Deník nymfomanky

Nymfomanii si vymysleli muži, aby se ženy cítily viny,když překročí pravidla. Takový deníček bych si s chutí přečetla. Narozdíl od jiných, kteří si hrají na puritány a hází tu odpady filmu, který si to nezaslouží. Je to takové soft porno, ale o mnoho zábavnější než to vaše "umělecké" Shame. Celé to mělo nějaký příběh a občas se to snažilo být až směšně filosofické, ale i tak mě bavilo poslouchat Valeriino hloubání. Chápu, že tady asi hodně lidem vadí ta skutečnost, že tenhle film není o žádné chudince z ulice, která šla nedobrovolně prodávat své tělo, je to o víceméně vyrovnané ženě, která jde dělat prostitutku jednoduše z toho důvodu, že ji to baví. Mně ten nápad připadá zajímavý, i když hlavní představitelka se do role nymfomanky a prostitutky teda vůbec nehodila. Nejen, že nebyla ani moc hezká, ale celkově jí role prostě nesedla. Navíc myslím, že kdyby tohle natočili Američani, bylo by to určitě koukatelnější. Takhle jen 3*. (29.08.2012)

Tento snímek bych zařadila do mé "pokladnice" nízce hodnocených filmů, které svým, mnohdy kontroverzním zpracováním a obsahem, vzbuzují zcela rozličné reakce, avšak mě se velmi zalíbily a považuji je za působivé, ač možná mnohdy lacině a prvoplánově vyhlížející kousky. Pro mě velmi zdařilý film se zajímavou Belén Fabra. Kdyby mu byla "poskytnuta" větší míra naléhavosti, intenzivity či autentičnosti, jednalo by se o ještě vybroušenější "Deník nymfomanky." (24.07.2011)

Nejspíše mě opět někdo (z místních impotentů v obojím smyslu slova) nazve ženským šovinistou, ale kašlu na to. Protože, moudré hlášky které se svých úst vypouštěla, stále ve formě hrající neskutečná Geraldine Chaplin a to dostala jen přibližně deset minut prostoru, jsou více než pravdivé „Žena bez zaměstnání, má jen dvě možnosti buď manželství nebo prostituci, ale nakonec je to skoro to samé“..“Nymfomanii si vymysleli muži, aby se ženy cítily viny, když překročí pravidla“ s těmito hláškami mi i jako chlapovi nezbývá než souhlasit. Dle mého pohledu se jedná o velmi citlivý snímek a jakousi sondu do trošku rozdvojené osobnosti jedné ženy. Ženy(postavy), kterou bych rozhodně za její činy nezatracoval, jestli některé postavy si nezaslouží nic jiného než zatracení tak (Jaime a Pedro). Jak někdo o tomto filmu může říct, že postrádá myšlenku, že zde chybí příběh nebo dokonce, že se jedná o nepovedené softporno??..zajisté, erotických scén byla ve filmu celá řada a přišli mi i celkem pěkně udělané (nešel jsem do filmu s tím, že jdu koukat na porno, tak nevím co kdo čekal) a představitelka Val je rozhodně velmi krásná a atraktivní žena.Na druhou stranu se mi rovněž nelíbí, jedna z posledních scén filmu, kde byly prostitutky tak trošku vylíčeny jako mučednice(oběti), přece nikdo Val i ostatní nenutil a nenutí, aby začaly šlapat. A úplný konec filmu mě odrovnal úplně „chci žít“ a ta nádherná hudba, pro mě další perla ze Španělska.. A ještě jeden citát závěrem „Když je chlap na ženský je frajer, ale ženská je jen coura-rovnost pohlaví“..citát, který nebudu rozpitvávat.. (21.05.2009)

740. hodnocený film: Jestli si člověk potřebuje dáchnout a chybí mu trocha toho erotična, bude jistě spokojen. Nejdříve jsem si myslel, že film ode mě dostane 4* a určitě by mu i slušely, jenomže pak si řekne, že je to jen trochu povedenější eroťák a že vlastně nic jiného nenabízí. Herečka, která ztvárnila hlavní roli, je nádherná, ale ani to nestačí. 4*, nic víc, nic míň. 4* (22.06.2009)

Trochu, chvíľami snáď aj dosť, mi vadila taká tá typická frázovitosť, skratkovitosť a rozvrstvenie príznačné mnohým európskym filmom, príliš náhle a nepravdepodobné vyhrotenia deja bez prechodov, škodiace prípadnej realistickosti a riešeniu či nastoleniu skutočného spoločenského problému, a takisto tlak smerom k „provokatívnosti“ občas vyznievajúci dosť samoúčelne, akoby len k potvrdeniu toho, že „európsky“ film môže byť „artový“ hoci sa v ňom takmer iba súloží a otvorene sexuálny stranou od akejkoľvek prudérnosti, prílišné zjednodušovanie až takmer do schémy a zavádzanie v téme, nakoľko nymfománia vôbec nie je o rozkoši ale o neschopnosti dosiahnuť ju ( aspoň lekársky, hoci uznávam, že je to len problém názvu, nakoľko výstižný by znel Denník promiskuitnej a nakoľko pojem je to značne problematický a dnes už znovu diskutovaný a zo zoznamov chorôb vypúšťaný ). Takisto v deji by som uvítal viac ako iba jednoduchý rozprávačský oblúk od „a“ cez „Z“ po veľké „A“, pričom sa vynechá trištvrte abecedy a mám podozrenie, že knižná predloha bola asi značne košatejšia. Že som väčšinou nemal čas uvažovať nad nedostatkami, mal na svedomí južanský temperament v hraní i obraze, plnokrvný a dynamický, bohatý prúd kvalitne vzrušujúcich sexuálnych scén a v celkom neobvyklej miere vťahujúca hudba. A že som to nerozoberal potom, spôsobilo stupňovanie niekoľkých oslobodzujúcich okamihov, ktoré napokon vybuchli v extázu oslavy slobody jednotlivca. Tie síce nezmenili vyznenie celého filmu, ale určite pocity z neho, ktoré prestali film obviňovať z lacnej lascívnosti a maskovania sa za rádoby hlbokomyseľné filozofovanie o slobode človeka. Pretože aj keď v niektorých rozhovoroch zazneli podnetné vety, zoči-voči tej erotickej otvorenosti, o ktorej kdekto sníva, ale málokto ju skutočne prežíva, to stále vyznievalo ako pichanie do osieho hniezda. Našťastie: niekoľko scén, slov a obrazov s ešte o hodný kus vytiahnutou hudbou potom v okamihu dokázalo to, čo sa francúzskej babičke s jej múdrosťami a uvoľneným neskrývaným sexuálnym pasážam darilo iba čiastočne : - presvedčiť. A príval eufórie potom už ako rozvodnená rieka zahladil všetky početné nerovnosti brehov, dna i hladiny. (17.12.2008)