Exotica

Existenciální skládačka, která není pro každého, já v ní ovšem spatřuji kouzlo snad ve všech dílech. Ať už je to hudba, herecké výkony nebo naprosto úžasný scénář, vše na mě působilo nevtíravě a zároveň neuvěřitelně přitažlivě asi jako to umělecké erotično klubu Exotica. Pro mě se jednalo o geniální zážitek, který mě naprosto a totálně zdrtil svojí prazvláštní magičností a existenciální tíživostí každého slova a noty. Wau a uf. (19.02.2011)

Bizarnost života je zde dotahována až k mezním limitům skrze akumulované lidské osudy. Svou hutnou koncentrací neobvyklostí, zvráceností a ztraceností zasahuje snad až za všechny známé hranice běžnosti. Vše spojuje jeden erotický podnik a jedna osudová žena ve světle přitažlivosti a fascinace. U každé postavy v propletenci vztahů se postupně odhaluje podstata, tragédie, zoufalá snaha o setrvání stavu marnosti i všechny pády a poklesky. Beznadějné jsou vyhlídky v odosobněném světě bez hodnot trvalejšího rázu. Každý má svůj osamělý život, touhy a přání, ale je možné dojít až ke svému osobnímu štěstí? Středobodem zobrazených paralelních vztahů a osudů je erotická tanečnice Christina (velmi zajímavá Mia Kirshner) v pozicích dráždivé smyslnosti. Její vzhled nenechávají ostatní bez povšimnutí ve volání o privátní pomoc z tísně a tápající osamělosti. Nejztracenější postavou je finanční úředník Francis (pozoruhodný Bruce Greenwood). Jeho vnitřní bolest je nejzoufalejší ve svém lpění na zdánlivém pokračování již dávno zmizelého života. Christina je jeho poslední nadějí a absurdní terapií ochranitelských potřeb. Nejextrémnější postavou je moderátor erotického podniku Eric (dobrý Elias Koteas). Za žádných okolností se nemíní vzdát svého pocitu výjimečné velikosti. V majetnickém opojení manipuluje návštěvníky v sadistické touze po odplatě. Nejosamělejší postavou je obchodník a pašerák s exotickou faunou Thomas (zajímavý Don McKellar). V zoufalství vydírání, homosexuálního dobrodružství, zvědavosti a odevzdanosti. Poslední výraznou postavou je majitelka erotického podniku Zoe (dobrá Arsinée Khanjian) s plánovaným těhotenstvím, lesbickým zájmem a pracovní obřadností. Z dalších postav: trpělivá hlídačka dětí v prázdném domě Tracey (zajímavá Sarah Polley), Traceyin otec s pocitem provinění Harold (Victor Garber), či celní úředník se svérázným postupem (Calvin Green). Odraz světa v zrcadle je plný bizarností. Bláznivé touhy a neschopnost připuštění reality do běžného každodenního režimu ohýbají a deformují skutečnost do marastu citové prázdnoty, tápání a pádů. Životní osud je nebezpečný cynik! (01.10.2016)

Mé první seznámení s tvorbou Atoma Egoyana, pro mne zatím neznámého režiséra, postupně nám divákům v dramatickém obsahu příběhu rozkrývá zvláštní, komplikovaně provázané vztahové vazby jednotlivých aktérů děje, to vše převážně na pozadí chodu zavedeného nočního striptýzového klubu s pojmenováním Exotica, právě v něm mladinká striptérka Christina k sobě citově připoutala hned několik osob, majitelku klubu Zoe, svého bývalého milence, moderátora striptýzové show Erica, i jednoho ze svých pravidelných klientů Francise, daňového kontrolora s tragicky narušeným životem, jež se obtížně vypořádává s vraždou své dcery a se smrtí manželky, skryté či jen tušené souvislosti se dramaticky odhalí v následujících složitých událostech, vyjeví se bolestné motivy jednání i nenaplněné temné touhy, vše co nám bylo zpočátku nepochopitelné, pak zřetelně vystoupí na povrch s rozuzlením Egoyanem opravdu bravůrně vystavěného vztahového spletence, rozhodně toto divácky náročnější dílo mohu jen doporučit a povzbuzený zážitkem se jistě rád podívám i na další Egoyanovu tvorbu. (30.07.2012)

Skládačka se nakonec do sebe složí, ale jenom si říkám, zda nejsem jako divák tou složitě osudovou proplétačkou podveden -- pravda tam někde celou dobu od začátku je, a režisér mi ji odhaluje po kopuskách jen poroto, aby mě zajímaly psychologické profily postav příběhu, na jehož počátku je tragédie -- a ta tragédie pokračuje. Pemýšlím nad tím. Neodsuzuju. Ale zároveň nemůžu příliš jásat. To objetí těch chlápků ke konci... Nepoctivé, blbé, kašírované. A tak mám pocit, že tento kdysi vyhlášený, vizuálně nesporně vypiplaný filmek byl poněkud přeceněn nahými zadečky oslněnými kritiky, neboť zádrhel je už v samém vyhoněně ambiciózním scénáři, který padá na ústa. Ale můžu se mýlit -- jako vždy. Ale na druhou stranu: nic proti strip-clubům, opravdu NE, ale ten taneček, co Christina předváděla zákazníkům, je pratanečkem všech rádobyerotických tanečních trapností. Ugh. A na závěr jen jedno z deseti možných rýpnutí: opravdu vypadají úředníci berňáku takhle intelektuálsky-akademicky-s volvem k tomu? Ha ha. (26.08.2010)

Čím byl AE starší, tím víc dialogů, delší metráže a baroknější zápletky potřeboval k tomu, aby řekl zhruba to, co říkal předtím a úsporněji [potvrzením tohoto trendu byl ARARAT, naopak ho trochu vyvrací SLADKÉ ZÍTŘKY, jeho asi nejnáladovější film]. Být Atom erotoman, víc by si vyhrál s tancem „školačky“ na píšeň Leonarda Cohena (takový efekt a tak málo prostoru!). Mít Atom větší smysl pro humor, byl by z toho pěkný vtip o tom, jak se gay vydal do striptýzového klubu:) (15.10.2006)