Nancy opustila, což už zase vytváří další dějovou linii. Ale budiž, toť můj názor, určitě to může spousta dalších vidět jinak. Nejsilnější je film právě ve scénách sledování zvrácených společných chvil Nancy a Louise, tady to místy fakt hraničí s nezapomenutelností (jen třeba krátce po prvním setkání u Louise v bytě u počítače, kdy se Nancy opře o stůl o řekne "Grab my ass" a celá následující scéna, nebo některé rozhovory - "Můžu mít speciální přání?" - "Záleží jaká zvrácenost to bude" - "Políbíš mne?") a je možná škoda že téhle linii nebyl věnován ještě větší prostor na úkor jiných. Každopádně silný filmový zážitek, velice smutný a osamělý, nedodávající téměř žádnou naději, s tím se divák už potom musí poprat sám. 8/10 (28.03.2011)