Věrná kopie
-
Copie conforme
-
Copia conforme
(Itálie) -
Overená kópia
(festivalový název) -
Certified Copy
-
Verná kópia
(festivalový název)
Drama
Francie / Itálie / Belgie, 2010, 106 min
Režie:
Abbas KiarostamiObsah
-
Náhoda svede v italském Toskánsku dohromady muže a ženu. Muž je britský spisovatel a přijel hovořit o své knize, žena je Francouzka a má tady malou výtvarnou síň. Během výletu za skvostnými památkami je lidé celkem logicky považují za dvojici. A bůhví proč, žena rozehraje hru, v níž se ztotožňuje s rolí manželky. Po krátkém zdráhání muž na hru přistoupí. A tak nakonec nevíme, kde končí hra a začíná pravda – nebo naopak. První film, který slavný íránský tvůrce Abbas Kiarostami natočil v Evropě, vznikl podle hlavní představitelky Juliette Binocheové na základě zážitku, o němž jí tvůrce sugestivně vyprávěl, aby pak vzápětí popřel, že je pravdivý. (MFF Karlovy Vary) -
Anglický spisovatel James Miller (William Shimell) představuje v Itálii překlad své nové knihy. Potkává se s galeristkou (Juliette Binoche), která chce podepsat několik exemplářů jeho knihy a prohovořit pár otázek nastíněných jeho dílem. Vyjíždějí si do malebného toskánského městečka San Gimignano. Jejich výlet nastiňuje odvěkou otázku, jak je možné odlišit originál od kopie a realitu od fikce. (Dan)
Komentáře uživatelů k filmu (36)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(11.7.2010)
-
StarsFan
Tak toto se mi velmi líbilo. Žádná velká alternativa, jak je na festivalu v Karlových Varech běžné, ale vlastně docela obyčejný evropský film, který i přes íránské vedení působí velmi francouzsky. Hlavní dvojice je okouzlující a byť jsem si někdy myslela, že by podobný námět mnohem víc slušel krátkometrážnímu filmu, že by hlavní ženská postava nemusela vyvolávat tolik hádek a že by se konec dal pojmout o něco více "určitěji", jsem ráda, že jsem na Věrnou kopii zašla. Na této pozoruhodné sondě do života po pětadvaceti letech, kde se ke konci krásně překrývají přání skutečná s těmi hranými, je totiž něco zvláštně podmanivého. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.](6.7.2010)
-
Rosomak
Abbas Kiarostami svůj film postavil především na dialogu, přesto ale pevně ukotveného v barevně zajímavých obrazech a kompozicích. Podobně jako ve snímcích Před soumrakem a Před úsvitem vlastně snímek zachycuje dvě blízké osoby, jejichž osudy se v danou chvíli střetly. Věrná kopie však volně mísí realitu s hrou, které se dvojice účastní. Těžko říct, co je pravé a co sehrané – nicméně to vlastně není ani podstatné. Jak už totiž název napovídá, jde přece o věrnou kopii situací, se kterými se člověk v životě setká. Jemné nuance, pózy, gesta, to vše jako by odkrývalo tragikomiku ale právě i kouzlo vztahu mezi dvěma bytostmi.(8.7.2010)
-
pm
První evropský film iránského režiséra Abbase Kiarostamiho. První filmová role britského operního pěvce Williama Shimella. Sdílení italské kultury a přítomnosti jako součást děje. Bylo? Nebo nebylo? Klíčem jsou dva rozhovory: mezi matkou a synem v restauraci a ženou a mužem u kávy. Nejde o variaci Falešného autostopu nebo Rozhovoru s jinou ženou, přestože se podobné interpretace nabízejí. Jednoduše snaha o „Věrnou kopii“ mnoha jiných situací. Líbí se mi nad tím filmem přemýšlet.(22.4.2012)
