Metallica: Francie na jednu noc
Metallica - Français pour une nuit
Metallica - Français pour une nuit
Metallica - Francúzsko na jednu noc
VOD (1)
Obsahy(2)
V mystickém prostředí starořímské arény duní prověřené metalové skladby. Legendární Metallica by koncertovala kdekoliv. Stačí dostatečně prostorný plac, kde mohou postrčit vlak své těžkotonážní hudby a kde si „to" mohou se svými fanoušky rozdat. Mimochodem bývá nezapomenutelným zážitkem, když frontman James Hetfield hrne energii do diváků, kteří stojí ani ne metr od něho. Přesto, koncertní kulisa, kterou Metallica zvolila jednoho červencového večera roku 2009, dodala vystoupení magickou atmosféru. Starořímský amfiteátr v Nimes je jedním z nejzachovalejších kolbišť gladiátorů. I za bílého dne a bez lidí sálá z tohoto architektonického monumentu genius loci. Což teprve večer, kdy tmu prořezává palba světel a ohňů, kdy hlučící dav chlapů a holek vyvolává jména „novodobých gladiátorů". Hetfield, Hammett, Trujillo a Ulrich vstupují do arény za tónů filmové hudby Ennia Morriconeho. Že z tak výjimečného prostředí pořídí Metallica záznam je logický počin. I z výběru odehraných písní lze soudit, že stavějí koncertní milník. Tehdejší aktuální albovou novinku Death Magnetic (2008) zastupují jen čtyři skladby. Dál už hrají samé prověřené písně. Sad But True, Enter Sandman, Fade to Black, Masters of Puppets a samozřejmě baladickou Nothing Else Matters – pro ty, kteří o Metallicu jen zavadili. Zajímavostí je zařazení méně známé Stone Cold Crazy od skupiny Queen. Turisté, kteří do nimské Arény přicházejí, vnímají architekturu a historii starou dva tisíce let. Vstoupí-li sem fanoušek heavy metalu napadne ho: „Škoda, že jsem tady nemohl prožít koncert Metallicy." Dopřejte si alespoň záznam. Opravdu stojí za zhlédnutí! (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Člověk si jenom uvědomí, jak propastný rozdíl je mezi skladbami prvních 4 geniálních alb (od KILL ´EM All po JUSTICE FOR ALL) a a tím zbytkem po lehce nadprůměrném "Černém albu", tedy nuda, nuda a šeď. Starý dobrý časy 80. a první půle 90.let se už prostě nevrátí. Ale stejně je to obdivuhodné. Kapela, jejíž problémy jsou známy (na nahrávání nových skladeb a zkoušení si zvou psychologa, protože se vzájemně nesnáší, ve zkušebně je vždycky pochmurná atmosféra), tak i přesto nepřipomínají navenek něco, co by již několikrát prošlo syndromem vyhoření. Hrát totiž dvě a půl hodiny v plném nasazení, to je hodno obdivu. Akorát ubrat méně těch nudných nových kousků a přidat více klasiky (prostě neznám žádného svého kamaráda, či vrstevníka, který by poslouchal Metallicu a přitom by ho oslovovala jejich současná tvorba), a bylo by to na plný počet. ()
Dokonalost? Definitely. Miluju metalovou hudbu, ale zatím z toho, co znám, a co jsem viděla, jen málo kapel má tak dokonalé koncerty, jako Metallica. Desítky let, co se z nich vytvářela hudební legenda a pojem, co všechno za koncerty odehráli, jakými obdobími si prošli, tato kapela zůstává stále na výsluní. Jakoby stále prožívala to nejlepší období, tu nejlepší éru. V jakémkoliv období. Jejich nové písničky v sobě mají pořád ten luxusní drive a našlapanost, jako staré pecky. Hlas Jamese Hetfielda je pro mě jeden z nejvýraznějších v metalovém žánru. Spolu s Michaelem Kiskem (GOD!), Jaredem Letem a poslední dobou Coreym Taylorem. Kirk Hammett je boss, a o Larsovi ať si říká, kdo chce co chce, mlátit do toho takhle třicet let, mě by asi museli nasadit metalové paže:) A samozřejmě jejich písničky, to je jedna pecka vedle druhé. Nikdo nemá tak dokonalá, působivá a propracovaná sóla jako Metallica. Out of this world solos I say:) The Day That Never Comes a Master Of Puppets masterpiece! Jen mi trochu chybělo pár mých oblíbených songů. Ale co:) ()
První čtyři alba Metallicy jsou dle mého názoru nepřekonatelná mistrovská díla hard rocku/trash metalu (je jedno jak přesně ten styl nazývat). Tyhle nahrávky pro mě představují dokonale vybroušené hudební drahokamy, kde každý tón má své místo a nelze už nic vylepšit a pravděpodobně v tomto hudebním žánru ani něco podobného zopakovat. Skladby z těchto alb tvoří základ koncertu v Nimes (a ani ostatní kousky co skupina zahrála nebyly špatné), který je navíc nasnímán ve vynikající zvukové kvalitě (což mi přijde jako ohromný rozdíl oproti záznamům z dřívějších koncertů Metallicy, kdy zvuk byl slabinou). Na koncert jsem se v televizi podíval spíš náhodu, ale byl to zážitek. ()
Metallica je hudební kolos, takže si klidně k jednomu turné může dovolit vypustit koncertních živáků několik. S kapelou jsem se do značné míry hudebně rozešel ke konci minulého století, takže nové písně mě moc neberou. Ale těžko se to kritizuje, když kapela skončí skvostným provedením letité vypalovačky Seek & Destroy. Coververze ke kapele svým způsobem patří, ale zrovna provedení písně od Queen mi přišlo spíš jako lehce úsměvná kuriozita. Co se týče samotného amfiteátru, mohl to být zážitek pro fanoušky na místě, ve filmovém provedení si toho divák skoro nevšimne. ()
Sice jsem tam nebyl, ale i tak na mě dost zapůsobila atmosféra starověkého amfiteátru, v jehož prostorách Metallica nahrála asi svůj nejlepší živák, který jsem kdy od této kapely kapel viděl. Na celé show se mi líbila hlavně poslední písnička Seek and Destroy, na níž všichni bedňáci nachystali ty černé nafukovací míče, do nichž posléze všichni (ale hlavně Kirk Hammett) kopou a atakují jimi nevinné přihlížející...:))) ()
Reklama