Ведьма
The Power of Fear
Režie:
Oleg FesenkoScénář:
Igor MiťušinKamera:
Arunas BaraznauskasHudba:
Oleg FedosejevHrají:
Tõnu Kark, Jevgenija Krjukova, Valerij Nikolajev, Guido Kangur, Lembit Ulfsak, Juhan Ulfsak, Arnis Līcītis, Epp Eespäev, Anu Lamp, Kaido Veermäe (více)Obsahy(1)
Volný remake staršího ruského filmu podle Gogolovy povídky "Vij", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí městečka Castle - Ville. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, který na cestě za reportáží o tajemném místě narazí na půvabnou dívku. Jejím cílem je mladého muže zničit a před svou podivnou smrtí, do níž je Berghof zapleten, vyjádří své poslední přání. Krasavice žádá, aby za její duši konal po tři noci u její rakve pobožnosti kněz, který má právě přijet do městečka. (Mariin)
(více)Recenze (18)
Nie je to tak rozprávkovo poňaté, ako “Zakázaná ríša”, no aj toto “Vij” v rámci nejakého postupného kopírovania poviedky od Gogoľa, spĺňa aspoň ako takú, ľahko priemernú kvalitu spracovania. Vystrašený na smrť určite nikto nebude (asi), no starý kostol je vždy výborným miestom pre hororový námet, akurát strašná škoda, že tých prvkov v rámci žánru, je akosi pomenej. No a teraz môžem skočiť na klasiku zo 67’. Strašne som zvedavý, aké to bude .. ()
Velmi volný remake Gogolova "Vije", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí s potlačením ruských prvků. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, jehož hraje Valerij Nikolajev. Čarodějnici Meryll představuje Jevgenija Krjukova. Musím říci, že se mi tento film velmi líbil a považuji jej - na rozdíl od předchozích komentářů - za kvalitní a nadprůměrný. Stejně jako původní ruský "Vij" z roku 1967 a srbské "Sveto mesto" z roku 1990. Nesporná vysoká hodnota vizuální, herecká i hudební a koneckonců i ideová (s dobrým, ale zároveň otevřeným koncem); znovu musím opakovat: Rusové umějí umění... ()
Remake naprosto parádního Viy, který s původním kouskem nemá nic moc společného... Ano, je tady čarodějnice, tři noci mší, věčné (nepovedené) pokusy o útěk z vesničky, ale to je asi tak vše... Ta tam je skvělá hororovo-pohádková atmosféra, roztomilé (někdy až úsměvné) přehrávaní herců, výborná hudba... Vedma je obyčejná duchařina, snažící se rovnat americkým filmům a zcela zapomínající na specifika ruské kultury... A to je škoda... ()
Toto ma celkom bavilo, aj keď sa nejedná o nič extra. Hlavným hrdinom je reportér Evan, ktorého poslali do malého mestečka, kde sa odohralo množstvo nevysvetliteľných javov spojených so záhadnými úmrtiami. Nešťastnou náhodou sa musí vydávať za farára a tri noci sa modliť za dušu zavraždenej Merryl, ktorú považovali za prekliatu. Tá slečinka mi vôbec nepripadala nebezpečná, raz sa premenila na kŕdeľ vtákov, raz vyčarovala oheň a hmlu, inokedy si zase s úsmevom poletovala po kostole a neurobila ani bu, tak čoho som sa mal báť? Príbeh a kamera boli kvalitné, vizuálne efekty taktiež slušné, lenže tým to žiaľ hasne. Topkou medzi ruskými horormi pre mňa aj naďalej ostáva Myortvye docheri (2007). ()
Námet je výborný, taký rozprávkovo-hororový, ale to spracovanie je veľmi slabé. Dejová linka je o chlapíkovi, ktorý musí v jednej zapadnutej dedine vykonať po tri dni omšu (aj keď podľa mňa je rozdiel medzi omšou a obyčajným modlením) za mŕtvu čarodejnicu. Tá sa mu jeho poslanie samozrejme snaží zmariť... Efekty s výnimkou poletujúcej čarodejnice tu nie sú skoro žiadne a masky až na jednu-dve scénky tiež nebolo treba. Exteriéry neboli zlé, starý opustený kostol ponúkal mnoho možností, škoda že sa nevyužili. Keby sa pridalo na atmosfére, zmenila hudba a dotiahli technicko-výpravné záležitosti, tak z toho mohla byť celkom slušná gotika. Takto len podpriemer. 40/100 ()
Reklama