Chladna zrána

Strrrrrrrrrrrrrrrrrašně nerad bych dal mým oblíbeným Brňanům to nejhorší hodnocení, a tak rychle hledám nějaké plusy. Lehké to tedy není. Ony jsou to vlastně takové drobné příhody, bez nápadu, nedotažené a v podstatě bez legrace. Já se tedy nesmál. Aničku bych liskal po tej hubě nevymáchanej, a tak mne vlastně napadá, že tam nebyla jediná, mně sympatická postava, která by nějak vyčnívala. Tak že by plus paní Gollové? Jenže ta zde neměla prostor. No nic. Kdo chce bít psa, hůl si najde, kdo chce dát plusové hodnocení, musí umět najít klady. Tak za mne tedy jen jeden, a to taková ta domácí venkovská atmosféra. Ale jinak musím přiznat, že to byla blbina. Volné pokračování ve filmu "Radostné udáosti" (04.02.2017)

Další Drhovo povedené dílko. Jeho oblíbený filmový jazyk ve stylu "hraný film (téměř) jako dokument" zde dosahuje světové úrovně - těžko budete ve světovém kině hledat něco podobného. Skvělý herecký ansámbl, kde vlastně každý z herců je v čs. filmech dosti vzácný/neokoukaný. Dášu Neblechovou jsem poznala před mnoha lety osobně při mém pobývání v Plzni. Hálovou mám také velmi ráda, ale zde, chudák, vyfásla opravdu doslova úděsnou a těžko uvěřitelnou roli frigidní (?), s prominutím, krávy, která se chová ke svému muži-vojákovi na opušt´áku hůře než k hadru na nádobí a pro mě to byl ve filmu nesnesitelně rušivý element.  Osobně si něco takového vůbec nedovedu představit, ale i takovéhle tupé jalovice se mezi námi děvčaty občas (nebo dokonce často?) najdou. Mladý Ivan Urbánek je moc hezký a v jeho profilu jsem nenašla film "Holka na krátkou trať", kde také hraje. (31.08.2023)

Alfred Jarry ČST  Drha přišel se svým diptychem ve špatnou dobu. Kombinace satiry, naivního, dada a absurdního umění zažila svůj vrchol ke konci šedesátých let dvacátého století. O jednu generaci později již byli diváci jinde. Druhá vlna, sice mnohem slabší a vyvolaná především touhou poznat Havlova absurdní dramata, přišla zase zhruba o dekádu později. Přesto zůstává Drhovo solitérní dílo dodnes živé. A bohužel spolu s tím i dodnes nepochopené. Skvostný pohled cynického pozorovatele na několik dní života jedné rodiny, jejíž chod nabourají rovnou dvě mimořádné události v podobě návštěvy kamarádky a opušťáku syna, je postaven především na vycizelovaných dialozích a náramně zdařilých hereckých výkonech Gollové, Neblechové a Řeháka. Gollová v roli babičky je pouze vtipnou glosátorkou jednotlivých situací, ovšem Neblechová je přímo jejich tvůrkyní. A to tvůrkyní zcela mimořádnou, která si nic nezadá s čelnými představiteli britské školy suchého humoru. (04.08.2023)

Měl jsem veliký problém film dokoukat, přestože netrval ani hodinu. Už začátek dával tušit, co bude zač. Zoufale amatérské výkony herců (!), ale vlastně vše působilo strašlivě amatérsky. Byť sice postavit děj na tom, že voják přijede domů, chce si kdekoli kdykoli aspoň vrznout se svou ženou, ale v cestě mu stojí překážky, se dá ještě pochopit. Ale natočit to tak pitomě, hloupě a trapně, to už dá kumšt. Filmy pana Drhy se mi vesměs nelíbí, ale toto už je opravdu moc velká slabota. To jako měli být další Homolkové? Nebo Slunce, seno... Třebaže souvislost možná neexistuje, je tento film hodně nepovedený a už nikdy jen nehodlám znovu zhlédnout. Jedna hvězdička za jedno odhalené ňadro Moniky Hálové, vše ostatní stálo za starou belu. (25.02.2021)

Snaha o napodobení formanovsko-papouškovsko-passerovské novovlnné poetiky 60. let je do očí bijící. Ale nějak to není ono, dialogy, ať už napsané nebo improvizované, nejdou do kýžené hloubky. A totéž platí o herectví jako celku, je to všechno takové přibližné, nedotažené. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1982. (27.02.2021)