Večírek

Ano, film je plný gagů, ale je také velice melancholický a smutný. Možná, že až v druhém plánu, nicméně ten smutek a určitá rezignace je možná působivější než všechny legrácky a vtípky dohromady. Existují různé světy a jejich hranice jsou takřka nepropustné; pokud přesto chcete vstoupit, ztrapníte se. Přinejmenším. Takže se bavte a zapomeňte. Buďte snob a nebo květinové dítě, případně obojí. Anyway, the party is over. (20.09.2010)

Edwardsův Večírek se bohužel kvalitou blíží méně povedeným Panterům a slabý scénář nezachrání ani Peter Sellers. Celý film se velmi vleče a ačkoliv se o humor snaží pravidelně, jednotlivé pokusy bohužel nejsou příliš kvalitní ani kreativní a celkem se opakují a humor založený na nešikovnosti hlavní postavy se rychle okouká a díky tomu, že hlavní postava, ani postavy okolo nejsou ničím zajímavé, je tento styl humoru méně úspěšný, než právě u Růžového pantera, kde je oblíbený Clouseau, který leccos zachrání, ale na Večírku bohužel moc záchranných bodů není. (06.03.2018)

Večierok je mojím obľúbeným filmom. Nie je príliš známy, ani príliš dobre hodnotený a podľa mňa nezaslúžene ostáva v tieni filmov s inšpektorom Clouseauom. Peter Sellers je v ňom nasledovníkom Jacquesa Tatiho a predchodcom Mr. Beana. Film mi pripomína explóziu nasnímanú rýchlobežnou kamerou. Po epizódach z nakrúcania sa prehupneme do okázalého večierka, ktorý sa zásluhou Hrundi Bakshiho premení na katastrofu. A nielen jeho zásluhou. Aj pri scénach s opitým čašníkom mávam nezvládnuteľné záchvaty smiechu. (10.04.2013)

No, čekal jsem víc humoru. Peter Sellers alias Hrundi V. Bakshi zářil jako vždy, ale kromě něho a toho opilého číšníka (pardon, nemůžu najít jméno jeho představitele) byli ostatní herci naprosto nevýrazní. Co se týče kvalitních fórů, tak se jich několik vyskytlo v první půli filmu, v té druhé jsem nenašel skoro žádný . Nic proti crazy komediím, ale tohle mi připomínalo grotesku , a to ještě ne moc zdařilou (paní domu, mě po svém asi třetím omdlení a následném pádu do bazénu, už moc nerozesmívala ;-)). Bohužel tentokrát ze spolupráce Edwards-Sellers nevyšlo nic, u čeho by se člověk od srdce zasmál. (14.05.2009)

Spíše než o bláznivou komedii jde o posmutnělou "pocitovku". Sellers genialně zobrazuje člověka, který se dostal na místo, kam nepatří. Jenže to není proto, že by byl hlupák, ale proto, že je čistá duše a mezi těmi snoby působí jako pěst na oko. Naštěstí se ukáže, že v tom není sám (viz trochu optimistická závěrečná scéna). Bláznivý humor tu obstarává opilý číšník, který zdánlivě krade Sellersovi film. Jenže Hrundi tu není proto, aby rozesmával, ale aby ukázal divákovi strojenou trapnost snobských večírků. (03.06.2010)