Deník nymfomanky

Tak tohle je hodně velký průser... A je úplně jedno, že je "erotický" film, který byl uveden v kinech a měl velký ohlas především u pubertální mládeže... Je to prostě průser na entou, který nezachrání ani těch pár hekajících scén či relativně neotřelý způsob vypravování. Není tam vůbec nic, co by stálo za zopakování. Člověk (muž) si to znovu pustí jen v případě, že ho přitahovala nepřitažlivá hlavní herečka. (30%) (03.01.2015)

V jednom momentě tento film připodobňuje nymfomanii k duševnímu otroctví, k závislosti na sexu bez schopnosti uspokojení, pro jejíž naplnění je člověk schopný zničit a pošlapat veškeré své citové i osobní vztahy a totálně se zruinovat, jako v každé závislosti se nezastaví před ničím, i kdyby jej to mělo stát cokoliv. V momentě dalším se z nymfomanie stane zábavná a příjemná činnost plná dobrodružství. A pak zase naopak. Tato nevyhraněnost je pro diváka matoucí. Navíc si nemyslím, že se v tomto případě jedná o nymfomanku. Spíše je to citově vyprahlá žena, již vychovávali frigidní konzervativní katolíci a její duševní vývin narušila ještě podobným způsobem poznamenaná babička (taky mohla být znásilněna řádovou sestrou v okolí lesní studánky ve věku asi sedmi let...) Nymfomanie je nemoc, ať už ji má muž nebo žena. Nemá to nic společného s normální sexuální touhou, která je dle mého názoru u mužů mnohem větší než u žen. Nymfomanie je závislost, což znamená podle poučky nekontrolovaný nutkání něco opakovaně dělat bez ohledu na následky. Tak mi přijde, že celý tento film je o závislostech - na dítěti, na partnerovi (žárlivost), hypersexualita... Tento film mi připomíná jednu knížku, co jsem nedávno četl. Jak si nahrabat jako pornohvězda, aneb Chcete větší dům? Lepší práci? Nemít dluhy? Dostat venerickou chorobu? Tohle je vaše velká šance. Nepotřebujete nic vědět ani umět. Prostě se jen držte pokynů obsažených v této neocenitelné příručce, která vás dovede k vykořisťování pasáky, udělá z vás společenského vyvrhele a přinutí vás nechat se osahávat oslizlými starci, kteří páchnou jako halda hnijících jablek. Není to úplně špatný film. Jen je nedodělaný, nedomyšlený a nedostatečně psychologicky propracovaný. Ona je v depresi a nadržená, on je žárlivý a sobecký, její kamarádka je osamělá a doufající, druhá kamarádka je zlomená a smířená, babička je hloupá a senilní a opakuje dávno známé fráze... Už Robert A. Heinlein kdysi napsal, že "Manželství je jen legalizovaná prostituce," a ani on to nevymyslel. Jistě, člověk by měl žít plný život, ale to se nejedná o to, že si bude jen do smrti užívat... To špatné je tu proto, abysme poznali to dobré... Jo a štětky si berou peníze vždycky předem. (02.06.2010)

Nevzpomínám se, kdy mě naposled nějaký zahraniční film tolik urážel a přemýšlel jsem nad důvodem, proč byl zakoupen do české kinodistribuce. Pokud se chci podívat na výbornou psychologickou adaptaci zkoumající zakoutí lidské sexuality, sáhnu po Hanekeho PIANISTCE, jejíž hlavní hrdinka alespoň nějakou motivaci má a její chování je jednotné. Pokud se chci podívat na film, ve kterém je svůdná hlavní hrdinka, která si podrobuje muže a i vyprávění, přičemž tělo stojí v centru všeho a má společenský i politický a jiný význam, zvolím jakéhokoliv domácího Verhoevena (např. KEETJE TIPPEL), ale i toho zahraničního (např. SHOWGIRLS či ZÁKLADNÍ INSTINKT). DENÍK NYMFOMANKY je ukázkou nefunkčního filmu, ve kterém je množství erotiky, ale ta není ani vzrušující, ani odpuzující a nijak zvlášť se neliší od televizních soft-porn, a nefunkční adaptace, protože se nevypráví obrazem, nýbrž slovem a každá, opravdu každá, byť sebebanálnější myšlenka o uvědomění se musí zopakovat. Neobstojí to jako péčko, jako klubový film, jako feministický manifest (na ten je to hrozně tezovité, 95 minut si vystačí s myšlenkou "když má žena mnoho mužů, je kurva, když má muž mnoho žen, je macho") a navíc si to hraje na umění. Hodnocení tak neodráží maloměšťácké pohoršení, ale zpruzenost nad hloupým dílem, do kterého si s chutí kopnu. (20.02.2009)

Nymfomanii si vymysleli muži, aby se ženy cítily špatně, když překročí hranice. Zajímavé, stejně jako film sám. První půlka není o ničem jiném, než šukání. Naštěstí ta druhá je už lepší, takže se film stává snesitelným. Připomnělo mi to Deník sexuálních obětí, akorát je zde více feminismu. Kámoška mi to doporučila s tím, že tam nejde jen o TO, ale má to i myšlenku. Škoda je, že až od té druhé půlky... (27.05.2009)

Kinematografický model současné společnosti, který polemizuje o morálních hodnotách a vnitřním démonu žen postižených nymfomanií. Není přítomen žádný ušlápnutý ňouma, který zčervená při pohledu na rozinku, protože připomíná bradavku. Kdepak. Film je prošpikován drsnými, udělanými týpky, kteří v kalhotách skrývají macaté pyje o velikostech kyje, impotence je pro ně sprosté slovo, perpetuum mobile je proti jejich výdrži neefektivní břídil a na svý péra musí mít zbroják. A pak tu máme jednu obludnou urostlou Španělku, která umí na povel z klína vyprýštit gejzír aromatických šťáv a svoji fialovú broskvičku má kontinuálně připravenou pro kokoty nejrozličnějších velikostí, národností a nemocí. A když pět minut od poslední mrdačky není po ruce žádný Abdul Syfilis, dá holt za vděk hovny čpícím bezďákem u nejbližšího kiosku. Chudinka Val, nikdy ji nikdo nepochopí a ona přitom tak moc touží po lásce a porozumění a vydává se na strastiplnou cestu za duševním klidem. Obávám se však, že stihne dorazit pouze k příjezdovce, kde vošuká všechno, od plotu, přes trpajzlíka, až po zahradní hadici a zdechne u pangejtu na vyčerpání. (03.02.2014)