Things to Come
Things to Come
Things to Come
Things to Come
Režie:
William Cameron MenziesScénář:
H.G. WellsHudba:
Arthur BlissHrají:
Raymond Massey, Edward Chapman, Ralph Richardson, Cedric Hardwicke, Derrick De Marney, Ann Todd, Patricia Hilliard, Terry-Thomas, George Sanders (více)Obsahy(1)
Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 války je zpuštošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu. (formelin)
(více)Recenze (75)
I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu. ()
Triky se mi líbily moc na svou dobu, film mi připadal dost vizionářský a bavil mě mnohem víc, jak váš milovaný Metropolis. 68% ()
"Bože !! Proč se snažit zachránit takový svět ??" ()
V úvode nás hneď dostane bombardovanie Everytownu, triky sú naozaj vydarené. Potom sa to trošku spomalí, dej sa zameriava na vyobrazenie spoločnosti v spustošenej krajine. No a nakoniec opäť nastupuje vizuálne flirtovanie. Určite je to zdarilý film, ktorý by nemal újsť pozornosti žiadneho sci-fi fandu. ()
Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout. ()
Musí se uznat, že výtvarná stránka je vzhledem k roku výroby zvládnutá na jedničku. Ale tím to pro mě končí. Vše ostatní je jen patetická, nudná změť podivných scén se spoustou nakousnutých problémů (válka, diktatura, technický pokrok, mor), ale ani jedním řešením nebo pointou; se spoustou postav, přičemž ani jedna nemá prostor nějak nám představit svůj osud, a tak nás donutit, abychom s ní aspoň trochu soucítili. Všichni jen strašně vážně deklamují bezobsažné fráze o tom, jak je válka zlá a pokrok nezastavitelný a kdesi cosi. Bílá nemoc je proti tomuhle oscarový velkofilm. ()
příšerně ukecaný, špatně natočený, zajímavý téma. ()
Megalomanské dielo s iniciatívou slušnosti a riešenia problematických vízií sveta základnými hodnotami mieru a čestnosti. Vizuálni architekti a technickí štáb tvorcov odviedli bravúrnu úlohu. To bez debaty. Ale keď sa bavíme ohľadom príbehovej kostry rozprávania a jej umelo našróbovanom syndróme nervozity a zápasenia o lepšie zajtrajšky, som sklamaný. Veď predsa hlavným kladom dystopických a vizionárskych sci-fí-čiek je vždy ukazovanie a nie moralizovanie za každú cenu - viď Metropolis, Blade Runner, ale aj 12 Opíc. Zároveň, keby ju postavím do úrovne pokojnejšieho Deň, keď sa zastavila Zem (1951), konštatujem ďalší zlyhávajúci prvok - plytkosť a nedotiahnutosť prerozprávanej linky posolstiev naprieč tématickej vážnosti. Tým pádom ma vzletné reči a lacnejšia excentrickosť scenára (keď to Wells takto napísal aj v knižnej predlohe, nemám o ňu záujem) nechávajú chladným. Škoda, lebo záverečná fáza 100 rokov PRED súčasnosť vzniku snímky, datujúca rok 2036 je očným orgazmom. ()
V tomto filmu se jasně a zřetelně ukázalo, že H.G.Wells byl sice druhým Dickensem, ale jako scénárista stál za starou belu. Musíte totiž přetrpět 80% filmu, než se dostanete k žůžo mňamóznímu futuristickému...závěru. Ten stojí za to. Mám na mysli vizuální hostinu. Ve smyslu postav a onoho nešťastného scénáře, to je stále ta nezajímavá šeď a nuda. Ona už totiž samotná předloha, není nic extra. Pan Wells má rozhodně o 100% lepší knihy. ()
