Večírek

Podobně jako například Rowana Atkinsona či Louise de Funése není moudré i Petera Sellerse někam škatulkovat, v tomto případě ke Clouseauovi. Zde zahrál postavu povahově odlišnou, ale se stejným humorem - bavil jsem se podobně dobře jako u inspektora Clouseau. Avšak po přečtení Oskarova příspěvku mi přijde, že i přes skvělý výkon Václava Postráneckého dabujícího největší hvězdu filmu mi dabingem něco uniklo, takže dávám jen čtyři hvězdy a tu pátou si schovám do rezervy pro možné budoucí shlédnutí v originále. *** Druhé shlédnutí (26.8.2009): Taktéž potvrzuji, že v původním znění jsme obohaceni o úžasný indický přízvuk, který bohužel v dabingu vymizel a ani ta Hrundiho omezená slovní zásoba nemá v češtině takový říz... Původní hodnocení ovšem neměním - dabing nedabing, poslední čtvrtina patří k tomu nejméně zábavnému, co kdy Sellers natočil. Ale v kontextu všech komedií, co kdy byly natočeny, se jedná o velký nadprůměr. (13.05.2009)

"Každá párty má svojho cvoka"......"Vaša žena spadla do bazénu"-"Zachráňte šperky".....a tak ďalej v podobnom štýle od začiatku do konca v sviežej komédii Blakea Edwardsa, ktorá pripomenie ten niekoľko minútový preplnený večierok z Raňajok u Tiffanyho. Lenže ten dopadol v poriadku, pretože naňho nebol pozvaný Peter Sellers ani žiadna pre neho na telo napísaná postava. Bakshi je popri Ghándim a Apúovi najlepší filmový, respektíve televízny Ind, akého sme mali kedy možnosť spatriť na tv obrazovke, takže jeho eskapády by si nemali nechať utiecť nielen Sellersovi priaznivci, ale aj fanúšikovia takého Funesa a bláznivých komédií všeobecne. Mne Večierok evokoval skôr európsku komediálnu školu, poprípade staré komédie bratov Marxovcov. Občas je to trochu na hrane, ale je to už staré a dnes tomu ťažko môže konkurovať nejaká"telesná" rádoby komédia. Božechráň, aby vznikol remake. (14.07.2013)

Blake Edwards musel večírky hollywoodské smetánky milovat. A musel během nich zažít věci zcela nevídané i neslýchané, nevěřím, že by se při psaní Večírku alespoň zčásti neinspiroval reálnými zážitky. Jako kdysi Federico Fellini a jeho Sladký život. Ten byl však v prvé řadě filmem trpce kritickým, to Večírek je v prvé, druhé i třetí řadě filmem převážně nevážně odvázaným. Čili neškodným a zesměšňujícím vše, co se jednomu smolařskému Indovi zrovna namane pod ruky. Na večírek se dostane omylem a podobným omylem málem přizabije své hostitele i jejich hosty. Není to způsobeno jeho úplným trotlovstvím, prostě trpí komunikačními problémy typickými pro každého cizího člověka v cizí zemi. Takže je to vlastně takový předchůdce Borata. :) Když si Blake Edwards v roce 1961 vybral pro roli japonského souseda do Snídaně u Tiffanyho Mickeyho Rooneyho, byl to neodpustitelný přehmat. Je tedy překvapující, že také pro Večírek zvolil do role asiata (do hlavní role asiata!) anglicky mluvícího herce. Kvalitativní rozdíl mezi Rooneyem a Sellersem je však markantní. Sellers zde dokonale napodobil indický dialekt, svůj slovník zredukoval na několik nezbytných frází a zahrál snad ještě lepšího pošuka než v Růžovém panterovi, i když je pochopitelně nesmysl stavět Clouseaua vedle Bakshiho. Komické situace mají sice podobný charakter, ale pramení ze zcela odlišných povahových rysů svých původců. Večírek si nenárokuje být něčím víc než mírně střelenou situační komedií, která nabízí luxusní prostor mimořádnému komediálnímu talentu Petera Sellerse, ten budí – i přes všechnu svou nešikovnost – dojem ryby ve vodě. Podobnou roli nemohl dostat nikdo vhodnější. 80% (04.11.2007)

Zatímco kašpaři z Mirisch Co. kurvili v roce '68 Růžovýho Pantera, Edwards spolu se Sellersem nezaháleli a společně stvořili tuhle komedii o Indovi na večírku mocnáře z Hollywoodu. Film byl prý dobový trhák, mě to ale podstatnou část stopáže spíš nudilo - Sellers jako Ind vtipnej nebyl a opilej číšník mě taky celou dobu sral. Pozitiva vidím dvě - 1) neznámá Claudine Longet se mi líbila a hezky zpívala, 2) během absurdního závěru mejdanu Clutterbuck se sluhy zachraňoval obrazy a když jeden z nich nesl velký obraz jeho ženy, tak Clutterbuckova reakce byla "tenhle ne, jen ty dobrý". To byl jediný moment, při kterým jsem se upřímně zasmál, a to je na komedii docela málo... (21.08.2016)

Osobně považuju některé skeče za minimálně rovnocenné partnery Edwardsových a Sellersových eskapád v Růžovém panterovi. Pravda, celý film neudrží neskutečně hovězí situační poetiku večeře či hry s automatickým ovládacím panelem, nicméně i tak má Večírek skvělou atmosféru, báječně hrajícího Sellerse, krásnou Claudine Longet a pro mně především neuvěřitelnou postavu ožralého číšníka, který Peterovi velmi zdatně sekunduje a místy dokonce strhává pozornost neurvale na sebe. Plus krásně kýčovitý šedesátkový závěr, záruka dobré nálady. (13.03.2008)