O bílém hadovi

Tohle jsem zhlédnul čistě náhodou v odpoledních hodinách, v době, kdy se provoz televizních stanic pokorně vrátil od svého svátečního nudění k běžné prudě celoroční. Tudíž prostě klika, že jsem si vůbec všiml. No a ejhle - ono to vedle těch hojně diskutovaných letošních českých (slovenských) premiérových vánočních pohádek (no není to krásný příklad postupně rozvíjejícího přívlastku?) nejen že obstojí, ono je to vezme všechny rovnou do kapsy! Vizuálně povedené, zajímavě obsazené i zahrané (no dobře, Endres na mě působil od začátku trochu vulgárně), především ale zábavné. Ono to totiž neusíná v ději, pořád to kamsi zajímavě spěje. A co je nejdůležitější, nechybí tomu atmosféra kdesi na pomezí pohádky a thrilleru. Číhající zlo, ovšem odhalované postupně, chytře a po malých dávkách (vždyť král poměrně dlouhou dobu působí jako sice přísný, leč inteligentní a relativně spravedlivý monarcha). Brutalita na hraně vkusu, rozhodně nic tak nejapně nechutného a škodolibý sadismus vyzařujícího, jako předvedla letošní Slíbená princezna. K tomu ještě chytré dílčí nápady, jako je třeba ta železná mříž přímo pod jídelním stolem, na kterou stačí dupnout... Na konci jsem plesal. Jako vždycky, když vlastně nic příliš dobrého nečekáte a svět se ukáže lepším. (06.01.2017)

To už ani není pohádka, ale spíš rovnou pohádkový horor – na jednu stranu pohádkové, jak má být, na druhou stranu chvílemi naturalistické, až se jeden diví. Natočené velkoryse, se slušnou výpravou a hereckými výkony – ano, i přesto, že tradiční pohádková schémata možnosti herců v jejich rolích vždy poněkud omezují. Opět musí jeden zkonstatovat, že zatímco české pohádky mají po roce 2000 dobu temna, německé se plynule zlepšují. (25.11.2020)

Pohádka byla překvapivě docela temná a docela mě bavila i přes časté nelogičnosti v ději,které promíjím,protože pohádka.Při všech těch(hlavně českých) příšernostech,které mi k letošním Vánocům naservírovaly různé televize,bych dal málem hadovi čtyři hvězdičky,ale to by němečtí soudruzi nesměli tak příšerně odfláknout závěr,který mi připomínal jednu z úvodních scén,taky to bylo takové:"Honem,už ať to máme pod střechou,než začne pršet."Škoda. (30.12.2016)

Českým divákům při sledování pohádky O bílém hadovi jistě ihned vytane na mysli tuzemská Zlatovláska. Německý film se však více než na plnění úkolů a milostný vztah koncentruje na postavu Endrese ("Jiříka") a tajemství krále, čímž pohádka chvílemi nabývá na mile děsuplné atmosféře. Chválím pěknou výpravu a sympatické herecké obsazení, což u německých pohádek nebývá samozřejmostí. Bílý had vypadal dost uměle, ale u TV filmu to lze prominout. Nález ukradeného prstenu v kachní kloace byl humorně fekální. Ve výsledku se však jedná v rámci žánru o solidní kousek. (29.12.2021)

Nečekaně dobrá pohádka s hutnou, místy až hororovou atmosférou, přičemž tím hororem nemyslím předvítadelný puch bílého hada skladovaného řadu let ve zlaté míse. Endress byl zřejmě nekrofil, že ho vůbec napadlo něco takového strčit do huby, já se málem z pohledu do zlaté mísy zahleděla do té porcelánové v nejmenší místnosti bytu. Král, jevící se zprvu jako pečlivý a starostlivý panovník, se pěkně vybarví, což se bohužel nedá říct o princezně, která více méně bezbarvá zůstane od začátku do konce (ale abych nebyla kritická, měla opravdu zajímavou ozdobu ve vlasech a nelezla mi na nervy). Z pohádek na téma "z průšvihu k bohatství a štěstí přišel", je tohle jedna z nejlepších, které jsem za poslední roky viděla. (06.01.2017)