Tak dlouho tě miluji

Kdyby tenhle film, nebo film tohoto typu natočil Jan Hřebejk, tak by, chudák malej, měl na CSFD hodnocení tak 30%, protože prostě je to Hřebejk a většina tamějších uživatelů prostě nemá ráda současné české filmy, i kdyby vypadaly sebelíp. Označili by to za sračku, odpad a někteří by jej hodnotili jen podle traileru. Ale vzhledem k tomu, že to je francouzské, což znamená automaticky duchaplné a zajímavé, tak to má 80%. Proboha za co??? Nuda vedle nudy, klišé vedle klišé a navíc ten předvídatelný závěr! Už od začátku bylo jasné, že hlavní hrdinka (mimochodem velmi nesympatická) zavraždila svého syna, protože byl smrtelně nemocný a ona mu vlastně poskytla eutanazii. Proberte se, vážení uživatelé, a začněte hodnotit filmy podle originality nebo podle toho, jak se jeví ve srovnání s ostatními filmy a ne podle toho, jestli jsou české nebo zahraniční! Nejhorší Aero naslepo, co jsem zažil! P.S.: Kolik stály lístky? Nic! Ještěže tak! (17.12.2009)

--- SPOILERS AHEAD --- Poutavej a zajímavej příběh s množstvím zábavných a působivých situací. Třeba ta, kde se hrdinka přizná opilému zvědavci, že o ní její sestra nikdy dřív nemluvila, protože ona byla patnáct let ve vězení za vraždu svého šestiletého syna a celá veselá společnost si myslí, že je to vtip, skvělý. Bezprostředně následuje rozhovor s mužem, kterého Juliette zajímá a který na základě zkušenosti s výukou ve vězení poznal, jak jsou lidé stejní, takže Juliette nesoudí i když ví, že řekla pravdu. V jiný scéně se Juliettina sestra rozčiluje nad študentem, kterej si špatně vykládá Zločin a trest a povídá mu "Co ty víš o duši vraha, co o ní věděl Dostojevský. I mistrovská díla jsou jenom povrchní extrapolace." Moc chytrý. Něco takového mi přišlo jako hlavní téma filmu, takže jsem vůbec nepochopil co vedlo tvůrce k tomu vyměknutí na závěr. Všem přece byla Juliette sympatická, každej musel vidět, že to není asociální deprivantka, co by vraždila děti jen tak a předpokládal jsem, že když už to udělala, že k tomu měla nějakej dobrej důvod (třeba psychotickou epizodu u jinak zdravýho člověka) a že ten skutek byl sám sobě trestem. A ten důvod mě v podstatě nezajímal. Takže závěrečný odhalení, že šlo o eutanázii a že Juliette o tom před soudem a nikdy potom nemluvila protože "všechno už bylo řečeno" mi přišlo jako trapná zrada na tématu filmu. Bez toho pět hvězdiček, takhle asi 80 %. (17.12.2009)

Tak tedy z tohohle mám poněkud rozpačité pocity. Na jednu stranu velmi dobré herecké výkony a skvěle podané téma začleňování se do společnosti. Na druhou stranu je to ale docela dlouhé (asi by klidně stačila hodina a půl), kvůli pomalému tempu dosti roztahané a film se neuvěřitelně táhne. Chvílemi to bylo výborné, (především pak ke konci) ale chvílemi jsem se dost nudil (a těch bohužel převažovalo). Asi bych se na tom měl podívat ještě jednou s tím, že vím co čekat a pak bych mohl ocenit víc. Přeci jenom je to o fous náročnější film, než třeba nějaký Emmerich :-) (16.12.2009)

Silné drama o těžkém rozhodnutí, které není úplně pochopitelné. Předsudek a odsouzení, aniž byste chtěli a věděli pravdu. Výborná K. Scott. A určitě je hodnocení na místě. Já se v psychologických dramatech často hledám. Někdy mi sednou a někdy trochu tápu. Tenhle snímek nabízí spoustu emocí, akorát na můj vkus se probíráme konkrétním problémem hrozně pomalu a i když se do hlavní hrdinky dá vcítit, někdy jsou scény až moc zdlouhavé a místy nezáživné. (14.01.2016)

Předvídatelné a postavené na chybných premisách (smrtelnou chorobu dítěte lze jen těžko utajit). Jenomže tenhle film je tichý, decentní a cituplný. Bez zbytečných "cingrlátek" a nabubřelosti. Kristin Scott Thomas hraje "jako z partesu" a konečně neplýtvá talentem v nablblé comixové adaptaci nebo hříčce bez hlubšího ponoru (jedna hvězda putuje přímo za ní; celkem tedy solidních a poctivých 3,5*). (15.04.2012)