The Stoning of Soraya M.

Ukamenování Sorayi M. je skutečně silný zážitek. Ač se to možná na první pohled nezdá, není to ale film protiislámský, i když jsou zde zločiny páchány ve jménu Alláha, ale toto íránské Kladivo na čarodějnice vypovídá především o zhoubné síle institucionalismu a civilizační zaostalosti íránské společnosti. Život na vesnici je tu zakonzervován o nějakých 300 let pozadu oproti evropskému vývoji, dění tu ovládá klika duchovních a světských vládců města, 21. století se dostává do vesnice jen jako ozvěna v podobě kabrioletu a televizního přístroje v bytě mulláha (islámského duchovního), dav je připraven na krvavé divadlo na náměstí, stejně jako v každém evropském městě před několika stovkami let. Problémem je vyhraněně patriarchální svět, v němž ženy nemají žádná, nebo jen velmi okleštěná práva, manipulace s davem, veřejným míněním a následná davová psychóza. Islám sám stojí trochu v pozadí, stejně jako v případě dříve zmíněné analogie s velkolosinským čarodějnickým procesem. Křesťanství za něj nemůže, to jen institut inkvizice, osobní zájmy a touha po majetku a z toho pramenící prospěchářství. Úplně stejné je to v případě Ukamenování Sorayi M. Inkvizice tu má analogii v Šaríe, islámském náboženském právu, potkává se tu světský a náboženský soud, jehož pohnutky jsou motivované materiálně, ne duchovně. Těžko říci, kdo všechno je tu viník (patrně všichni muži), každopádně je jasné, kdo je obětí - ten slabý, tedy ženy. Ukamenování je tak absurdně krutým trestem, že se vymyká našemu evropskému pohledu. Těžko se akceptuje už jen ten fakt, že tohle se kdesi ve světě ještě dnes děje. Každopádně odsuzovat kvůli tomu islám coby náboženství je holý nesmysl. Šaría není integrální součástí islámu, stejně jako inkvizice není integrální součástí křesťanství. Skutečným viníkem je íránská totalitní teokracie. K formální stránce filmu samotného snad jen tolik - asi by se dal natočit i lépe, použití unifikovaného hudebního podkresu a některé scény mající za cíl vyvolat jakýsi artový efekt (padající závoj před popravou, ptáci vylétající ze skaliska atd.) mi přišly mírně laciné. Výpovědní hodnota však výše zmíněné jednoznačně přebíjí... Podobné filmy: Lovec draků (05.04.2010)

nuž moslimský stredovek v dvadsiatom storočí. Určite snímok "proarabským náladám" nepridá skôr naopak. Veľmi skutočné veľmi pravdivé. Dúfam, že sa hercom Islamský štát nepomstí nejakou džihádskou odplatou. V dnešných novinách bol článok ako v nejakom sýrskom meste vyvesili dvoch chlapcov za zápästia na celý deň na námestie len za to že ich pristihli ako jedia cez deň počas ramadámu. :( (25.06.2015)

SPOILER!Myslíte si,že ak jeden alebo tisíc novinárov nakrúti reportáž za účelom toho,aby sa svet dozvedel pravdu o tom aké zverstvá sa páchajú v krajinách tretieho sveta,prosím vás,nebudte smiešny.Svet toto už dávno vie,i tak zatvára pred týmito zločinmi oči.Skôr za zločin sa pokladá tá skutočnosť,ktorá tomu predchádzala..V tomto konk.prípade išlo bohužiaľ o falošné obvinenie s cudzoložstva a tým pádom končí zbytočnou smrťou hl.postavy a to všetko len preto,že manžel obvinenej dostal chuť na iné ženské mäsko.Veľmi dramatický záver filmu nejedného chytí za srdce a dokonca i samotného verbala tuším zasiahol ten kameň rovno do srdca.Neľutujem ten čas,ktorý som si vyhradila pre túto snímku.Moje odporúčanie posúvam dalej... (11.09.2017)

Možné spoilery!!! Čekal jsem mnoho a dostal jsem jen zcela (pod)průměrný film. Nejsem muslim a ani v žádném případě nerozumím koránu, ale nedokážu uvěřit, tomu, že je možné odsoudit k trestu smrti ženu, jen na základě výpovědi dvou mužů, která má tolik děr asi jako ementálský sýr. Přišlo mně, že tvůrci strašně moc tlačili na pilu a některé scény byly jen těžko k uvěření. The Stonig of Soraya je dalším z mnoha filmů, natočených na typicky americký způsob, které mají silný námět, který zůstal bohužel ne zcela využit. (11.06.2014)

"Keď muž obviní svoju manželku, ona musí dokázať svoju nevinu. Taký je zákon. Na druhej strane, ak manželka obviní manžela, musí dokázať jeho vinu."     Skutočná dráma z bezútešného sveta, ktorý musí našincovi v dnešnej dobe pripadať neskutočný a totálne šialený. Ide o svet, v ktorom ešte stále vládne stredoveké zmýšľanie (Kameňovanie? To vám načisto hrabe?) a v ktorom žijú bytosti, nazývajúce sa ľuďmi, no pripomínajúce skôr stádo divých a tupých zvierat. Nesmierne odpudivým dojmom pôsobia predovšetkým muži (páni tvorstva, pre ktorých sú ženy len otrokyne), obzvlášť Sorayin manžel Ali (Navid Negahban), ktorý je ako taký prevtelený diabol, avšak dvakrát sympatickým dojmom nepôsobia ani tamojšie ženy (to však samozrejme neznamená, že človek nemusí hlavné hrdinky ľutovať). Film nesie veľmi silné posolstvo, čo vysoko oceňujem, veď takéto filmy sú potrebné ako soľ, lenže ja filmy hodnotím podľa filmárskych kvalít a z tohto hľadiska to až taká veľká sláva nie je (3 hviezdičky s prižmúreným okom). Filmu sa ešte pomerne účinne darí autenticky vykresliť dané prostredie (veľmi dobrá, príhodná hudba) a aj vyvolávať ustavičné nepríjemné napätie, na druhej strane si však nedokážem nevšímať to kostrbaté, pateticky prifarbené rozprávanie príbehu, či ochotnícke herecké prejavy. Scéna kameňovania je ale nesmierne silná a priznám sa, že ma poriadne zaskočila svojím naturalistickým a brutálnym charakterom (o to viac, že som bol vďaka stvárneniu dovtedajšieho diania už mierne otupený).     "Bože, pomôž mi zabiť túto kurvu." (08.11.2023)