Dokonalý smysl

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,959║Tržby Celosvetovo $908,000▐ Samotný námet je perfektný ale opäť to zlyháva na tak chladnom anglickom prevedení že brrr, vôbec ma tie udalosti nedokážu patrične vtiahnuť do deja, aj keď herci hrajú obstojne. /45%/ (14.02.2013)

Blížící se rok 2012 přinesl logicky přehršel katastrofických filmů a učinil z post/apokalyptického subžánru téměř subžánr nejrozšířenější. Dalo se to čekat. ,,Postapo" letos vládne všem. Jenže to by nesměl být režisér David Mackenzie specialistou na romantické filmy. Asi přesně nevěděl, co chce natočit, nebo má nějakou hlubší uměleckou potřebu romantický žánr rozmělnit, naředit, zamaskovat. Možná se za to, že má nutkání točit romantické filmy, stydí...kdo ví? Jedno je ovšem jisté - Perfect Sense je díky onomu křížení jakýsi kočkopes. A navíc kočkopes, co si hraje na tygrovlka. Jakoby velké umění, ovšem pod tou efektní skořápkou spíše jen pusto a prázdno. Laciné pseudoposelství s ekologickým nádechem. Sentimentální romantika. Mrs. and Mr. Assholes... (13.12.2012)

Já vím, o čem chtěl Mackenzie vyprávět. Ze scénáře je to dost patrné, ale...kam se poděly 2/3 filmu? Je to celé uspěchané, odhrkané, pořádně to na sebe nenavazuje. Ve výsledku to není ani film o globální katastrofě (ale byla by to lahůdka, kdyby si dal scénárista záležet), ani o zamilované dvojici - jen o dvou lidech, kteří spolu tráví čas. Tahle rozdrobenost a tvůrčí lenost (scénář, režie, dramaturgie) zabraňuje jakémukoliv diváckému prožitku...o závěru raději nemluvě. Když nad tím tak přemýšlím, připomíná mi to Fontánu - urputná snaha vyjádřit se k tolika relativně závažným věcem najednou, že z toho pak nakonec vyjde filmař akorát s holým zadkem. 5O % (12.01.2012)

Parádně depresivní záležitost a ač je stavěna na pozadí romantického příběhu, lásku rozhodně "přebila" beznaděj. Celý film je bravurně vystavěn ve stylu "tak jsme se dostali na klouzačku, která končí v parádní prdeli". Navíc je znát neamerický pohled a přístup, který je o dost uvěřitelnější a tím pádem i děsivější. A já si tak během psaní komentáře přemýšlím, jak bych se asi choval a zachoval já sám, jak bych se vyrovnal se všemi handicapy které by mě čekaly. Tfuj...raději nepřemýšlet. Za mě 80% (05.04.2013)

"It's dark now. But they feel each others breath. And they know all they need to know. They kiss. And they feel each others tears on their cheeks. And if there had been anybody left to see them, then they would look like normal lovers, caressing each others faces, bodies close together, eyes closed, oblivious to the world around them. Because that is how life goes on. Like that. All beyond fat and flour." ________ Šálí mne snad můj šestý cinefilní smysl – anebo je snímek 'Perfect sense' jedno z nejpůvabnějších filmových lovestory, co jsem kdy viděl? Máš recht kurde, samozřejmě že je, protože nejde o klasickou stereotypní romanťárnu, ale o neobyčejně emocionálně poddajnou alegorii o nepřemožitelný síle lásky. Snímek zároveň polytematicky osciluje mezi melancholickým podobenstvím a jakousi kontradikcí, potažmo přímo antitezí katastrofického žánru – takže nejde ani o pompézní apokalyptický armagedon, ale o subtilní existenciální romanci, kde role syžetu o skomírajících lidských smyslech - tedy čichu, chuti, sluchu, a naneštěstí i zraku - je až druhořadou složkou. Má to paradoxně ale i svý světlý stránky – infikovaní si kupříkladu mohou labužnicky pochutnat na mýdle, nebo pěně na holení – při hladu se meze nekladou.... Režisér David Mackenzie tak doopravdy mistrně dokázal relativně nízkorozpočtovému projektu propůjčit jedinečný punc kultovní klasiky – stačilo pouze vymyslet originální fintu s apokalypsou, ukecat dvě herecká esa, a prodat lukrativně aplikovanou pointu, která může vyznít banálně, ale zato není implementovaná nijak prvoplánově: láska je tím nejdokonalejším smyslem, který přetrvává i poté, co nás ostatní smysly opustí – a hle, 'Perfect sense' žije! Což ostatně vybízí k stěžejní otázce: má život bez smyslů vůbec smysl? Tento filmový requiem za lidstvo vám možná nabídne odpověď, a zároveň vás usvědčí v tom, že Hollywood už dávno není monopolem v produkci žánrový kinematografie, a jeho post tak legitimně převzala Evropa.... No a fenomenální a zcela nezapomenutelná hudba Maxe Richtera umocňuje již tak mimořádně intenzivní zážitek - což platí dvojnásob pro neskutečně jímavou finální katarzi, která je hotovou emocionální ždímačkou, z níž budete mít až nesnesitelný nutkání uronit slzu. Mimochodem, krom toho, že zde můžem vidět cecky Evy Green a lofasa Evžena MekŘehoře, oba dva zde i explicitně souloží, takže si nejde moc na co stěžovat. Aneb kam se hrabe láska koronavirová.... // VERDIKT: JDĚTE SE OČIPOVAT! 8,9 roušek z 10 // (19.08.2021)