Until the Light Takes Us

V pokojnej krajine na severe Európy, plnej krásnych fjordov, ihličnatých lesov a divokej prírody, zvanej Nórsko, sa koncom osemdesiatych rokov minulého storočia sformovala komunita mladých ľudí, ktorí sa chceli vymedziť spomedzi svojich uhladených spoluobčanov. Založili hudobné skupiny a začali hrať brutálnu formu nekomerčného metalu, ktorá sa stala známa ako black metal. Tomu prispôsobili aj svoj image a ich názory sa stávali čoraz viac extrémistickými. Časom začali podpaľovať kresťanské kostoly a znesväcovať cintoríny. Ich besnenie vyvrcholilo tým, že bol spáchaný najťažší zločin. Varg Vikernes (Count Grishnackh) zavraždil Oysteina Aarsetha (Euromymousa). Ich dlhodobé nezhody a boj o moc v undergroudovom hnutí The Inner Circle vyvrcholil tým, že dňa 10. augusta 1993, Vikernes ubodal nožom Aarsetha v jeho byte v Oslo. Aké udalosti tomu predchádzali a prečo to dospelo až tak ďaleko sa snaží odhaliť tento americký dokumentárny film. ***** (27.08.2014)

Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem black metalu, a kromě několika kapel ho vůbec neposlouchám, ale problematika black metalu v Norsku na počátku 90. let a všechny události s tím spojené mě vždycky velice zajímaly. Tenhle dokument je velmi netradičně pojatý, protože mixuje, ze začátku se zdá, že nahodile, vzpomínky jednotlivých muzikantů, archivní záběry a do toho jsou zamontovány nejrůznější prostřihy ze současnosti (např. Fenris jde po lese, Fenrise ve vlaku prohledávají, jestli u sebe nemá drogy, Fenris je v hospodě, Fenris ve svým bytě, kde se tak deset let neuklízelo atd.:-)) a hlavně poměrně zajímavě ukazuje, jaký měl black metal vliv na moderní umění. Hudební doprovod taky stojí za zmínku, kromě ukázek z hudby zmiňovaných kapel (Mayhem, Burzum, Darkthrone ...), se zde objevují hudební ukázky z nejrůznějších jiných žánrů, které ale vždycky patřičně depresivně dokreslují celkovou temnou a svírající atmosféru celého dokumentu. Nejzajímavější je na konci Frostovo sebepoškozování při vernisáži. (01.08.2010)

Dokument zaoberajúci sa udalosťami okolo black metalovej scény v Nórsku (80‘ - 90‘ roky), pálením kostolov, vraždou, spáchanou Vargom Vikernesom atď atď. Čo je vlastne podľa vás šialené/nadmieru extrémne? Dokážete určiť normu? Samotná zostava Mayhemu sa každopádne žiadnych noriem nedržala a čas od času mi prišlo ich správanie vyslovene mrazivé (Aarsethova povýšenosť a zvrátená morálka, Deadova samovražda, otvorená brutálnosť). No na druhej strane boli (a niektorí ešte stále sú) len obyčajní ľudia, ktorí svojou hudbou poukazovali osobitný názor. (13.11.2010)

Pro mě jako veskrze oddaného fanouška norského blackmetalu povinný snímek, který ovšem celkově nepřináší v podstatě nic nového. Nejzajímavější jsou určitě úryvky z rozhovoru s Varg Vikernesem alias Count Grishnackhem. S tím jsem už viděl/četl rozhovorů spousty a musím říct, že nejsem zrovna jeho velkým fanouškem (a to se týká i jeho kapely Burzum). Nicméně tady Varg až neskutečně hláškuje a NAPROSTO PŘESNĚ pranýřuje všeobecně oslavovanou falešnou západní (křesťanskou) morálku. Tady s 99% jeho názorů souhlasím, člověk si říká, že být ve stejný čas na stejném místě, možná by nějaký ten kostelík mohl mít taky na svědomí - kteréžto zjištění mě teda doslova vyděsilo k smrti… Kromě něj tam ale nikdo jiný nic kloudného neřekne. Takže tři hvězdy, průměr. (19.09.2010)

Problém tohohle dokumentu je, že neznalej člověk se ze začátku špatně orientuje a sám sebe se ptá kdo je sakra ten Fenriz a Varg Vikernes. Přesto si myslim že i takovejm lidem to za pár minut secvakne dohromady. Nejzajímavější jsou určitě rozhovory s Vargem kterej rozhodně neni vyobrazenej jako nějakej magor jak zde pár lidí píše, právě naopak si svoje názory celkem obstojně hájí. Tenhle žánr to v začátcích neměl vůbec lehký a hrálo mu do noty hlavně štěstí (Fenrizovo překvapení nad vysokou prodejností A Blaze in the Northern Sky to dokazuje) a bez těch všech vražd, spálenejch kostelů a corpse paintu by se to prostě neobešlo. Patří to k tomu. (19.04.2013)