poster

Zakázaná zóna

  • Velká Británie

    Monsters

  • Slovensko

    Zakázaná zóna

  • Slovensko

    Monsters

    (festivalový název)

Sci-Fi / Drama / Thriller

Velká Británie, 2010, 94 min

Režie:

Gareth Edwards

Scénář:

Gareth Edwards

Kamera:

Gareth Edwards

Hudba:

Jon Hopkins
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    ***

    Bráno s odstupem, na Zakázané zóně je nejpůsobivější, že snímek vypadá mnohem dražší než ve skutečnosti, jako by za ním stálo velké a vlivné studio. Obvykle to totiž bývá přesně naopak. Gareth Edwards se zkrátka před producenty předvedl v dobrém světle a dokázal, že má i na áčkovou produkci. Na druhou stranu, ten film vypadá poněkud rozpolceně. Na vkus mnohých je příliš komorní, natáčený dokumentárním stylem tam, kde by běžný divák čekal akci, lekačky, jednoduše aspoň malou dávku oblíbených žánrových klišé. Edwards ale sází spíš na neokázalost, nebezpečí se většinou dá spíš tušit kdesi za hradbou stromů z tropické džungle, z neurčitých pohybů v přítmí či ve vodě a z tajemných zvuků, které dráždí představivost a může se za nimi skrývat cokoliv. Já byl na jednu stranu vděčný, že se nebrodím tím tradičním žánrovým balastem, ve kterém se utopilo tolik jiných titulů, na druhou stranu to mohlo být vymyšlené lépe. Stometrové chobotnice vypadají možná efektně, ale s takovou invazí by si ve skutečnosti pozemšťané poradili ze všeho nejlépe. Zbrojních arzenálů máme, že nevíme, co s nimi, a nebohé snadno identifikovatelné chobotničky by dostaly takovou nakládačku, že by ve chvilce ochránci zvířat neměli co chránit. Nebezpečí kontaminace zemské atmosféry by představovaly mnohem spíš mikroorganismy, které se mohou nekontrolovatelně šířit prostorem. Ve filmu jsem vzrůstající převaze vetřelců z kosmu nerozuměl a už vůbec jsem nechápal, jak to mají přerostlé chobotničky zařízené s gravitací. Ne nadarmo největší planetární organismy žijí v oceánu. Takže to chobotničky nejspíš nějak okecaly nebo uplatily. Stejně tak by stálo za úvahu, proč zazobaný tatíček své dcerce nezařídil vzdušnou přepravu a ještě mě napadá, že... No zkrátka by se dalo dlouze pokračovat. Jako road movie nemocným světem, kde se zhroutily fungující instituce a jistoty, to ale špatné nebylo, takže nakonec ohodnotím Zakázanou zónu 60 % celkového dojmu.(20.3.2015)

  • -bad-mad-wolf-
    ****

    Na příběh stačí tři věty: Mezi Mexikem a USA se na velikém území rozmohla nebezpečná forma mimozemského života. Mladý muž jede nedaleko od tohoto území vyzvednout dceru svého šéfa. Vlivem okolností jsou oba nuceni cestovat zamořeným územím. Čekáte drsný sci-fi horor s nejednou akční scénou? Monsters jsou ve skutečnosti hodina a půl latentní romance, která je decentně započatá na samém začátku, decentní zůstává po celou stopáž a v samém závěru se dočká rovněž decentního a překrásně elegantního upgradu. Oni jsou ti dva mírně statické a neoriginální figurky, ale jsou také bez problému uvěřitelní. V (nejen) našich končinách těžce nedoceněný film doplatil v hodnoceních možná na to, že není další Válkou světů, Dnem nezávislosti či jinou jednohubkou přeplněnou megalomanskými triky, ovšem tady pozor - tenhle film, který stál jen několik TISÍC dolarů, má triky srovnatelné s výše zmíněnými filmy a to těch triků a různých postapokalyptických panorámat není zase až tak extrémně málo. Nádhera. Edwards pojal celý nesložitý příběh formou jakési pseudodokumentární road movie, přičemž až na několik (strategicky zcela ignorovaných) logických nedostatků úspěšně buduje dojem, že by to takhle nějak vážně mohlo vypadat. Sugesce šlape na sto procent, v patřičných momentech pomáhá atmosférická hudba, monstra jsou působivá a v několika scénách film zdařile reflektuje odvěkou potřebu lidstva vytřískat cokoliv z čehokoliv. Těšily mě i různé detaily, třeba všude rozeseté cedule a plány s infikovanou zónou, reportáže v televizi a drobné komentáře civilistů, které skutečně znějí jako drobné komentáře civilistů a ne jako repliky bezvýznamných komparzistů. Pokud bych měl vybrat přívlastek nejlépe vystihující tenhle film, bylo by to vedle slov "sympatický" a "osobitý" zejména slovo "zajímavý". Gareth Edwards, který je podepsaný pod režií, scénářem, kamerou a vizuálními efekty, má obrovský potenciál. Snad neshoří v monstrózních Hollywoodských stodolách, kterým hodil lákavou vizitku.(4.7.2011)

