...a Bůh stvořil ženu

Vôbec nie tak prázdny film, ako naznačuje Matty, ani priemer, čo zase píše Djkoma. Naopak veľmi dobre zrežírovaná aj zahraná melodráma o slečne, ktorá sa bráni účelovou svadbou pred bránami sirotinca. Ukazuje dilemu mnohých mladých dievčat, ktorým sa sypú ponuky na sobáš vďaka ich kráse, no zároveň v nich drieme čertík vášne, čo by to rád rozihral na viacerých frontoch pred tým, než budú definitívne navlečené do manželského chomúta. Niekedy však iná voľba neostáva. Zároveň ukazuje, prečo je mnoho v mladosti krásnych žien v neskoršom veku nešťastných - až príliš často sú obeťami výpadov machov bez kúska citu, ktorým ide len o pokorenie zdanlivo nedobytných pokladní, vyžilých matadorov hriechu s majetkom, šedinami a pragmatickým cynizmom či nesmelých panicov, ktorí využijúc účel dostanú síce k sebe vyzývavú dračicu, ale následne tak celkom nevedia, ako by ju zvládali. (07.07.2014)

Roger Vadim napsal scénář na tělo, a to doslova. Závěrečná scéna, kde BB tancuje, to je něco, co žádného muže nenechá chladným. Je smyslná, je krásná, má v sobě divokost. Roger Vadim tímhle filmem stvořil Brigitte takovou, jak ji většina lidí později znala a obdivovala. Skoro se nabízí parafráze názvu na "Et Vadim... créa Brigitte". Ale je to o stvoření ženy, ženy, která dokáže do mužských srdcí přinést hluboký cit, a to jak lásku, tak i nenávist, protože tak krásná žena s sebou nese i rizika. Rizika toho, že ji budou milovat všichni a ona nebude pořádně schopna milovat ani jednoho. (19.11.2013)

Na rozdíl od jiných intelektuálních výronů zde nemám naprosto problém se srozumitelností díla. Vynikající film o tom, jak některé ženské hýbou světem aniž by chtěly a ještě se tomu diví. Všichni jí chtěj do postele a nikdo pro život, jelikož tyhle holky se k životu nehodí. Je to prokletí a zároveň motor lidstva. Chlapi jsou jí posedlí a zároveň se jí bojí. Ona ví, že je tak trochu děvka, ale sní o tom, že se stane světicí. Zcela současný námět, nadčasové. Nádhera. 90% (07.02.2016)

Filmy o mezilidských vztazích patří k mým nejoblíbenějším. Touha, chtíč, sex a láska jsou tím nejdůležitějším, co žene většinu lidí vpřed. A někdy je sráží. Je to nejsilnější hnací motor, který nás nejvíce naplňuje, uspokojuje, zrazuje, zraňuje a poškozuje. Bojujeme, utíkáme, podvádíme, krademe, loudíme, slibujeme, vyhrožujeme, vydíráme. Vše ve jménu lásky, za kterou se schovává touha a chtíč. Tento film mě svým zobrazením plně uspokojil. Navíc, když partnerské vztahy narážejí na překážku v podobě maloměšťácké morálky, zvyků a pokrytectví. Juliete (půvabná a zajímavá Brigitte Bardot) je mladá dívka s temperamentem, touhou po životě a ženskou krásou tvarů. Její smyslnost a divokost rozpaluje touhy a chtíče, rozehřívá srdce a zatemňuje hlavy. V ruku v ruce s tím ovšem vyvolává také žárlivost, závist a falešné moralizování. Přitom chce žít, ne jen přežívat. Michel Tardieu (dobrý Jean-Louis Trintignant) je fascinován ženskostí a živočišností. Dodává mu odvahy a překonává svůj vrozenou stydlivost, aby bojoval za svůj cíl, který před ním odhalil svou krásu a navždy jej pohltil. Michelův starší bratr Antoine (Christian Marquand) je samolibý floutek, který si rád bere to, co chce. Je přitahován živočišností ženy, ale nedokáže v žádném případě překonat svoji vrozenou maloměšťáckou pokryteckou morálku. Bere, ničí a vysmívá se. Eric Carradine (Curd Jürgens) je velmi bohatý muž, toužící vlastnit nejpůvabnější dívku městečka Saint Tropez. Je to pokušitel, který může nabídnout vše. Není ovšem zcela bez zábran a projevuje se u něj lidská soudnost. A tak se roztáčí nádherný kolotoč milostných vyznání, soupeření, slibů a důkazů. Živočišnost vítězí, pokrytecká morálka křičí a život se prožívá. Z dalších rolí: nejmladší z bratrů Tardieuových, bezprostřední Christian (Georges Poujouly), obezřetná matka bratrů pod vlivem vrozené morálky (Marie Glory), a Julietina zatvrzelá pěstounka paní Morin (Jane Marken). Pro takové ženy nejraději trpíme. Et Dieu... créa la femme. De soleil, les vagues de surf sur l'océan et le parfum enivrant de la lavande. (27.12.2014)

Film o jednej žene, s jednou ženou a pre jednu ženu, s príbehom tak prostučkým a nicotným, až to miestami pobavilo. Bez B. Bardot by tento snímok už dávno ležal zapadnutý pod metrovou vrstvou prachu niekde v zabudnutom filmovom archíve. Na druhú stranu ale treba povedať, že v tej dobe bolo plno aj krajších herečiek, pričom z jej niektorých "dráždivých" kúskov čoby kačičkovej femme fatale a zvodkyni mužov mi bolo trápne, no ale uznávam... v čase všeobecnej prudérnosti to mužskému publiku mohlo popliesť hlavu, v súčasnosti sa už na tom dá len s blahosklonným úsmevom a so zdvihnutou obrvou pousmiať. 50/100 (13.04.2016)