-
bassator
45th KVIFF 2010 - OPEN EYES - Otevřené oči (Copie conforme / CERTIFIED COPY / Věrná kopie)(20.8.2011)
-
Richie666
Lehce humorné konverzační drama vzdáleně se podobající Linklaterovým 'Before Sunrise / Sunset', na které je radost hledět především díky inteligentnímu scénáři a velmi příjemné hlavní herecké dvojici.(7.7.2010)
-
Toj
Velmi pěkné, velmi příjemné a zábavné. Film je úžasně promyšlený. Určitě je snadné to označit za festivalové klišé. Objevuje se podobný námět, motivy, rozvolněnost a vše ostatní na co jsme zvyklí z receptu pro umělý festivalový film. Jenže tady to funguje, má to smysl, Kiarostami pracuje nápaditě a rafinovaně. A já si film užil...(13.4.2011)
-
asLoeReed
Vážnější verze Linklaterova Přes soumrakem, kde se nehneme od hlavní dvojice v průběhu určitého časového úseku a sledujeme vše prakticky bez elips, a Kunderovy povídky Falešný autostop, možná ještě tajemnější.(6.4.2011)
-
Magyar
Docela mazaný, ale občas ty únikový dveře přeci jen trochu skřípou. Film tak sám působí jako hra na něco, vytváří vlastní realitu, která už pak s originálem (vztahem dvou lidí) nemá mnoho společného. Protože jinak by výčitkami stíhaný muž nebo žena ochraňující své těžce zkoušené sebevědomí museli na konci individuálně prchnout.(10.2.2012)
-
claudel
Tuze zajímavá filmová hříčka s elegantními přechody z francouzštiny do angličtiny a italštiny a zpět. Výborné ústřední duo, poutavé dialogy, nutnost zamyšlení. Potlesk.(17.11.2010)
-
MarJel
Film o tom, že by se ženy neměly líčit. He. Ženský a mužský princip. Strašně rád bych tomu dal pět hvězdiček, ale brání mi v tom několik věcí. Předně způsob rozzáběrování. Některé scény fungují skvěle, většina je ale natočena na dva záběry-protipohledy, což asi ve třetí takto rozzáběrované scéně začíná trochu nudit. A v celém filmu mi extrémně chybí aspoň dva tři velké detaliy (možná aj víc): pamatuji si na záběr, kdy hlavní hrdina drží dveře starší dvojici, aby mohli vyjít z kostela. V záběru je pouze jeho dlaň, ve které drží pečivo a zároveň zapírá těžké dveře kostela - plátno tímto záběrem po dlouhé době ožije (nachází se až ke konci filmu). Škoda, že takových záběrů není víc - celou dobu totiž sledujeme obličeje jednoho nebo obou hlavních postav, což je silně vyčerpávající. Taky jsem byl zaskočen (a možná aj mírně nasrán) koncem. Proč zůstal tak vážný v tom posledním záběru?? Jinak ale oceňuji scénář, v podstatě režii (realizaci) i herecké výkony (ikdyž ty ale diváka taky občas serou). Hlavně to ale není žádný "hyper-realistický" film typu Fish Tank nebo 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny....což je dobře, samozřejmě. He.(12.4.2011)
-
honajz
V podstatě jen polodetaily mluvících hlav, a to často i tam, kde by měl být třeba celek (když se chce spisovatel kochat krajinou), nebo detail (podpisuje knihu). Zatímco u Linklaterových filmů dialog odněkud někam směřuje, má vnitřní napětí, informaci pro diváka a nese s sebou nějaký příběh, který postupně rozplétáme, zde se často jen medituje, někdy ani to ne, a vztah obou postav není jasný - proto to pak hapruje. Proč on za ní přišel? Proč se nechává zatahovat do tak pitomé hry? Ta ženská je nepořádná (střevíček na předním sedadle), hysterická, nepříjemná, chybí