Obsah
-
Josef Škvorecký patří ke světově nejznámějším českým spisovatelům. Během svého exilu vrostl také organicky do kanadské kultury, byl významným pedagogem na toronstké univerzitě a společeně se svou ženou, Zdenou Salivarovou, vedl nakladatelství Sixty Eight Publishers. Režisér Petr Kaňka se za "Škvoreckými" vypravil za oceán a natočil film - spočinutí. Zrekapituloval samozřejmě přelomová literární díla, ale nejpřesněji filmem pojmenoval životní situaci manželů, kteří se respektují, a kteří přes všechnu slávu zůstali zcela osamoceni. Jen se svými vzpomínkami na bohatý a bouřlivý život. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
sportovec
Snaha zachytit plodný život zdatného, vzájemně se podporujícího manželského českého vlastně přirozteně feministického páru, který si alespoň trochu sáhl na kýženou světovost, byla úspěšná. Hořký tón jinak slunečních žní je pochopitelný - umírat se nechce nikomu ani tehdy, má-li to být vyústěním plně žitého, plnokrevného všestranně bohatého a dělného příběhu. Spíše než dokument točil režisér a scénárista Petr Kaňka vědomě jakýsi esej v obraze, založený na dvojí - náchodské a torontské - kompoziční časové ose. Decentnost, noblesa a takt, kterým dal přednost, se podle mého názoru pozoruhodně osvědčily. Český divák se určitě dozvěděl nejdůležitější - i méně známá - data o druhé části života dvou lidí bez nichž by česká kultura československého období byla nepředstavitelná. Myslím, že se tak stalo způsobem, který v soudobém českém dokumentárním filmu patří minimálně do širší špičky žánru. Česká televize i český televizní divák mohou být s dosaženým výsledkem spokojeni .(5.7.2009)
-
WANDRWALL
Mám ho rád, jeho vyprávění o životě, psaní, a podobně i jeho ženu. Pořad k jeho osmdesátinám.(10.9.2010)
-
triatlet
Manželé Škvorečtí prokázali, že dokáží výborně vyprávět nejen písemnou, ale i ústní formou. Bez saxofonu by byl jakýkoliv film spojený se Škvoreckým neúplný, narozdíl od Setkání v Praze, s vraždou tady hudba působila jako přirozená součást vyprávění. Zajímavé vysvětlení, jak vznikl název knihy "Inženýr lidských duší".(2.2.2009)
-
Historik
Je to tak trochu jiný dokument, než na jaké jsme zvyklí, v případě velikánů naší literatury. Tím ovšem nechci říct, že je to špatně, naopak. Je to dokument civilní, neotřelý, ale ve svém konečném vyznění i smutný.(30.1.2009)
-
gjjm
Gratuluji k osmdesátinám, ale to s filmem ani tak nesouvisí. Nesmírně nezajímavý dokument o nesmírně zajímavém člověku a spisovateli. Je vlastně vystavěn na paralele Škvoreckého "několika životů" (...takových několik životů má ale většina z nás a samy o sobě ještě nedělají výjimečného člověka...): literáta, saxofonisty, emigranta, manžela, profesora, nakladatele. Z každé přináší leccos zajímavého a leccos nezajímavého, takže výsledkem je naprosto nesourodá všehochuť relativně trapných "průhledů do soukromí" (scénky z manželského života Škvoreckých jsou místy na zabití) a zajímavých faktů (osobně mne nejvíc zaujal Škvoreckého první "román", z něhož si dokonce můžete poslechnout pár úryvků v autorském přednesu) i úvah Škvoreckého i Salivarové o životě, psaní, vesmíru a vůbec.(14.3.2011)
-
alanP
Záběry dokreslující děj z občanské války opravdu nechápu a stejně tak toulajícího se saxofonistu po Náchodě. Jinak Škvorecký a Salivoravá si zasloužej hvězdiček 10.(30.1.2009)