아기와 나
Baby and I
Obsahy(2)
Joon-soo (Keun-suk Jang) je rebelujícím mladíkem ve věku, v němž si mladí často rádi myslí, že jim patří celý svět. Svůj atraktivní vzhled prodává snadno jedné dívce za druhou, za což ho spousta jeho chlapeckých přátel zrovna dvakrát nemusí. A podobně reagují i jeho rodiče, kterým se jeho excentrické chování zajídá stále víc a víc. Kdyby tak jen nepostrádal byť sebemenší smysl pro zodpovědnost. Joon-soo je ale tvrdohlavým mladíkem, smýšlejícím o sobě přesně tak, jak o sobě mladí často smýšlejí. Jednoho dne se ale vrací do prázdného domu. Záhy zjišťuje, že jej opustili dokonce vlastní rodiče, jejichž číše trpělivosti přetekla, a protože Joon-soo ve vlastní sociálně-konstruktivní krátkozrakosti nenalézá nic diskriminujícího, rozhoduje se pro velkou večerní oslavu začátku jeho nového života. Ještě to stejné odpoledne vyráží na nákup všeho potřebného, když v tom se mu v nákupním košíků zjevuje malé dítě. Konsternovaný Joon-soo se po chvíli tupého zírání rozhoduje vyhledat jeho svěřence, to se mu ale nedaří. A nedaří se mu to ani po několika dlouhých hodinách. S nalezencem se vrací zpět domů. Samozřejmě se jej snaží zbavit všemožnými i nemožnými způsoby. Osud jej ale vždy spojí opět dohromady. A protože Joon-soo navštěvuje střední školu, jeho narůstající absence začíná být problémem, který po ředitelském napomenutí řeší rázným, ale racionálně odůvodněným způsobem; bere s sebou do výuky i nalezené dítě. Díky tomu si zasluhuje nejenom pokárání, ale také okamžité vyloučení. Zdecimovaný Joon-soo se rázem ocitá v nejsložitějším období svého života, z něhož mu dokáží pomoct jen ti nejbližší. (Conspi)
(více)Recenze (30)
Jiný kraj, jiný mrav a jiný pohled na kinematografii. V korejské veselohře je nejspíš normální, že jinak sympaticky podaná učitelka mlátí žáky baseballovou pálkou přes zadek. Vůbec k fyzickému násilí zde mají blízko všichni a spouští ho i pranepatrné důvody. Asi jsou Korejci hodně kontaktní a vzteklý národ, dle tohoto filmu tedy. V příběhu se mísí kýčovité melodrama s občasnými komickými momenty a s náznaky drsného sociálního dramatu. Skoky v ději jsou občas přímo obdivuhodné. Závěrečný, očekávatelný, twist se vůbec nevysvětlí a přejde se jedním brutálním střihem. /17. 6. 16./ ()
Roztomilá komedie, která pobavila řadou úsměvných momentů a kde svůj čas dostaly i dojemné chvilky, ale na rozdíl od jiných asijských filmů se jí nepodařilo vtáhnout mě natolik, abych se do ní bez výhrad ponořil. Možná za to může příliš mnoho až příliš expresivních gest, příliš přehrávaného křiku, křečovitých scén, nebo nepříliš plynulý vývoj postav a vztahů, kterým jsem tak úplně neuvěřil, stejně jako příběhu, místy prázdnému jindy zase ukvapenému či bezradnému, zahýbajícímu občas do malých slepých uliček. Ale Byeol Kim, ta nemá chybu a mnohé zachraňuje. ()
Joon-soo má 18 rokov, poneviera sa stále von s kamarátmi a robí problémy, keď mu do toho z ničoho nič privedie život do cesty dieťa. V odkaze, ktorý nájdu pri malom je napísané, že je to jeho syn a má sa o neho postarať. Joon-soo sa ho prv snaží zbaviť čo ale nie je vôbec jednoduché a tak sa nakoniec začne o malého starať a vytvorí si k nemu hlboký vzťah... Celkom milá komédia s vtipnými scénkami, ktoré z môjho pohľadu prevažujú nad tými menej vydarenými a dej osviežilo aj to, že malému prepožičali dospelácky hlas, takže to čo si on myslí my aj počujeme, čo je tu strašne milé. Ja som sa bavila, aj keď som videla určite aj lepšie komédie, ale táto ma tiež potešila. P.S. Byeol Kim nemá chybu. ()
Mám rád korejské filmy. Hlavne, ked v každom žerú v jednom kuse niečo. To mne sa potom hned sliny zbierajú. Alebo, oni mi prídu, že vôbec nič neriešia. Normálka, život gombička... Ale toto je milé. Veselé i smutné. Nad infantilnú debilitu sa dá povzniesť a i ľahko preniesť. Povedal by som, že je to hlavne úsmevná komédia. Hoci som sa nezasmial, usmieval som sa furt ako blbec. Je to určené skôr rodinkám, takže tie 3* a ani o jednu viac. To by tam ten malý musel minimálne pod vlak spadnúť. Ale to už je iná kategoria. ()
Děcko roztomilé, Byeol Kim taktéž (obzvlášť v tom kuřecím pyžamu) a Geun-seol Jang docela sympaťák... K tomu přidáme pár vtipnějších scén a vyjde z toho docela pěkný průměr. Jen mi to úplně nesedlo atmosférou, stejně jako již vícero korejských filmů (mám takový dojem, že Korejci musí skoro do každého filmu cpát sentiment, který tlačí zbytečně na pilu.... zrovna u tohoto filmu bych ocenila, kdyby byl dán větší prostor komediálnosti celé situace. Párkrát jsem se sice zasmála, ale na "komedii" to bylo trochu málo). Sama nedokážu přesně říct, čím mi v poslední době korejské filmy nesedí, ale je faktem, že se u nich chvílemi nudím. A ani tohle nebyla výjimka. Proto ten průměr. Taky trochu lituju, že jsem se na to dívala s českými titulky. Netuším, kdo je překládal, ale byl tam v hodně případech zcela zřetelný ten překlad z angličtiny - někdy natolik "doslovný", že to byl nesmysl (překladatel by si měl například uvědomit, že slovo "blue" nemá pouze význam "modrý", obzvlášť když to absolutně nesedí do kontextu). No, nechci nikoho kritizovat, když už si s tím dal tu práci, ale říkám si, že by bylo mnohem lepší buď umět korejsky nebo se dívat s anglickými titulky. Propříště budu vědět (ne, nehodlám si ke studiu japonštiny ještě přidat korejštinu, ale raději si vážně najdu ty anglické titulky ;)) ~(2,9★)~ ()
Reklama