jí jakékoliv kouzlo. A mezi námi, Juliette Binoche zde vypadá poněkud staře a opotřebovaně, nemůžu si pomoct. Zbytečně promarněný potenciál, protože některé myšlenky jsou zajímavé ("není jednoduché být jednoduchý", "cíleně jet bez cíle")... - EDIT - MOŽNÝ SPOILER!: Totiž, kdyby byl vztah obou postav jasný, divák by s nimi "šel" a víc si to užíval. Ale takovéhle tápání, jaká ze tří variant je ta pravá, je k ničemu. (Jsou skutečně manželé a jen hrají - pak to kopíruje Promiň, jsi ženatý nebo Dva na cestě. - Skutečně se neznali a jen hrají? Pak to kopíruje Linklatera. - Nebo je to jeho milenka a on netuší, že z poměru tehdy s ní má dítě? Pak to kopíruje některé italské filmy.)(2.5.2011)
-
markuc
Na film jsme sli kvuli Juliet Binoche. Hraje skvele a opravdu skvele i vypada. Ale z filmu jsem ponekud rozcarovan, protoze jsem ho poradne nepochopil, lepe receno, film nabizi nekolik moznosti pro jeho pochopeni a to me nejak nebere. Nechodim na filmy proto, abych po nich musel dumat nad tim, o cem to vlastne cele bylo a proc to a ne ono. Cely dej se ma odehrat na platne a reziser mi ma nabidnout uceleny filmovy zazitek. Ne ze neco nacne a rekni si, ze on si to ten divak nejak domysli. Tohle spis ekovuje, ze z toho filmu nekdo ustrihl konec (rozuzleni).(10.7.2010)
-
Cafú
Nuda spálená toskánskym sluncem, plná uměle vyhrocených a nepřirozených dialogů, kdy okusujete sedačku netrpělivostí a očekáváním, že přijde něco zajímavého a ono překvapivě nepřijde a vy jste rád, že už to máte za sebou. Ovšem jako krátkometrážní film by to mohlo dosáhnout i na tři hvězdičky!(10.7.2010)
-
ecceHOMMO
Na takéto filmy moc nie som: tliachanie a nudný dej....ešte že časom to tliachanie dostalo význam..inak by som išiel ešte s hniezdou dole.(28.3.2012)
-
Pethack
Zůstává příjemný, živý, mnohoobsažný způsob vyprávění. Zůstává potvrzení mnohoznačnosti jako modu vivendi. Chybí její zasazení do "přirozeného", "původního" rámce. Nadbývá Evropa. Ano, jsem povrchní, ale Kiarostamiho kouzlo je pro mě představováno hlavně uměním neotřele využívat řekněme myšlenkové rámce a hlavně obrazy Východu.(22.5.2012)
-
faraon
Abbas vie zaujať jednoduchosťou a skvelí herci s horúcim Toskánskym slnkom prispeli k dobrému pocitu z filmu(20.5.2010)
-
Domec
Dalsi film, u ktereho byl smich pouze ze zoufalstvi. Kecy o umeni nepriblizuji film k umeleckemu dilu. *MFF KV 45th*(12.7.2010)
-
Vodou
Někdy jsem měl pocit, že když film začíná vytvářet ten "nepopsatelný" dojem, je najednou rychle stříhnut. A momenty, kdy se jen tak "klábosí" jsou až moc dlouhé. Hercům, příběhu myslím moc nepomáhá angličtina, i když chápu ten záměr, chápu. Ale přesto, pořád mě to neutrální jazykové prostředí připadalo nehodící se k citům, které měl ten film předat. Nicméně jsou v tom filmu určitě tři nádherný scény.(5.11.2011)
-
Flakotaso
Nápad, na kterém je film založen, je opravdu podivuhodný. Ještě podivnější ovšem je, že v průběhu filmu nikterak zajímavě nepůsobí - to proto, že se hranice smazávají a divák tak sám neví podle čeho se řídit. Až po shlédnutí vyplave na povrch bizarnost toho, co jsme právě viděli. Vadila mi poněkud neartová ukecanost, ale dvě krásné tiché scény před zrcadlem to nakonec strhly ze tří hvězd na čtyři.(14.3.2011)
