Ip Man

V ryze fotogenické rovině – souboje, kamera, dekorace, barva – funguje Ip Man výborně. Naopak rovina abstraktní – napětí, příběh, emoce, dialogy – patří spíše do průměru. V této souvislosti je možné položit následující zdůvodnění: Uvážíme-li, že pro současného Číňana a Araba s jejich zcela jinak uzpůsobeným intelektem má filosofie od Bacona až po Kanta nanejvýš hodnotu kuriozity, můžeme onu nefunkčnost příběhu či dialogů svést bez okolků na kulturní hranice. Protože zatímco obraz je transparentní, přenositelný a jasně srozumitelný, u jazyka to již neplatí, neboť jak tvrdí lingvisticko-antropologická Sapir-Whorfova hypotéza, pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech konkrétní dané komunity. Zkrátka, jen stěží lze docenit Ip Mana, nejste-li z Hongkongu. ____ Stylistická poznámka: Bojová umění jako jedny z mála - na rozdíl od rozhovorů, automobilových honiček nebo fotbalového zápasu, kde by to diváky mátlo - snesou, a dokonce vyžadují porušování pravidla osy. Tudíž lze akci snímat střídavě z obou stran. Nebo minimálně ve formě prostřihů - to tehdy, zůstává-li jedna ze stran dominantní a prostřih z druhé strany akcentuje cosi neodkladně vzrušivého. (23.02.2009)

|| Scenár: Edmond Wong | Hudba: Kenji Kawai | Produkcia: Raymond Wong | Distribúcia: Mandarin Films (HK), Cathay-Keris Films (SG), Innoform Media (SG), Well Go USA (US) | Rozpočet: 11,715,578 $ | Tržby: 21,888,598 $ || Úchvatný film o bojových umeniach, presnejšie o Wing Chun-e, ktorý som mal tiež to šťastie vyskúšať na krátku dobu aj na vlastnej koži, samozrejme, len zo záľuby. Zápletka filmu je o osem ročnej vojne medzi Čínou a Japonskom - je samozrejme subjektívne vyreflektovaná zo strany Číňanov - ale to je odpustiteľné: V Pearl Harbor tiež vykreslili japoncov ako najvačších vynníkov, a v Last Samurajovi to bolo zas naopak... tam Čínania pôsobili, ako najhorší vrahovia samurajov... - tojest, každý má svoj uhol pohľadu. Môj uhol pohľadu je taký, že film Yip man je oslavou bojového umenia a konfuciánského prístupu k nemu, a zážitkom pre uši - soundtrack je proste geniálny! (31.03.2011)

Legendy a různé tamtamy nelhaly, Yip Man je opravdu skvělým filmem o bojovém umění, který si zaslouží být takhle vysoko jak tady, tak na IMDb. Kamera, choreografie soubojů, soundtrack, všechno je naprosto parádní. Film vás pohltí a vy si nemůžete pomoct a prostě musíte Donniemu fandit. A to se mi už docela dlouho nestalo. Nemám, co bych dál napsal či vytkl. 100 %. (23.04.2014)

Ijááá tááá henááá.. moje kung-fu je lepší, než to tvoje. Ne, moje je určitě lepší. Já ty asijské emoce nějak nedokážu strávit. Naštěstí první housle tu hrají precizní souboje, které ukazují brutalitu a syrovost umění Wing Chun. Choreografové dostávají jedničku s hvězdičkou. Zbytek je bohužel horší. Všechny ty prvky rodinného a okupačního dramatu okolo jsou totiž k těm lahůdkovým bojovým sekvencím nesmírně nevyvážené. Příběh je mizerný, dramaturgie selhává. Seznámíme se s několika ústředními postavami, příběh je přerušený, další linie jsou tak nějak vršené na sebe, a vlastně se začíná od znovu. A některé postavy se tak v ději pohybují hodně nelogicky. Prostě mi chybělo víc opravdovosti. (19.06.2014)

Čínská fretka Donnie Yen s překypujícím adenosintrifosfátem ve svalech rozjíždí komplexní Wing Chun show s několika výbornými momenty (Yen vs japonská desítka, závěrečný boj). Hudba Kenji Kawaie (Dragon Tiger Gate) balzámová. Choreografie Sammo Hunga nápaditá, ale přeseknul bych pár bezpečnostních lan. Již zmíněný závěrečný fight má neskutečnou gradaci, judista Hiroyuki Ikeuchi odvedl dobrou práci, ale ty kulometné paže Yena jsou prostě neuvěřitelné a těch pár vteřin, co se souboj prolíná s Mook Yan Jongem v dojo, působí obrovsky obdivuhodně, výchovně, inspirativně... 90% (26.10.2009)