Enthiran

"Přidám se k tvému smíchu přes blootooth." Strávit večer z Enthiranem je sice poněkud nebezpečná záležitost, ale já jsem se skvěle pobavil, na čemž měly nemalý podíl skvělé slovenské titulky. Už ani nevím, zda jsem se víc pochechtával při roztomile naivních textech písní, rozhovoru terminátora s komáry, robotické spartakiádě či při do očí bijících filmových omylech. Přesto si dovolím vyjádřit názor, že pokud nemáte rádi roztomilé kraviny, tak se na tohle nedívejte. Budete zhnuseni stejně jako já při sledování Tarkovského soulože s Bergmanem. (06.03.2012)

Přiznávám, ani jsem to nedokoukal, viděl jsem jen 2 hodiny a mám dost, ono totiž né že by to třeba nebylo v některých částech zábavně natočený, ale největší problém je v tom, že člověk prostě nemá komu fandit nebo koho si oblíbit, jelikož obě hlavní postavy jsou děsně nesymaptický a to jak vzhledem (nečekaně oba dva, když je to stejnej herec v dvojroli), tak i chováním, takže po těch dvou hodinách debilního příběhu a slušný akce jsem si dal pauzu s tim, že to dokoukám příště, jenže už jsem si to nikdy nepustil, protože mi to přišlo jako ztráta času. (21.03.2011)

Logika na totální nule. Občas zábavné, občas zdlouhavé a nesmyslné. Jsem si schopná představit, že to někoho totálně otrávilo. Některé scény jsem také těžko vydýchávala. Potřebuju pochopit a uvěřit motivaci hrdinů, ale tady mi to fakt nešlo. Ovšem byl jeden okamžik, kdy jsem Aishwaryi Chittiho fakt záviděla. Když potřebovala sousedům ukončit příliš hlučnou zábavu. :-) (03.03.2011)

Aishwarya slavila velký návrat do tamilského filmu už v Raavananu a nyní jen posílila svoji výlučnou pozici v Enthiranu. Ostatně Shankar ji režíroval už v dobách jejích začátků v Jeans a od té doby oba povýšili na skutečné miláčky publika. Podobně jako Remini jsem měla určitý kulturní odstup od fenoménu superstara Rajniho - a byl to docela šok na hlavu, - ale postupem času, myslím, že bych ho dokázala také akceptovat i jinde... Ale zásadně se zatím odmítám nořit do jeho začátků ;) K Enthiranu samotnému jen dodám, kromě již zmíněného v externí recenzi, že Kilimanjara není nikdy dost a že nejenom růžová je Aishina barva. Také modrá, kovová... a další barvy duhy. Co záběr, to humor, co záběr, to skvost, co záběr, to geniální triky (včetně Rajniho make-upu). (03.07.2011)

Enthiran je snímek diametrálně odlišný v každé své části. Během tří hodin několikrát změní svou tvář, žánr i vyznění. Každá fáze je pak ohraničena Chittiho vývojovou etapou. První třetina je rozhodně nejslabší. Funguje hlavně jako seznámení s jednotlivými postavami, robotem a určuje budoucí vývoj. Hudební čísla jsou střídmá, odlehčují děj, ale nikam jej neposouvají. Jsou spíše komentátorem některých situací. Druhá třetina je mnohem zajímavější. Příběh je již jasně nastolen, motivace a vztahy mezi jednotlivými postavami taktéž. Chitti se navíc posouvá do mnohem lidštější sféry. Díky spojení citů se svými schopnostmi se dostává do čím dál více absurdních situací (skvělá, i když nepodstatná (jako mnoho jiných), scénka s komáry). Změna je znát i na tanečních scénách, které jsou velkolepější. Snímek pak vrcholí poslední hodinkou, která je doslova akční řeží až hollywoodských rozměrů. Vlivem několika výborných nápadů, které jsou živnou půdou mnoha scén (formace) a neustálému nadhledu snímek povětšinu stopáže nijak výrazně nedrhne. Dějové návaznosti jsou pozvolné a logické. Přesto se opět potýkám s problémem nejspíš typickým pro indickou kinematografii. Vcelku vzato je to celkem dobré, a nebýt první třetiny, nejspíš bych řekl i výborné. (16.03.2011)