poster

Babička Gógó

  • Česko

    Mama Gógó

  • Island

    Mamma Gógó

  • Německo

    Mamma Gógó

  • Velká Británie

    Mamma Gógó

  • Slovensko

    Mama Gogo

Drama

Island / Norsko / Švédsko / Německo / Velká Británie, 2010, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ***

    Pre mňa je Mama Gogo filmom o kríze (pred)stredného veku. Režisér niekedy pred 40kou rieši problémy ako chorá mama, neúspešný film, vďaka ktorému má veľké dlhy, zlý vzťah jeho manželky so svokrou, ako zoberie manželka decko do školy, keď mu odtiahli auto a tak stále dokola. Film sa ale tvári, že je najmä o starobe a polemikou o kinematografii. Vlastne je tým všetkým. Čierny humor strieda melanchólia, sentiment a niekoľko dramatickejších momentov. Film ale vďaka všetkému spomenutému mohol a mal mať silnejší emocionálny dopad. Po Fridricksonnovej prednáške na VŠMU mi je jasné, že film má autobiografické črty, respektíve prostredníctvom režiséra predkladá vlastné názory. Len tu nesfilmoval bohužiaľ svoje mnohé vtipné historky s kamarátmi v alkoholickom rauši.(21.9.2016)

  • Terva
    ***

    50%(8.11.2012)

  • Malarkey
    ****

    Dlouho jsem z filmu necítil takovou depku, jako právě z tohodle kousku. Film jako takový úplně dopodrobna nepromítá Island a jejich zvláštní náturu. Spíše se zaměřuje na pocity ze situací, ke kterým se jednou dostane většina z nás. Proto se filmem prolíná tak neskutečná deprese. Každopádně ale musím uznat, že režisér to natočil hezky. Trošku se tady vypovídal z jednoho, pro něj určitě, dost těžkého období a zároveň nezapomněl ani na ty, co na islandský film koukají, aby si užili tu krásnou krajinu a ty neuvěřitelně osobité postavičky v ní. Babička Gogo je těžký film, rozhodně bych ho nedoporučoval všem. Ale v závěru určitě nezklame a dopoví své zodpovězené otázky, což je sympatické. Život totiž pluje rozbouřeným mořem neustále. Jednou je na vlně, jindy pod vlnou. Pokaždé se ale musí oklepat a jít dalším vlnám čelem.(28.2.2014)

  • helianto
    ****

    Alzheimerova choroba. Strašák, který obchází mysl nejednoho stárnoucího člověka. Musí být strašné, když se dozvíte diagnózu, když si uvědomíte, že ze dne na den postupně zapomenete na všechno, co jste měli rádi, na všechny, které jste milovali, zapomenete sám na sebe, na svou vlastní osobnost, a stanete se lidskou troskou bez duše. Můžete to vzdát a jen čekat. Anebo můžete být sympatickou elegantní dámou a pokusit se tomu zatracenému Němci vzdorovat po svém. Dokud to jen trochu půjde. I za cenu toho, že málem uhoříte. Nebo že vytopíte sousedy. Nebo že umrznete. Rozhodně nebudete poslouchat dobře míněné rady svých dětí a nepříliš oblíbené snaše konečně povíte, co si o ní opravdu myslíte. Ne, Mamma Gógó rozhodně není žádná komedie, ale předkládá nám možnost, jak vážné téma pojmout s laskavým nadhledem. A vyznívá velmi smířlivě a pozitivně. (Challenge Tour - duben 2015)(22.5.2015)

  • Slarque
    ***

    Zvláštně nevyrovnaný film. Buď to měla být pocta matce trpící Alzheimerem nebo tam měly být ty vtípky na téma jak si zvětšit dluhy snadno a rychle. Takže jsem se chvílemi bavil na režisérův účet a chvílemi sledoval, jaké to je, když se vám matka ztrácí před očima. Obě části nefungovaly spolu a nedoplňovaly se, spíš se srážely a tříštily. Ale ten černobílý film režiséra Erika Ballinga z roku 1962, který tu fungoval jako vzpomínky titulní hrdinky a Islanďanům objasňoval název, bych docela chtěl vidět.(26.7.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace