Pina

Spíš Pi(čovi)na. Řekněme, že to je moderní tanec nebo co, ale to mě nezajímá. Hlavní je, že film (dokument) byl uplná nuda. Ženský většinou hnusný, chlapi většinou taky, třeba ten jeden vypadal jak ten zlej ze Saw série (Tobin Bell), a ten tanec uplně psycho, ti lidi prostě nejsou normální... a o to jim asi jde. Někdo tomu řiká umění, ale ten mi muže vite co - políbit podpaží... (27.03.2013)

Možná mě budete po přečtení komentáře považovat za kulturního barbara, ale tohle fakt ne. Jednak já NESNÁŠÍM artové filmy. Jsou pro běžného člověka nepochopitelné a nad nimi dokáže filosofovat a hádat, pár intelektuálů co tím autor chtěl říci. Film jsem si představoval úplně jinak. Jo, čekal jsem nějaké to trsání, ale rozhodně ne, že bude celý film. Chtěl jsem se hlavně z dokumentu dozvědět, co byla ,,Pina" zač, jak si žila, nějaké perličky ze života... Tohle já očekávám u dokumentu. A výsledek? Vím o ní absolutní prd. Celých sto minut jsem jen koukal na nemožné tance a to je pro mě velice náročná záležitost. Na balet bych nikdy nešel, když jsem se díval na Hříšný tanec, tak mi skřípaly zuby... Na taneční filmy asi opravdu nejsem. Takže moje kruté hodnocení bylo dosti ovlivněno tím. To ale nemění nic na tom, že tento film je o HOVNECH. V podstatě, kdyby jste se dívali hodinu a půl do zdi, tak jste ,,viděli zároveň Pinu". Prvních 20 minut jsem čekal, že už se začne konečně něco. Jo, ne všechny filmy jsou zajímavé hned o začátku, ale Pina nebyla zajímavá vůbec. Pak jsem se dalších 30 minut začal smát tomu, že to snad mysleli vážně. Uvažte, tance kdy po sobě lejou vodu z kýblů a dělají při tom důležitý pohyby. Nebo se ženská plazí po čtyřech a druhá po ní háže hlínu pomocí lopaty. Nebo ženská, co vypadá jako pravěká žena, dupe v tramvaji a dělá při tom hrozné zvuky. A tomu přihlíží nějaký chlap co má na sobě uši zajíčka. To jako vážně? Tohle je ten art? A proč to dávat do 3D? Nechápu. Zbytek filmu jsem se hrozně nudil a díval na hodinky. Každá minuta byla hodina. Divím se, že jsem to vydržel do konce. Ale nutno dodat, že na tohle nikdy nezapomenu. A už to nikdy nepotřebuji vidět. 10% za zbytečnou snahu tanečníků. NEVER MORE (až na nějaké pasáže) (08.12.2014)

Krásná oslava pohybu, kde je Wendersova disciplína a neokázalost v expozici tím největším vkladem. Třetí rozměr má překvapivě příjemný efekt ve vytažení tanečních figur, čemuž pomáhá i choreografická orientace na střed. nemilé zklamání z 3D značky se protancovalo až figurálnímu ano, na kterém hrají všechny svaly. (14.09.2011)

Z tohoto filmu budu ješte hodně dlouho čerpat pozitivní energii. Jsem fanoušek tance - moderního a scénického obzvlášť, proto jsem si užila famózní choreografie, jak ty v divadle - tak ty v ne úplně typických interiérech. Ovšem myslím si, že pro lidi co nevědí do čeho jdou, musela být stopáž filmu naprosto úmorná. Wim Wenders tentokrát podle mě neměl moc práce - tanečníci věděli co mají dělat, on "jen" vymyslel jak to bude vypadat ve výsledku (bráno s nadsázkou :-) ). Nebudu film vychvalovat, mé pětihvězdičkové hodnocení je dost výmluvné. Výsledný dojem: po cestě z kina jsem měla chuť "tančit pro lásku" :-) (27.11.2011)

Pina Bauch byla nejen energickým tělem plným emocí, ale taky tělem celého tanečního souboru divadla města, kde pořád prší a lidi brzo vstávají, Wuppertalu. Pro celý soubor byla obrovskou inspirací, pevným bodem, k němuž soubor směřuje, kouzelným zjevením strhujícím davy diváků a výraznou silou, která vede ostatní tanečníky dopředu. Její díla byla nejen extrémně pocitová, každý detail pohybu, každé cuknutí prstu dodalo představení nový rozměr, dovedla rozehrát zápas i souhru mezi originálními kulisami a tanečníky. A ti v každé kulise, na celém jevišti, viděli právě Pinu a její kouzlo, k němu vzhlíželi a tančili podle něj. 3D zpracování je sice podle mě docela zbytečné, určitě ale přidá na velmi skvělém filmově-tanečním zážitku. (07.07.2011)