Trochu netradiční sci-fi, které bude pro současného diváka nejspíš dost těžko snesitelné. V první řadě je to proto, že zde nejsou žádné hlavní postavy, ale prostě lidé a myšlenky, které prezentují. Ve druhé řadě je to proto, že jsou zde poměrně rozsáhlé skoky v čase, kdy film pojímá celé jedno století. H. G. Wells však přesto ukazuje, jak byl vizionářský a jak dokázal o světě přemýšlet. ()
Fantasmagorický bizár. 1) Dojem z filmu mám otřesný. Samý neskutečný (a přitom nudný) patos, divadelní deklamace, toporné výkony. Příběh chybí zcela, film působí jako slepenec nalezených zbytků seriálu. Burton, take this man. If he gives you any trouble, club him._____ 2) H. G. Wells vydal svou novelu The Shape of Things to Come v roce 1933. Nečetl jsem ji, ale tak trochu předpokládám, že je čtivější, než film. Wells očividně scénáře neuměl._____ 3) Můžeme si cenit toho, jak Wells odhadl blízkou budoucnost - začátek války (září 1939) zasadil do ledna 1940, píše třeba o kobercovém bombardování měst. Na druhé straně mnohé se nenaplnilo. Válka netrvala 26 let, neměla až takový ničivý rozsah, o vesmírném dělu posílajícím potomky na Měsíc ani nemluvě. Ostatně, ani obyvatelé nevěděli, že by mohli uvnitř domů svítit vlastními slunci._____ 4) Filmoví historici i kritikové mluví o významu snímku pro dějiny filmu. Možná, to neumím posoudit. Protože však filmy hodnotím, jak neustále opakuji, výhradně z pohledu dnešního diváka, musím konstatovat, že jsem se nudil a chvílemi jen nevěřícně zíral. Ostatně, jak jsem se dočetl, film neměl úspěch ani u diváků ve své době._____ 5) Jak producenti využili 300 000 liber (dnešních cca 590 miliónů korun), posuďte sami. ()
Já nevím, nějak se mi prostě nedařilo vpravit se do diváka v roce 1936, abych dokázal tento film ocenit. U dobrých starých filmů se mi to daří. Tohle byla jen zdlouhavá nuda. ()
Ah jaj, vystudovane filmove teoretiky -elitari tu nas nakydali dostatok toho ich intelektualneho hnoja z filmovej Teorie. Napriklad taky MikoNR19089 vyplodil toto : " Vizuálni architekti a technickí štáb tvorcov odviedli bravúrnu úlohu. To bez debaty. Ale keď sa bavíme ohľadom príbehovej kostry rozprávania a jej umelo našróbovanom syndróme nervozity a zápasenia o lepšie zajtrajšky, som sklamaný. Veď predsa hlavným kladom dystopických a vizionárskych sci-fí-čiek je vždy ukazovanie a nie moralizovanie za každú cenu - viď Metropolis, Blade Runner, ale aj 12 Opíc. Zároveň, keby ju postavím do úrovne pokojnejšieho Deň, keď sa zastavila Zem (1951), konštatujem ďalší zlyhávajúci prvok - plytkosť a nedotiahnutosť prerozprávanej linky posolstiev naprieč tématickej vážnosti. Tým pádom ma vzletné reči a lacnejšia excentrickosť scenára (keď to Wells takto napísal aj v knižnej predlohe, nemám o ňu záujem) nechávajú chladným" . To je snad ten najodpornejsi smrad aky som cital z tej zumpy zvanej filmova teoria. Fuj. No a ja jakozto laik -nedouk ktory je X rokov na noze s vystudovanymi filmovymi teoretikmi -elitarmi a ktory otvorene nenavidi filmovu teoriu len spokojne konstatujem, ze ide o genialne dielo -hlavne z uhla pohladu roku 1936. Genialne triky, u ktorych som zabudol zatvorit chlebaren, perfektne dialogy a vyborne tempo - to sposobilo, ze sa nielen milerad vratim k tomu genialnemu dielu, ale ze tento film aj kvalitne nadhodnotim - nech sa vystudovane filmove teoretiky- elitary na mieste doryhaju, dostia a doseru. 89 % ()
