Ostrovy uprostřed proudu

Franklin Schaffner je veľmi schopný režisér, ale z tejto látky sa viac vytrieskať asi nedalo. Typický pomalo plynúci Hemingway, ktorý stavia na atmosféru a zasadenie, silnejšie či dramatickejšie momenty však absentujú. Plus do toho spomienkové obzretia sa, ktoré ešte viac spomaľujú tempo. Ani snový záver mi príliš neulahodil. Hore to ťahá hlavne duo hercov Scott, na ktorého sa dá vždy spoľahnúť, a Hemmings, ktorého postava je asi najsympatickejšia. Druhým kladom je pekné ostrovno-morské prostredie, z ktorého vznikajú krásne zábery. (11.04.2020)

Knihu jsem četla tak dávno, že mi z ní v hlavě utkvěl jen několikastránkový odchyt mečouna a moře, takže nesrovnávám. Film na mne velmi zapůsobil a na několika místech dojal k slzám, ačkoli není natočen tak, aby je z diváka doloval. Chápu touhu po svobodě a kvituju to prozření a otočku. Uchvátil mě George C. Scott a ti bezelstní kluci a Hammingsův kořala. "Tedˇuž vím, že neexistuje jen jedna opravdová věc. Všechno je opravdové". (04.11.2017)

Druhé zhlédnutí si pro jistotu odpustím; obávám se, že vcelku kladný dojem by napodruhé neobstál. Vizuálně nádherné, škoda jen, že postupem času příběh poněkud ztrácí dech. Tempo nastavené dokonalou první a slušnou druhou částí je rozmělněno v závěrečné části, která je nejslabším článkem celého filmu (ani Scottovi jsem zde jeho výkon neuvěřila absolutně, na můj vkus silně přehrával). V komentářích už je zmíněna nedostatečná prokreslenost postav, která je zapříčiněna právě nevhodným rozkouskováním děje do kapitol - charaktery zůstávají ploché a vzdálené a já jako divák lhostejná. Omezená stopáž filmu škodí, podle mě by mu slušel spíš formát minisérie. No ale přes všechnu kritiku: opravdu hezky se na to dívá. Poznámka na okraj: stejně jako záhy po svém vzniku zmizel film v propadlišti dějin, zapadl i Goldsmithův vynikající soundtrack (nesehnatelný až do druhé poloviny 80. let, kdy byl znovu nahrán u příležitosti další spolupráce tandemu Schaffner-Goldsmith na filmu Lionheart)...on sám ho označuje za nejlepší, jaký kdy napsal; to nemůžu posoudit, ale zaujalo mě, že Goldsmithova hudba je zde neobvykle "nenápadná"; jeho doprovod je většinou v dobrém smyslu slova "okatý" až do té míry, že nemilosrdně ukradne mou pozornost...zde ale zapadl jak ulitý a s příběhem dokonale souzní. (17.04.2012)

,,MORE MÁM HROZNE RÁD A NIKDE INDE BY SOM ŽIŤ NECHCEL. JE TO MÔJ DOMOV, MOJE NÁBOŽENSTVO, ALEBO SKÔR NIEČO, ČO MI NAHRÁDZA BOHA ALEBO NÁBOŽENSTVO. MORE DÁVA ŽIVOT A TIEŽ HO AJ BERIE. JE V ŇOM KRÁSA A OBROVSKÉ TAJOMSTVO, A JE VEČNÉ." __ Podľa toho, čo filmová adaptácia ponúkla, v ,,Ostrovoch uprostred prúdu" akoby Hemingway spomínal na všetko čo má rád a ešte sa všetkému snažil dať akúsi hodnotiacu filozofickú rovinu. Snáď aj preto som v G. C. Scottovi viac než bohémskeho sochára videl skôr realistický portrét autora predlohy a v dlhej scéne lovu mečúňa generačnú úpravu jeho slávnej novely, ktorá by mohla niesť názov ,,Chlapec a more". Celkovo sa nato nedíva zle a v určitých momentoch by som kľudne kývol na najvyššie hodnotenie, keby neprišiel trocha dovtedy netypický a vo svojej podstate predvídateľný záver. Vtedy ma navyše nepríjemne prekvapilo, že Pavel Soukup dabujúci Davida Hemmingsa tu zrazu - keď už Hemmingsa ,,nebolo" - prepožičal svoj hlas jednému z kubánskych vojakov. O pozícii soundtracku v rámci Goldsmithovej discografie ako spomína MissJ som už počul a dodávam len, že pri samostatnom počúvaní je hudba lepšia. (100. hodnotenie, 13. komentár k filmu) (01.05.2018)

Pri rozhodovaní sa, či si tento film pozrieť alebo ho vynechať som sa orientoval podľa režiséra, ktorý nakrútil tri skvelé filmy (Planéta opíc, Motýľ, Ten najlepší) a tiež podľa môjho obľúbeného autora literárnej predlohy, aj keď som ju ešte nečítal. Na druhej strane ma zarazil malý počet hodnotiacich divákov. Po záverečných titulkoch som v rozpakoch. Neviem vymenovať zásadné chyby tohto filmu. Problém je, že ani prednosti. Mám z neho taký nemastný-neslaný dojem. Prakticky ničím ma nezaujal. A tak naň bez hnevu pomaly zabudnem. (17.03.2015)