Suzumija Haruhi no šóšicu

Po robotech, cestovatelkách v čase, psionicích a možných realitách je tu další alternativní realita, ale Suzumiya Haruhi no shoshitsu se s ní vyrovnává se ctí. Konečně dostala víc prostoru moje oblíbená Juki Nagato. Jen Haruhi a jejích bláznivých nápadů je ve filmu málo, ale co čekat od něčeho co se jmenuje "Zmizení Haruhi Suzumiye" :) (05.10.2011)

Suzumiya Haruhi no shōshitsu jsem si užil, ale prostě to nedosahovalo kvalit, vtipu a originálnosti seriálu. Vůbec mi nevadlo, že se film protáhl hodně přes dvě hodiny, protože ta animace je prostě krásná a dialogy, ač byly trošku vleklý, nebyly rozhodně nudný. Ale prostě se toho moc nestalo. Navíc mám v tomto anime radši ženské charaktery, takže fixace děje na Kyona tomu v mých očích spíše uškodila. Ale vzato kolem a kolem je to stejně celkem pecka -> 85% (25.05.2011)

Haruhi je taková novodobá odlehčená verze NGE. Skvělá atmosféra vytvořená z ničeho na první pohled výjimečného. Kombinace mistrovsky použité kresby a animace, nazvučení okolního prostředí, hudby, voice actingu, sympatických charakterů a chytře vtipných dialogů. Kombinace melancholie a radosti. Ať to zní jak to zní, jako celek to má svoje kouzlo. Po velmi odvážných nových dílech (2009), je tento film sázkou na jistotu a trefou do černého. Anime ve své nejlepší formě. (21.01.2011)

Mrazení v zádech. Draly se mi částečně i slzy. Dech se mi pozastavoval. Tak takhle nějak na mne působilo tohle mistrovské dílo. Jestliže jsem miloval Haruhi a proklínal ve druhé sérii těch 8 dílů endless eight(se to myslím jmenovalo), tento film naprosto vše vynahradil a nechal ve mně takový úžasný pocit, jaké málokteré anime. (nechápu hodnocení uživatele "snog" - 1*. -nechápu-). Tento film je naprosto mistrovským zakončením Haruhi ságy. Takovým zakončením, že by se za něj nemusel stydět naprosto nikdo. Nemám mu nic co vytknout. Většinou hodnotím filmy na pomezi 70-85%. Zde dávám bez rozmyšlení 100% (původně jsem chtěl napsat 98%, ale opravdu mě nenapadá nic, co bych mohl vytknout). (20.12.2010)

V kontrastu s tím, jak rozjuchaně může univerzum Haruhi navenek působit, je Zmizení vlastně dost smutným filmem. Haruhi je tentokrát spíše v pozadí (celkem logicky, když zmizela), film se točí okolo jedné z vedlejších postav a z Kjona se pomalu stává takřka Doctor Who, který má jako vesmírný údržbář plné ruce práce, aby vrátil svět do původního stavu a zachoval si při tom zdravý rozum. Děj rozvíjí některé minulé události (a možná i budoucí) a dále zamotává časovou osu a vše kulminuje ve scénách z Kjonova vědomí, ze kterých by měl Hideaki Anno radost. Vzhledem k tomu, že film přišel s určitým odstupem po druhé (a samozřejmě i první) sérii, si zasvěcený divák také může naplno užít narážky na brýle, mateřská znaménka a účesy, aniž by ho to otravovalo. Po rozpačité druhé sezóně je to pro Haruhi návrat do původní formy. (25.12.2010)