Ukrutnost

Reziser Takeshi Kitano prisiel tentokrat s mafianskou tematikou, konkretne s Yakuzou. Zobrazuje Europe tazko pochopitelnu japonsku mentalitu, v ktorej divak nevie, ktory clen Yakuzy je na postupe, alebo naopak, ktory mafian zaziva upadok. Rozhodne neodporucam cakat akehosi japonskeho KMOTRA, to ani nahodou. Skor tu ide o seriu vyvrazdovaciek - teda klasicka japonska reznicina. A Kitano ako reziser ma urcite lepsie filmy na konte : Zatoichi?. Japonsku kinematografiu aj s Akirou Kurosawom a Miyazakim mam stale rad. 87 % (17.03.2013)

Kmotr po japonsku to úplně není, ale určité shodné rysy by se našly. Zásadním problémem je, že minimálně do poloviny filmu netušíte kdo je kdo a až v poslední čtvrtině zjistíte, že to je úplně jedno. Podle mě to na čtyři hvězdy není, ale vzhledem k tomu, že jsem další díly viděl bezprostředně po sobě, ještě přivřu oči... (17.08.2018)

Divně udělaný film, na který platí moje rčení, že to nemá hlavu ani patu. Nějakou základní dějovou linku ještě pochopím, ale proč je v podstatě každá scéna o něčem jiném a jde to tak rychle po sobě, že další scéna popírá tu předchozí. Pořád nějaké změny, navíc bez vysvětlování. Ale jinak je to plné klasického uřezávání prstů a mnohem horších věcí. 2+* (23.11.2022)

Bohužel zatím asi nejslabší Kitanův film. Naturalistickými scénami se to tu jen hemží, ale přesto jsem se chvílemi neubránil nudě. Největší problém je, že všechny postavy jsou gauneři jeden jako druhý a není s kým sympatizovat. I když každých pět minut někdo zemře vskutku brutálním způsobem nezvedne to vaše emoce ani trochu. Na druhé straně se nejedná o vyloženě nezajímavý snímek. Takeši jako drsný yakuzák, který rozřeže chlapovi obličej žiletkou a nepohne při tom ani svalem ve tváři je tradičně přesvědčivý a se silným žaludkem je to bez problémů koukatelné. (27.02.2011)

Takeši Kitano ma svojim absolútne nekompromisným, úvodným dielom, trilógie Pobúrenie, nielenže mimoriadne pobúril, ale zároveň snáď i naprosto priklincoval do sedačky, až som tomu miestami normálne ani nechápal, akú vlastne explicitnú nádielku brutálnych sekvencií, mi znovu dokázal naservírovať, ale tentoraz so sakramentsky rozdielnou gradáciou celkového diania, čo by som napokon skonštatoval zrovna asi v tom zmysle, že sú to predsa všetko predchádzajúce skúsenosti, práve z tohto nemilosrdného,「yakuzského prostredia」, pričom som si rovnako tiež myslel, že na túto jeho obľúbenú tému, sa už medzitým začala prejavovať akási『únava materiálu』, nakoľko som bol viac-menej presvedčený o tom, že sa proste donekonečna nedá (v)kráčať do tej istej yakuzskej rieky s mnohými potokmi krvi, pretože by sa to najskôr mohlo javiť presne tak, ako už totálne vyžmýkaná látka, no nie tomu vôbec tak, minimálne teda v prvej časti, keď ma tento tvorca opätovne presvedčil, že ešte ani zďaleka nepatrí do starého železa, pritom tieto nepredvídateľné postavy mali zväčša nervy zo železa, ak to mám však správne definovať, čo sa konkrétne týkalo scenáristického obsahu. • V podstate sa to opäť zameriavalo predovšetkým na「japonskú mafiu」, čiže na jednotlivé klany, buď čisto súperiace medzi sebou, alebo dokonca ešte jestvuje i potenciálna možnosť, že taktiež medzi sebou bojujú aj spojenecké klany o výhodnejšie teritórium, čím sa vari konečne dostávam i k jednému z dôležitých protagonistov - Otomaovi, a to vo vskutku lahôdkovom podaní Katešiho "Beata" Kitana, ktorý ma svojou nápaditou réžiou a odvážnym, hereckým výkonom, síce nadmieru potešil, no nekládol si servítku pred ústa, čiže ma svojim autentickým prístupom obzvlášť šokoval, až som z toho mierne vykoľajený, t.j. opakovanie v podobe ďalšieho repete, by ma zrejme primälo k menšiemu rozladeniu psychiky, čiže nechcem riskovať poškodenie nervovej sústavy. • K tomuto drsnému thrilleru by ste sa mali dostať až vtedy, akonáhle absolvujete režisérovu tvorbu pred touto premiérou, keď následne pochopíte, čo má tým totižto básnik na mysli...?  (11.05.2023)