  • Malarkey
    ****

    Říkal jsem si, že by to mohla bejt kravina, ale že je to pořád sci-fi, tak jsem se rozhod na to ze zajímavosti mrknout. Nakonec jsem za 15 tisíc dostal naprosto prvotřídní film, který nezaujme akčností, ale civilností celého příběhu. Film totiž na úkor peněz neukáže tolik, ale přesto jsem celou dobu měl pocit, že sleduju cestu, kterou by si mohl projít každý, kdyby se dělo to, co se děje v samotném filmu. Sympaticky to překvapilo, včetně kamery, která se neklepala. Co pak člověk může chtít víc? Pro mě čtyři z pěti monster, který jste ve filmu mohli vidět.(13.2.2011)

  • Šakal
    ****

    Na cestě po Mexiku , s malou obměnou. Místo průvodcovského (ryze pánského) dua Bartoška-Donutil, zde má naštěstí (nic proti vám pánové) zastoupení i nežnější část pohlaví... Pokud čekáte akční apokalyptickou sci-fi podívanou, plnou krvelačných, po lidské krvi prahnoucích, monster, velkolepých výbuchů, velké neohrožené armády vojáků, prezidenta usedajícího do kokpitu stíhačky....čekejte dál popř. se obraťte na jinou adresu. Pokud se spokojíte s komorní (čti příjemně civilní) volně plynoucí road indie movie, předkládající jentak mimochodem několik aktuálních otázek, nenutící vám však svou představu a zaujmutí jednoznačného stanoviska, mohli by být monsters snímkem pro vás. Sympatické, navzdory (díky?) své jisté naivitě. Přesto, mému subjektivnímu pohledu, neporovnatelně bližší, než drtivá většina současné megalomanské „konkurence“. Narozdíl od zdejší většiny, však nejsem přesvědčen, že Godzillaje tím snímkem, který chci od G. Edwardse vidět resp. cesta, kterou by se měl ubírat. Rád se však nechám přesvědčit o opaku..... Pouze přemýšlím, co asi mělo znamenat, to závěrečné rendezvous u benzínové pumpy. Zpočátku to vypadalo, že tihle inteligentní hlavonožci, přišli pouze omrknout současnou vyhrocenou (politickou) situaci na místní kabelovce resp. jak si stojí jejich americký soused za zdí, vzápětí však spíše na milostné hrátky s jiskřivou předehrou a možnou inspirací (popostrčením?) pro ústřední pár. Možná přišli ale pouze dotankovat. 75% zajímavý komentář (pro mě): JFL(14.4.2014)

