V jednom ohni

Tento film si pamtuju i z důvodu, že mě rozbrečel. Sice to nebylo tím filmem, ale tím, že jsem si málem vypíchl ok, tak mi to uvízlo v paměti. Bohužel v negativním smyslu, že když člověk neví co dělat, začně věřit a najednou ááááááááá všechno se mu vydaří, manželka se vrátí. Ale tak to doprdele nefunguje! (10.02.2010)

Je veľkou škodou, že kresťania netočia umelecky hodnotné a kvalitné filmy (česť výnimkám - ktorých je však žalostne málo), resp. umeleckú hodnotu filmu degradujú jednostrannou zameranosťou na istý typ diváka, použitím mnohých klišé, prílišnou explicitnosťou, čím dostávajú chuť a mäkkosť "cukrovej vaty". Preto už nemám chuť vidieť film Vzoprieť sa obrom. Síce som zhliadla Bellu, ale tá bola kvalitou oveľa lepšia a zaujímavejšia, nebola násilne evanjelizačná. Vrátim sa k Fireproof - hoci mal aj veľa pozitív - zdôraznená hodnota a význam manželstva, vernosti, úcty (čo v súčasnej dobe a filmoch je skôr naopak), príbeh, (ten sa dal oveľa zaujímavejšie spracovať) a životné pravdy, s ktorými som úplne stotožnená (ako veriaci človek). Veľmi ma však sklamal spôsob, akým bol tento film urobený. Síce sa rozbehol dobre (hádky, typické manželské problémy), ale v momente, keď na scénu vystúpil Calebov otec a začal svojho syna "nenútene" evanjelizovať, tak kvalita filmu poriadne klesla - vyvrcholilo to v momente Calebovej konverzie. Nehovorím, že zmena človeka, sa nemôže udiať náhle, nadprirodzene, avšak tento spôsob konverzie bol veľmi umelý, nedal sa uveriť (stačí analyzovať dialógy, motívy postáv). Celkovo táto postava otca pôsobila umelo, "pastorovsko-kazateľsky", vôbec nie nenútene ako napr. postava veriaceho kolegu Michaela, ktorá mi vôbec nevadila. Nehovorím o afektovanosti niektorých postáv, amaterizme hercov (najmä Catherine) a iných klišé - sladko pôsobiaci, perfektne vyzerajúci manželský pár, avšak neprirodzený, charakterovo nezaujímavý + hudba..áno, gospelová(worshipová) hudba (ktorú počúvam a mám rada, avšak v mnohých miestach sa nehodila)...je toho viac. Záver? Je mi ľúto toho podávania životných právd na tácke v štýle akejsi príručky, zobrazeniu návodu ako nájsť Boha, pritom každý človek je úžasne individuálny, cesta každého človeka je tak krásna a zvláštna. Je otázkou či transcendentnosť a morálnosť sa dá umelecky zobraziť. Podľa mňa áno - vezmite si napr. režiséra Kieslowského (Dekalóg), ktorý tieto nadprirodzené veci krásne a tajomne zaobaľuje, dáva priestor na domyslenie, reflexiu, majstrovsky sa hrá s ľudskou psychológiou, farbou, svetlom, hudbou...a tak osloví aj ateistu. Tým sa však míňa evanjelizačný účel filmu Fireproof a podobných filmov. Nezaškodilo by trochu implicitnosti a pomalého odhaľovania Krásy:) A cesta viery vôbec nie je jednoduchá ako v tom happyende, že všetky problémy sa hneď vyriešia - viera dáva skôr oporu v týchto problémoch a silu Zhora sa nimi prebiť. (06.01.2010)

Film, který si získal mou pozornost i když na začátku jsem byl skeptický. Je zde ukázán poměrně klasický příběh o rozpadajícím se manželství, avšak už ne s typickým koncem - rozvodem. Je to příběh , který ukazuje, že partnerské krize se dají řešit i jiným způsobem než rozvodem. Velmi mě zaujal styl jakým je to natočené, čekal jsem, že to bude nuda, tak jako to u podobných filmů bývá. Ale opak je pravdou, zaujal mě už od prvních okamžiků a udržel si mou pozornost až do konce. Mohu doporučit všem, kteří nemají problém dívat se na filmy s duchovním podtextem. (03.03.2010)

