Alma
Soul
Režie:
Rodrigo BlaasScénář:
Rodrigo BlaasObsahy(2)
Popsaná zeď láká připojit na ni i své jméno. Potom se ohlédnout a spatřit ve výloze divného krámku panenku, co vypadá trochu jako já. Dveře jsou zavřené - anebo nejsou? Nakonec se dá vstoupit a té panenky, co chvílemi mizí a objevuje se, moci se tak dotknout! Něco se změnilo. To se nemělo stát! A krámek a popsaná zeď čekají na dalšího návštěvníka ... (xargos)
(více)Recenze (93)
alma..... Milej a malej horůrek o tom, jak by mohla vypadat noční můra každýho sprejera. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nechápu, co všichni na těch krátkejch filmech mají. 2.) Rád čmárám na zdi. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
// Produkcia: Cecile Hokes- // ()
Pěkná animace i zajímavý nápad, ale nic moc se zde nestane. Hororová atmosféra téměř nulová a nápad mi ke štěstí nestačí. Tohle mě až tak nezaujalo. 6/10. ()
Další panenka vlastníci duši, která mě děsí k smrti. Jestli někdy budu mít holčičku, panenky vlastnit nebude! A jestli je i přes to bude chtít, mám díky tomuto podařenému kraťasu úspěch zaručen :o) ()
Hezká, ale předvídatelná hříčka na téma děsivosti panenek. FIlm zde: http://www.kratke-filmy.cz/alma ()
Pro mne ABSOLUTNÍ hrůza a horor, který hraje vyloženě na moje citlivé stránky mojí duše ... Šílenenství maximálního kalibru!! Škoda té veselé melodie i ve finále snímku ... Jinak ale fakt pecka!! ()
Mám ráda takové podivné věci. A ještě když to má šmrnc a osobitost.. až to děsí, ano. ()
Vše již řekl Adam Bernau a řekl to dobře. ()
Animovaný horůrek a pak ... kam Ty děti jen tak najednou mizí, že? ;-) ()
Panenek jsem se vždycky bála a jak vidno, nejsem v tom sama. Jo, panenka Chucky, mnohokrát zde vzpomenutá, tohle je horor v pravém slova smyslu. Sláva plyšovým velbloudům! ()
Krámek, který nepustí. Solidní deprese. Osobité, podivné, s půvabnou animací. Tvůrce asi nebude mít rád panenky. A děti už vůbec ne. ()
Nenechajte sa nachytať na Vašeho dvojníka .. ()
Bojim. A podruhé, když jsem si přečetl ten Adámkovo antipotratní rozbor. Hezké to bylo. Krátké. Hlavně tedy krátké. Za to hvězda navíc. Proč to samé vyprávět ve dvouhodinovém opusu, když pětiminutový formát postačí až až. A ještě nechá prostor kruté představivosti. Považte - nedávno jsem viděl obchod a v něm vystavená dilda všelikých rozměrů a barev.... ještě že jsem se na tu protilehlou zeď nepodškráb. Přesto, že se mi chtělo tolik, tolik chcát... ()
Vcelku hezky udělané, avšak pro toho, kdo má rád filmy a příběhy, nepříliš nápadité. Nevadí mi odkazy na jiné filmy, vadí mi, když mě konec nijak nepřekvapí. ()
Zajímavý nápad a výborná animace. Tento kraťas patří určitě k těch lepším. Velmi působivé a napínavé. ()
Pěkný animovaný příběh o holčičce, která touží vlastnit panenku, která je jí až nápadně podobná. ()
Príjemne jednoduchá bábkarská jednohubka s lahodnou animáciou, perfektnou hudbou a dômyselnou atmosférou, ale priznajme si, takých už bolo. Možno byť to trochu originálnejšie alebo strašidelnejšie, šiel by som vyššie. 70% Video tu. ()
nápaditý kraťas o tom, že každá panenka má svoji duši... působivá animace, pěkná hudba a konec mrazivý právě jako vločky, jimiž je celý příběh protkaný... povedené. 80% ()
Město působí dost pražským dojmem. Plakát vedle výlohy je v češtině: „Pozor! Naše děti (nečitelné) Nenechávejte je bez (vícero různého textu a zcela dole:) Nebezpečí“. Na jednom z plakátů na protější zdi (odraz od skla výlohy) je německy Ja! Při jiném pohledu na protější zeď je opět vidět plakát v češtině (tentokrát se slovem „Nebezpečí“ zcela nahoře) a vedle něj plakát v azbuce. DÁL SPOILERY Ano, je to asi nejděsivější druh hororu, zanechávající pocit asi takový, jako je ta postavička na kole. Ale napadají mě dva nežánrové výklady: 1. honba za svojí podobou končí uvězněním ve své podobě (nemusí být nutně myšlena fyzická podoba) bez možnosti pohybu - zůstáváš uskladněn mezi jinými "svébytnými podobami". A vlastní podoba je velké lákadlo. 2. Skoro jako nenarozené děti: takhle nějak byste vypadaly, kdybyste přišly na svět; nepřišly jste, nejste. ()
Ty vole jako, tohle jsem skoro nedokoukal do konce, jak jsem byl u toho posranej strachy. Nikdy víc, ještě teď se bojím otočit, jestli za mnou někdo nestojí. ()