Zabriskie Point

Už před více jak čtyřiceti lety si legendární režisér Michelangelo Antonioni všiml, že současná společnost je pohlcována konzumem. Jaké by to bylo, kdyby se jedinec odtrhnul od konzumní společnosti? Ne zrovna v tom smyslu, že by se stal rebelem nebo šel někam demonstrovat za lepší budoucnost Země. Ne, co kdyby si zvolil cestu, kdy si prostě bude dělat, co bude chtít, ale s tím, že nechce nikomu ubližovat. Dobře, možná ukradne letadlo, ale ne proto, aby kradl, ale proto, aby létal. Film má tři zásadní momenty - alespoň dle mého. Tím prvním je scéna ve vězení, kde chce Mark vyplatit svého kamaráda, ale proto, že je moc snaživý, je preventivně zatčen. Mladý člověk na přelomu 70. let, jako kdyby se rovnal něčemu nepřirozenému, co společnosti může jen ublížit. Útěk od takového zacházení se jeví jako naprosto pochopitelný. Druhým momentem je skupinový sex v Zabriskie Pointu, kde se mladí lidé milují, protože prostě mohou. Je to ukázka jejich volnosti, jejich nespoutanosti. Jenže je to pořád jen útěk. To, co chtějí, mohou dělat jenom v zemi nikoho. Třetím momentem je pak finále - exploze domu, který představuje onen nenáviděný konzum. Jako kdyby zde Antonioni říkal, že pokud chce člověk dosáhnout toho svého, lze to učinit pouze cestou destrukce. Jinak není změna možná. Útěk zůstane útěkem, pokud se starý pořádek nezmění. Dokud k tomu nedojde, vše bude stejné. Jenže cena takového rozhodnutí bývá vysoká jako v tomto případě. Film skvěle podtrhuje puntičkářsky vybraná hudba. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/parmeni-krysy-z-temnot-mi-4-blazniva.html (26.02.2013)

Ze začátku se nám předvede parta přiblblých hipísáckých rádobyrevolucionářů, kteří mermomocí chtějí "něco změnit" a to třeba střelbou do policistů. Vše se děje v horkém pulzujícím velkoměstě. Paralelně s tím vidíme bosse nějaké stavební firmy, jak plánuje výstavbu nových sídel v poušti. Tohohle úspěšného chlápka a vše co představuje Antonioni kritizuje jako ztělesnění "systému." (přišlo mi to tak). Po určitých dějových peripetiích se ten hipík vyspí s atraktivní dívkou v poušti, z čehož se stane jakýsi symbolický grupáč. Vše pak spěje k neodvratně tragickému konci. Myšlenku tohoto filmu jsem pochopil a docela mne to i oslovilo, ale chování hlavního hrdiny prostě zcela neschvaluji. Přišel mi jako takovej ten synáček z bohatý rodiny, co roupama neví coby tak si hraje na hroznýho revolucionáře a když přestřelí a je po zásluze rozdrcen společností, tak je z něj najednou tragická oběť? Sorry, tohle vám nežeru. To ovšem nemění nic na tom, že film je velmi zručně a sugestivně natočen. Jeden krásný záběr, střídá druhý a do toho hraje skvělá oldies hudba. Herecké výkony jsou poněkud amatérské, ale to jaksi podtrhuje filmovost toho všeho (nevím jak jinak to vyjádřit). Až na ten grupáč a zbytečně dlouhé zpomalené výbuchy na konci opravdu dobré. Já jen prostě nemám rád hlubokomyslnou symboliku (čti onanii), která se dá vysvětlit více možnostmi. (09.04.2008)

Ono sa mi to svojim spôsobom páčilo, tak medzi 3/4*, ale sedelo by mi to viac, keby sa tvorcovia hlbšie zamerali myšlienkami páru, ktorý v polovičke snímky vznikol. Prvá časť bola neúmerne nudná a hoci rebelský obsah nádherne zachytáva koniec 60´s v USA a vtedy to malo určite neskutočnú hodnotu, mne to teraz nedalo skoro nič. Dokopy mi politická a romantická (voľnomyšlienkárska) zmeska vôbec nesadla. Akoby išlo o rozdielne filmy. To ma mrzí, lebo nejde vôbec o zlý film. Má skvelý soundtrack aj zamyslieť sa dá nad tým ale výsledok ma na konci ničím tak neprekvapil, že by som si z toho pamätal niečo iné ako prechádzku púšťou. (08.03.2016)

Na tomto filmu mě fascinuje zachycení naděje roku 1969 - už je konec prudérní Americe, konec s bigotní regulací milostneho vztahu, jenž se může realizovat pouze v církevním manželství, což vede jen k tiché toleranci nevěry jako daně za vznešené církevno. Je konec s cenzurou ve filmu, ve společnosti. Na morální pustině Ameriky vyschlé až na troud se něžně miluje budoucnost Ameriky. A jeďte se podívat do Států teď - je to horší než v padesátých letech! Církevní bigotnost, cenzura...jen tenhle fim mi dává naději a proto ho miluji. (17.09.2008)

Šmarja, co to zase bylo? Pokud je nějaký režisér, jehož režijní styl mi absolutně nesedí, pak je to Antonioni. Jeho postavy, scénáře a aranže scén a vůbec všechno absolutně nechápu. Za celé dvě hodiny se mi líbila jediná scéna - soulož na Zabriskie Point. Jinak mě nic z filmu vůbec neoslovilo a hlavně - neobohatilo. Když se hádají studenti, musí to zabrat ve filmu aspoň deset minut, když vybuchne barák, musí to být aspoň 14x, když přistává letadlo, musíme ho natočit minimálně z 18ti úhlů. Antonioniho fanouškové, nezlobte se, ale na tohle já vážně nemam... (28.10.2010)