Večírek

No, čekal jsem víc humoru. Peter Sellers alias Hrundi V. Bakshi zářil jako vždy, ale kromě něho a toho opilého číšníka (pardon, nemůžu najít jméno jeho představitele) byli ostatní herci naprosto nevýrazní. Co se týče kvalitních fórů, tak se jich několik vyskytlo v první půli filmu, v té druhé jsem nenašel skoro žádný . Nic proti crazy komediím, ale tohle mi připomínalo grotesku , a to ještě ne moc zdařilou (paní domu, mě po svém asi třetím omdlení a následném pádu do bazénu, už moc nerozesmívala ;-)). Bohužel tentokrát ze spolupráce Edwards-Sellers nevyšlo nic, u čeho by se člověk od srdce zasmál. (14.05.2009)

V první půli to silně balancovalo na hranici vtipu a trapnosti, v té druhé se to zvrhlo v solidní anarchii. Akorát chudák slon... Nejvíc jsem se bavila u scénky na WC - není totiž nad to, když jdete u někoho cizího na onu místnost a pak zjistíte, že záchod nesplachuje nebo splachuje pořád :)) Což mi připomnělo jednu pasáž z mého oblíbence Bukowského: „Už se mi párkrát stalo, že jsem se natáhl pro papír a žádný tam nebyl. V takovém případě člověk sáhne pro papíry na přikrytí sedadla a zjistí, že už tam taky nejsou; vstane, podívá se pod sebe a vidí, že jeho vlastní právě spadl do vody. Pak už zbývá jen málo možností. Ta neuspokojivější, aspoň podle mých zkušeností, je utřít si prdel trenkama, hodit je tam taky, spláchnout a ucpat jim záchod.“ (07.03.2007)

Spíše než o bláznivou komedii jde o posmutnělou "pocitovku". Sellers genialně zobrazuje člověka, který se dostal na místo, kam nepatří. Jenže to není proto, že by byl hlupák, ale proto, že je čistá duše a mezi těmi snoby působí jako pěst na oko. Naštěstí se ukáže, že v tom není sám (viz trochu optimistická závěrečná scéna). Bláznivý humor tu obstarává opilý číšník, který zdánlivě krade Sellersovi film. Jenže Hrundi tu není proto, aby rozesmával, ale aby ukázal divákovi strojenou trapnost snobských večírků. (03.06.2010)

"Paní spadla do bazénu." "Zachraňte šperky." Výborná komedie, ale jiná, než byste čekali. Připravit se na to znamená předejít možnému zklamání. Takže: indický herec Hrundi V. Bakshi je díky administrativní chybě pozván na večírek hollywoodského producenta a v sérii nehod likviduje jeho vilu... Když to takhle napíšu, nejspíš si pomyslíte, aha, další varianta inspektora Clouseau. Vůbec ne! Clouseau se pokaždé znemožnil vlastním přičiněním a jeho komika počítala se škodolibým smíchem nad tím, jak se díky své nadutosti zas a znovu chytá do vlastních pastí pod heslem "pýcha předchází pád". Hrundi je v tom nevinně. Je slušný, tichý a zdvořilý. Do prekérních situací se dostává, když se snaží s někým spřátelit, udělat dobrý dojem nebo si prostě jen ze slušnosti netroufá obtěžovat své hostitele s nějakým problémem. Tam, kde by například Mr. Bean zbaběle uprchl z místa činu nebo to svedl na někoho jiného, snaží se Hrundi napravit chybu a tím spouští lavinu dalších nepříjemností. Jestliže dokázal Sellers vzbudit divákovu empatii i jako nafrněný blb ze Surreté, tak v roli outsidera, k němuž se všichni obracejí zády a ignorují ho, boduje dvojnásob. Daleko víc než panterovské anabáze mi Večírek připomíná filmy Jacquesa Tatiho a konkrétně třeba scénu garden-party v Mém strýčkovi. Jiná věc ale je, že v české verzi (s brněnským dabingem, kupodivu obstojným) nejspíš přicházíme o celý jeden rozměr filmu. Sellers si potrpěl na slovní komiku a není žádná náhoda, že je hrdinou Ind; škoda, že to dabing ignoruje. Jinak bychom věděli, proč se hosté tváří tak pohoršeně, kdykoli se Hrundi představí nebo by bylo patrnější, že mluví vlastně jen ve zdvořilostních frázích z anglické konverzace. 80% (29.03.2006)

Moderní filmová groteska se zvukem, dialogy a hudbou, která věrně kopíruje strukturu filmových grotesek - o dějovou linii nejde ani trochu, celý snímek je vlastně jen volným řetězením gagů... Peter Sellers coby gagman dokazuje, že se v této disciplíně hravě vyrovná předválečným velikánům. Stejně jako oni (a jako jeho dobový souputník Woody Allen ve svých raných filmech) má problémy s moderní technikou a stroji (sofistikovaná scéna s dálkovým ovládáním různorodých propriet v bytě atd.) a tímhle technickým syndromem odkazuje asi nejvíce k Chaplinově Moderní době. Vizuálně je to ale spíš odraz Bustera Keatona, smutného klauna fyziognomicky Petera Sellerse skutečně dosti připomínajícího... Blake Edwards natočil skutečnou moderní hollywoodskou poctu němým černobílým groteskám a poetice situační komiky, která má i satirický přesah - večírky hollywoodské smetánky jako ukázková snobárna... ,,Generále, spadla vám žena do bazénu..." ,,Zachraňte šperky!" Podobné filmy: Růžový panter znovu zasahuje, Casino Royale (13.05.2009)