Jednomu hasičovi se začne hroutit manželství a jeho stará se s nim chce rozvádět. Hasič má ovšem fotra náboženskýho fanatika, kterej mu vysvětlí, že když začne věřit v boha, tak mu to manželství zachrání. Nejlepší je, že mu nakonec stará všechno odpustí, protože pro její ochrnutou matku koupil kryplkáru za 24 tisíc dolarů. Takže žádnej bůh, ale prachy :-) Jinak mě velmi zaujali ty hasiči ve filmu. Skoro všichni jsou neskutečně obézní a sotva se hejbou a k autonehodě posílaj žebřík :-) (21.05.2010)

Romantické drama s náboženským podtextem... no, a právě důležitost podtextu, jenž si musel uzurpovat většinu času, způsobila uspěchanost prologu, kdy důvody manželského rozkolu působily značně zkratkovitě, uměle, téměř dětsky (vyštěkávání stále stejných výčitek bez jakéhokoliv úvodu, rozuměj - například pozdravu, což je u snímku americké provenience, kde na sebe blafnou "ahoj" co pět minut, minimálně nepřirozené). Neobratným manévrem se ukázal být už titulkový rozhovor matky s dítětem, po kterém jsem následně zhruba do poloviny projekce neúspěšně slídila, než mně doklaplo, že je součástí pointy... to už jsem byla trošičku vzteklá. K osobám a obsazení - sympatie pro Caleba, jednoznačně. Trochu nerv, jinak pohodář s příjemným hlasem, který svou ženu nikdy nepřestal milovat, což protějšek nevykazoval ani náznakem - chladný, úřednický typ v uhlazeném kostýmku, co do domova nakráčí jak z jiného světa, co koupí, to sama zfutruje a úsměv snad nezná jiný, než profesionální... a navíc nemá vkus, proto se vtírá otázka, zda za ni vůbec stojí bojovat. A Erin Bethea, vzhledem k obsazení ansámblu rodinnými příslušníky režiséra, jakož i sebou samým, měla být patrně za hvězdu... nóó, tak špatně, a zrovna se může chytit za ruce s Harrisem Malcomem, hercem z leknutí, jehož ušlechtilý mentoring by se v reálu nemohl ujmout. Zbylé křoví nevykazovalo žádnou užitnou hodnotu, proto je bezpředmětné jej komentovat. Takže snímek jako takový určitě žádný klenot, uchýlil se k návodu, byť zajímavému a motivačnímu, jenže mu chybí duše nebo tah na bránu, chcete-li. Ale pozor, pro rozjímavé vytahuje z rukávu nejedno téma s nejistým vyústěním trefných přirovnání i prozření (třeba to o stálém odmítání a nezájmu na jedné straně a permanentně otevřené náruči na straně druhé, ano, myslím ono "over and over and over") i zavádějících mínění o nás samých... jsme dobří - v práci, odvádíme daně, splácíme hypotéku, staráme se o rodinu - proč bychom jako měli skončit v pekle? Protože tak plníme jen přednastavené, zvenčí viditelné a průkazné společenské funkce, když selžeme, následuje trest v různých formách, s Božím zákonem se to má podobně, jen si ty skryté přečiny, které rády metastázují do zjevných, musíme vydolovat z nitra, pojmenovat, zkrotit a především vytrvat, protože ta dlouhá čekací doba je záludná a Bůh je akurátní - když tě zastaví v překročené rychlosti, nebude ho zrovna zajímat, žes celý rok jezdil předpisově... Podstatné je, že nabízí prevenci - tomu, kdo ji chce přijmout. Tak ale v našem případě konec dobrý, všechno dobré. Akorát... nechci vyrypovat (a kazit jim radost), ale podle mě veselka neplatí - kněz nějaký sprostý civil, nebeská báň místo kostela a pochybný ceremoniál... Jinak jsem se dnes komentátorsky vyřádila, jak už dlouho ne :-). (16.04.2016)