Proti proudu

Tak jistě, napsané je to příliš jednoduše a přitom strašně kostrbatě. Ale skvělá kamera a hudba to o dost povyšují. A ani ten Pepík Fiennes mi nevadil. Suma sumárum, je to příjemné říční drama, tedy pokud se nesnažíte do hloubky studovat jednotlivé postavy. Ono to ale ani moc nejde, protože nám k tomu autoři nedávají příležitost. Horší čtyři. (06.08.2012)

Další z řady průměrných filmů, které se sice snaží mluvit o důležitých tématech, ale zpracování mi přišlo tak nevýrazné a navíc na dlouhá intermezza s hezkými obrázky bez děje mám averzi. Tak možná proto nižší hodnocení s tuctovými 2 hvězdami. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (27.11.2012)

Nevýrazný snímok o zmysle života a jeho konci. O trápení nad stratou tých najbližších a najdení cesty ako z toho von. Treba podotknúť, že Callahan sa zameral viac na slová a spôsob podania, než na strhujúci príbeh ( ktorý strhujúci neni). Je to len akási dôležitá spoveď, idúca proti prúdu, na konci ktorej je sebautopenie. Nie je to zlé, ale aby to zaujalo viac, chcelo to niečo "navyše"....a Proti prúdu to "navyše", nemá. **/*** (26.01.2011)

Je to již pět let od tragické události, která Paula (Joseph Fiennes) připravila o ženu a dceru. Se ztrátou se stále nedokáže vypořádat, a tak hodlá uskutečnit poslední pokus, jak přijít na jiné myšlenky. Za doprovodu nejlepšího přítele Jeffa (Justin Kirk) a Liz (Elizabeth Reaser) se rozhodne přeplavat řeku Hudson po celé její délce. Nelehká cesta proti proudu řeky by snad mohla Paula odvrátit od konečného řešení své životní situace ... Z tohoto filmu jsem hodně rozpačitý. Na jedné straně velmi zajímavé téma (rozhodně jen tak z hlavy nevyšumí, a nutí diváka se i trochu zamyslet nad smyslem života), herecké obsazení i spousta - ač cynicky vtipných hlášek (trojice sedí na útesu a sleduje západ slunce nad řekou a Jeff povídá - Tuhle jsem seděl na Staten Island, a sledoval krysy jak bojují s racky o zbytky odpadků. To se s tímto nedalo srovnat). Na druhé straně se ve filmu vcelku nic moc neděje (nepočítaje drobné intermezzo při návštěvě Liziných rodičů), a sledovat po stopadesátépáté, jak Paul plave okolo ostrůvku s domečkem a americkou vlajkou mne opravdu moc nebavilo... (24.01.2012)

Skromné, komorní, drobné dílo, přesto poutavé svým výrazným námětem, pomalu, poklidně plynoucí tempem jako mohutný tok řeky Hudson, v níž, jen obklopený chladnou masou vody a svými myšlenkami na sebevraždu, plave odhodlaně směrem k ústí řeky, k mostu Verrazano, mladý muž, před pěti lety ztratil tragicky těhotnou manželku a právě v ten samý den chce i on na konci své dlouhé plavecké cesty zemřít, den za dnem, míli za mílí se přibližuje ke svému konečnému cíli, je v sobě pevně rozhodnutý, ale jeho dva průvodci na motorovém člunu, přátelé Liz a Jeff, to přece jen nevzdávají a zkouší ho během dlouhé plavby od smrti pozvolna odradit, tak se před námi odehrává velmi citlivé, uvěřitelně vystavěné existenciální drama, plné významných myšlenek, postupně se nám odkrývají momenty a hlubší souvislosti, které ovlivnili životy těch tří, všichni mají důvod k zamyšlení, jak dále žít, jak své životy naplnit, opravdu skvělé dílo, s řadou podnětů k zamyšlení, blízké spíše lidem, kteří v životě stejně jako Paul hodně trpěli a dokáží tedy bolest a jeho motivy, skutečně niterně pochopit. Zajímavý komentář: Fridecka (24.08.2013)