----- "Jestli neskoncujeme s válkou, válka skoncuje s námi." ----- Silně protiválečně zaměřený snímek, o kterém se dá říct, že předvídá druhou světovou (která ve skutečnosti naštěstí netrvala tak dlouho). Nakonec se ukazuje, že ani technický pokrok ve službách míru pod vedením společenství "Křídla nad světem" nemusí být samospasitelný. Člověk se jen tak nezmění - a dav je pořád stejně lehce ovlivnitelný, stačí jen dobrý řečník. Zpracování je trochu nevyrovnané a možná proto místy působí maličko povrchně a chaoticky, ale vzhledem k roku vzniku velice zajímavá a svým způsobem i vizionářská záležitost. ()
Je zajímavé sledovat, jak se za těch pár desítek let změnila filmová řeč a její vyjadřovací prostředky... Zdlouhavé a nijak extra zajímavé. Po efektové stránce by jim Karel Zeman vytřel zraky. ()
Velmi zajímavý Sci-Fi snímek. Příběhově a scénáristicky velice povedený a efekty jsou na svou dobu úžasné. Herecké efekty jsou slušný průměr. Tento skvělý námět byl zpracován jak nejlépe mohl (samozřejmě, v rámci té doby). ()
Neuvěřitelně působivé vizionářské dílo, které snese s Metropolí plné srovnání. Jak přesně je tu odhadnuta a vylíčena 2. světová válka a dopad leteckých útoků na Anglii, to nikdy nepochopím, stejně jako rozmach fantazie a realizační dovednost tvůrců při líčení daleké budoucnosti. Rok vzniku 1936? Proboha, vždyť to možná ještě viděl Wellsův souputník Karel Čapek! Argumentovat tím (jak tu někdo dělá), jakl by to Menziesovi natřel Karel Zeman, zdá se mi hloupé. Naopak právě tady se Karel Zeman nejspíš učil. A nejen on. Můj milovaný "seriál za pár pencí" Dr Who by nebyl, nebýt tohohle filmu, nebyl by Logan´s Run, nebyly by ani Hvězdné války -- nebo by to všecko vypadalo jinak, chuději. Things to Come jsou mým filmovým objevem roku 2010. Je teprve leden, tak jsem zvědav, jestli ho letos něco překoná... ()
Moje hodnocení filmu pokud bych ho shlédla třeba ve 40.letech min.století - WAU!! Něco tak ohromného, neskutečného a s takovou myšlenkou a vizí - to je celý H.G.Wells. Hodnocení v současnosti - také WAU, ale ne už tak velké, ale i tak je to hodně dobré. Ještě se k tomu ale přidává určité pousmání a sem tam také poznámky vtipného typu. Na jednu stranu je to k smíchu, na druhou je ale ohromující, jak před cca 76ti lety lidé viděli budoucnost našeho lidstva a jaké stroje a různé prostředky by si tu dokázali představit. Nejhorší na celém filmu podle mého názoru byly herecké výkony. ()
Film je naozaj sci-fi pretože vedecky fantazíruje o budúcnosti ľudstva bez vojny, keď veda a technika bude slúžiť iba prospešným veciam. Ako sa presviedčame aj v posledných dňoch, necelých sto rokov od vzniku filmu, sa veľa z toho nenaplnilo, aj Verne to mal asi ľahšie so svojimi snami, ako by sa malo splniť to, že ľudstvo sa umúdri. Šialení vodcovia, zneužitie vedcov, manipulácia más, mierové plyny, to všetko má stále svoje miesto na Zemi a raz to vyvezieme aj do vesmíru namiesto ideálmi naplnených mladých ľudí. Filmu viem odpustiť množstvo scenáristických skratiek a zjednodušení príslušných dobe vzniku. Stredoveká minulosť je až príliš zreteľne oddelená od futuristickej budúcnosti, čo by mala byť takmer dnešná súčasnosť a verneovské delo s rampami môže dosť pripomínať štartovacie rampy dnešných rakiet. –––– Doba okenní trvala 400 let. Lidé žili napůl venku. ()