Průvodce

Za myšlienku a filozofický kontext dávam jasných *****. Ono, človek je len moment v čase a jeho odchod je ešte rýchlejším momentom a často krát je úcta k zomrelému, tak ako sa to tak pekne zobrazuje v tomto filme, len utópiou. Realita je rýchla, povrchná a nedôstojná. Nad tým všetkým som sa intenzívne počas (a hlavne po skončení) filmu zamýšlal a práve kvôli tomuto presahu si tento film budem pamätať. Ten "zvyšok" (formálna stránka) je presne to, kvôli čomu nie som fanúšik japonskej kinematografie a nestojí to za reč...:) (25.06.2012)

Filmové pohlazení z Japonska s nádhernou hudbou, téma přípravy na poslední rozloučení se tvůrci chopili přesně tak, jak bych od Japonců očekávala, citlivě, s úctou k člověku i k tradici, zdvořile a s jemným humorem. Masahiro Motoki si mě omotal okolo prstu během prvních minut, po návratu do rodného městečka získal práci mrknutím oka, jen tak nějak netušil, na co vlastně kývnul.. Moc krásný kousek, u kterého si cením jak námětu, tak zpracování a zejména pro celkové pozitivní vyznění.. Poklona, bylo mi potěšením.. (28.10.2019)

Nechcel som si nechať újsť japonský film ocenený oscarom a urobil som dobre. Tak narýchlo si nespomeniem, ale pravdepodobne ide o najlepší japonský film, aký som videl. Krásny príbeh o postupnom hľadaní lásky k nezvyčajnému povolaniu. Akokoľvek morbidne starostilivosť o mŕtvych znie, v závere alebo už aj počas filmu ako ja určite vyjadríte uznanie. Príbeh je aj humorný aj smutný, nádherne vyvážený a krásne natočený. Ak k tomu všetkému pripočítam naozaj nádhernú hudbu s dojímavou skladbou na cello, vychádza mi film, ku ktorému sa vždy rád vrátim a môžem všetkým iba doporučiť. 100%. (04.11.2010)

Za pěknými obrazy, pod libou hudbou od Hisaišiho se skrývá patos, nelogičnost, náhoda jak hrom a vůbec to má spoustu much. Je to hezký film, dá se na něj koukat a když člověk vypne toho hlodavého červíka tam v zadu v hlavě, aby to krucinál konečně přestal komentovat, tak se mu i bude hrozně moc líbit. Bohužel já tlačítko na vypnutí nenašla, takže film pro mě není nic jiným než průměrným dílem Japonců, kteří na tohle téma natočili jiné, snad i lepší věci (stačí si proklikat filmografii Jamazakiho Cutoma). Jsou tu dobří herci, obrazy na nádherné fotky, japonské předsudky (u kterých bylo jasné, jak skončí), ale to, co to všechno propojuje, stojí za starou bačkoru (a ne, opravdu nemluvím o té úžasné hudbě!). (15.04.2012)

Je nespravedlivé odsuzovat tento film za to, že porazil ostatní zahraniční firmy na Oscarech. I já jsem byl naštván, když si sošku neodnesl film Valčík s Bašírem. Nyní mu napíšu omluvný komentář. Okuribito je tak neškodný film, že ho nemůžete nenávidět. Je plný dojemných chvil, postavených na detailech a několika zajímavě výstředních vedlejších postav. Příběh je složen ze základů Aristotelovy poetiky a tak se u něj projevuje snadná předvídatelnost. Ale to nebrání tomu, aby se vás dotkl. (27.02.2011)