Strážce noci

Pak ale přišel mladý pán Gennosuke a já se stal Sokolem, Strážcem noci... měl jsem vyrobenou podobnou masku jako on, župan alias kimono a dřevěnou maketu samurajského meče. Od té doby jsem chtěl být mstitel bezpráví a začal jsem se zajímat o bojová umění. Pro mě asi nejkultovnější seriál mládí i proto, že jsem ho od té dávné doby už nikdy bohužel neviděl.................... (22.12.2009)

Abych hodnotil, musel bych to po těch 22 letech zase vidět. Ale vzpomínky na tlusťocha, co předstírá skákání po střechách a propichuje padouchy skrz papírový stěny, jsou příjemné. Tenthle seriál zatim skutečně nejde nikde sehnat a i na netu obecně je o něm málo informací. V originále 24 dílů, jak tvrdí japonská wikipedie, ze který ale víc nepřečtu. (29.10.2010)

Tenhle seriál opravdu mohu. Od začátku do konce. Ale hlavně ty konce, které jsou většinou sice jeden jako druhý (až na čestné vyjímky), hlavní hrdina se nejprve v masce dostane do hnízda padouchů, aby se potom odmaskoval a předvedl jim, kdo se umí nejlépe ohánět katanou. A že jim to opravdu jde! A navíc za nádherně heroické hudby, prostě lahůdka. (26.02.2014)

V době karatemánie tenhle legendární japonský seriál jako jeden z mnoha nahnal mraky dětí do karate klubů po celém Československu. Přes den je hlavní hrdina líný, ospalý povaleč, ale v noci se po samurajsku mění v tajemného ochránce práva a bojovníka za spravedlnost. Dětské, naivní, dnes sotva koukatelné, ale moje hodnocení je ze sta procent SENTIMENT. (23.04.2018)

Japonský seriál o samurajovi, který mstí bezpráví v převleku za Sovu (z neznámého důvodu Britové i Češi přejmenovali postavu na Sokola) - jakási variace na Zorra. Počátkem 80. šlo u nás o zjevení, ale z dnešního pohledu velmi naivní děj a i na tehdejší dobu strašlivá choreografie soubojů. Ze 24 dílů bylo nadabováno pouhých 5 pro dětské studio Magion. (18.01.2018)