Režie:
Kihači OkamotoScénář:
Šinobu HašimotoKamera:
Hiroshi MuraiHudba:
Masaru SatóHrají:
Tacuja Nakadai, Mičijo Aratama, Júzó Kajama, Toširó Mifune, Kei Sató, Kó Nišimura, Takamaru Sasaki, Kamatari Fudžiwara, Hiroši Hasegawa, Šódži Óki (více)Obsahy(1)
Bouřlivá léta pádu šógunátu charakterizují nekonečné likvidace nepohodlných osob a konflikty procísařských a šógunátních skupin. Na pozadí těchto událostí prochází jako přízrak smrti muž jménem Rjúnosuke Cuke, jenž ovládá meč s bravurou mistra, ale jehož duše je zlá a krutá. Zůstávají za ním mrtvoly politicky aktivních osob i obyčejných lidí. Ovšem vše souvisí se vším a jeden čin neodvratně ovlivňuje činy druhých. Jedho smrt si přeje stále více lidí, ale je vůbec možné zastavit zosobněné zlo? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Škoda, že Hyoma nacvičoval půlku stopáže výpad cuke, když nakonec k jeho konfrontaci se šíleným Ryunosukem nedojde. Dokonce se nedočkáme ani jejich avizovaného setkání v blízkosti chrámu Zodžódži. Dějové linie se rozjely, ale chvíli před cílem jejich dráhu přeťal ostrý sek, respektive několik desítek seků. Závěr vypadá totiž jako skutečné samurajské inferno, kdy bezcitného Ryunosukeho napadne početná horda válečníků. Pro mě ale vrchol filmu nastal dříve, konkrétně když se katany chopil Toshiro Mifune a ve sněhové vánici předvedl skvělé vedení meče. V pozadí přihlíží ohromený Ryunosuke, nádhera! Parádní Tatsuya Nakadai ztvárnil hlavní postavu, která se možná stala předlohou Kenjira Sangy pro film režiséra Sama Firstenberga Americký samuraj... Místy trochu nepřehledné (jména) a hlavně dějově nedokončené, jinak dobré. ()
Chvílemi jsem se ztrácel v tom kdo je kdo z vedlejších postav a i díky tomu pro mě dostalo jednání některých postav nějaké obrysy až někdy v půlce filmu. Přesto i tak mě film odkázal dostatečně vtáhnou, a to především skvělou atmosférou a parádními souboji (mě osobně se nejvíce líbil ten "plakátový" první). Škoda jen, že jako první část nikdy nedokončené trilogie, to finále končí trochu do prázdna. ()
Azda najdémonickejší japonský historický opus. Veľkú zásluhu na tom má dokonalé stvárnenie stelesneného zla v podaní Tacuja Nakadaia. Film sa vyznačuje kvalitným spracovaním, výbornou psychologickou štúdiou človeka a hoci sa nedokáže ubrániť v strednej časti istej rozvláčnosti, určite si zaslúži pozornosť. ()
Nakadaiova One Man Show. I když je v tomhle filmu spousta vynikajících herců, včetně charizmatického T.Mifune(ho), tak je to právě T.Nakadai kdo zde předvádí dokonale ztělesnění šíleného zla. Právě díky němu je snímek tak horečnatě temný. Bojové scény jsou mástrpís. Desítky (a dost možná i stovky) samurajů padají jako hrušky pod mečem jednoho muže. Pořád nevím která bojová scéna se mi líbila více. Jestli ta ultramanýristická na konci nebo to Mifuneho, střízlivější a vizuálně zajímavější, sólíčko. Tenhle film je prostě super a místy taky dost na bednu. Pro fandy japonských šermovaček, povinnost. ()
70% Překvapil mě hodně komplexní rozvinutý příběh se spoustou dějových linek a odchylek, které postupně směřují k velkému vyvrcholení, které ovšem předčasně pochovává hodně netradiční, ale podle mě vynikající konec. Tatsuya Nakadai podle mě nezvládá obsáhnout zlo v duši Ryunusukeho a volba trochu charakternějšího herce by byla mnohem lepší, ale zas chápu - komu by se tahle role chtěla hrát. Mifune je naopak skvělý a scéna jeho souboje s bandou lotrů ve sněhové vánici je top. ()
Galerie (22)
Photo © Le Pacte
Reklama