  • Sobis87
    *****

    Film Monsters Garetha Edwardse je nízkorozpočtovým nezávislým filmem, který jakožto mnoho dalších zkoušel štěstí na filmovém festivalu, kde by se v případě úspěchu mohl dostat do širší distribuční sítě. Úspěchu se vskutku dočkal a pozitivní festivalové ohlasy byly spolu s trailerem tím hlavním, co upozornilo širší diváckou obec na tento film. Samotný název filmu budí dojem béčkové podívané, kde se to bude hemžit všemožnými monstry, čemuž napomáhala i zveřejněná synopse uvádějící, že se jedná o film, v němž „dva lidé putují skrze Mexiko zamořené nebezpečnými mimozemskými stvůrami“. Pozitivní kritiky zároveň dávaly najevo, že se nebude jednat o „pouhé béčko“ určené pro fanoušky žánru sci-fi, potažmo hororu, čímž se film Monsters okamžitě zapsal do podvědomí diváků jakožto malá událost hodna pozornosti. Po uvedení do běžné distribuce byl film však přijat značně rozpačitě, čemuž nasvědčuje 60% pozitivních z celkových 72 recenzí na serveru RottenTomatoes, průměrné hodnocení 6.6/10 na americké filmové databázi IMDB a v průměru 60% na Česko-Slovenské filmové databázi, přičemž nemálo uživatelů neváhalo dát filmu nejnižší možné hodnocení. Takové výsledky jsou v rozporu s počátečním nadšením, kdy se o filmu ještě téměř nic nevědělo, a já nepochybuji, že za pozdější negativní reakce mohou nesprávná divácká očekávání utvořená na základě zavádějícího názvu a nepříliš konkrétní synopse, neboť obojí slibovalo žánrovou podívanou, kterou Monsters ve výsledku prostě nenabízejí.________ Je pravda, že fikční svět tohoto filmu ona monstra opravdu obývají a postavy o nich často hovoří, ve filmu se však objevují poskrovnu, žánrovou funkci naplňují jen ve dvou nebo třech scénách a po většinu stopáže představují jen tušenou hrozbu, než aby byla vyobrazována explicitně a přímo zasahovala do děje. V žánrovém filmu monstra fungují jakožto hrozba pro hrdiny, což platí i pro tento film, avšak jejich působnost je zde značně omezena a místo hlavních činitelů zde figurují spíše jako pouhé články z celkového obrazu fikčního světa – stejně jako např. vědomí o zabíjejí delfínů v Japonsku dotváří naši představu o tamní kultuře, tak i existence monster ve fiktivním Mexiku představuje pouhý výřez z celku. Při pouti Japonskem můžete narazit na rybáře mordující inteligentní vodní savce, ale pokud se s nimi nepustíte do křížku, zůstávají pro vás jen vizuální „atrakcí“, což je i případ existence monster v tomto filmu. Nutno dodat, že tímto přirovnáním nezaujímám žádný osobní postoj k situaci v Japonsku a účelem předešlých řádků není prvoplánové či dokonce provokativní přirovnání japonských rybářů k „monstrům“ – jedná se čistě o nezaujatý příklad odkazující na národnostní fakta.______ S přístupem k monstrům souvisí i povolání hlavní postavy a s tím spojený koncept celého díla. Andrew je fotograf, který má za úkol dopravit dceru svého zaměstnavatele z „infikovaného“ Mexika zpět do Ameriky, přičemž plány na původně zamýšlenou bezproblémovou cestu ztroskotají a dvojice je nucena podniknout nesrovnatelně nebezpečnější pouť skrze zónu, kde se volně pohybují monstra. Andrew je dokumentarista a musí podniknout cestu skrze specifické území - film rezignuje na vyprávění uceleného příběhu založeného na kauzalitě a místo toho se přibližuje formě epizodického cestopisu – jakoby neexistoval odosobnělý vypravěč třídící události ve filmu na ty důležité pro příběh a na ty, které není nutné ukazovat, neboť nijak neposouvají vyprávění kupředu. Místo toho sledujeme dění, jako bychom byli členy Andrewova dokumentaristického štábu zobrazujícího fiktivní Mexiko ve vší své všednosti a přirozenosti. V hollywoodském filmu bychom byli svědky útoku monster na vrtulník nebo rovnou na celé město, zde vidíme už jen zdemolovaný vrak a trosky, což přidává filmu na uvěřitelnosti (v rámci mezí), neboť chybí onen scenáristický konstrukt, kdy se hrdinové vždy „náhodou“ dostanou do centra dramatického dění, aby to měl divák vše tzv. z první ruky. Samozřejmě byl tento přístup zvolen i z hlediska úspor, neboť film stál pouhých 15 000 dolarů, což je na dnešní poměry nevídaná částka a za takovou sumu se v Hollywoodu nenatočí ani ta jedna akční scéna, natož pak celý film. Při pohledu na některé scenérie či trikově náročnější scény zůstává rozum stát nad tím, jak dobře vzhledem k rozpočtu Monsters vypadají a člověk začne pochybovat o šetrnosti hollywoodských studií.______ Film Monsters je, jak již bylo řečeno, fiktivním cestopisem, ale zároveň věnuje velký prostor i ústřední dvojici a jejich pomalu se budujícímu vztahu v duchu konverzačních dramat. Trochu nadneseně by se dal tento film přirovnat k filmům Před úsvitem a Před soumrakem Richarda Linklatera, především pak tedy k druhému jmenovanému, kde se muž a žena procházejí po Paříži a rozmlouvají o všem možném. Monsters se sice nemohou pyšnit tak kvalitními dialogy jako Linklaterova konverzační série a jsou více konstruované, ale jistá podobnost tu bezpochyby je. Jak Andrew, tak i Samantha mají své osobní problémy, které postupně odhalují s narůstajícími vzájemnými sympatiemi a film funguje dobře i v této osobní rovině, i když nepřináší nic nového. Při vyprávění divák neustále zaujímá hledisko hlavních postav – např. ve scéně, kdy se dvojice plaví po řece, se za kopcem odehrává konflikt mezi armádou a monstry, přičemž veškerá akce nám zůstává ukryta a jediné, co vidíme, jsou záblesky výbuchů promítávající se do oblohy nad kopcem. V tomto ohledu se Monsters podobají Spielbergově Válce světů, kde jsme také nemohli nahlédnout na nepochybně masivní konflikt, neboť postavy nevylezly na vrchol kopce, za kterým se vše odehrávalo a raději utekly do bezpečí. Takovýto přístup je v přímém rozporu s klasickým pojetím letních blockbusterů, v nichž je každá záminka k vyobrazení nějaké divácky vděčné atrakce bez váhání využita._______ Režisér Gareth Edwards prakticky ještě více prohlubuje koncept, kterého užil Frank Darabont v Mlze, kde béčková zápletka o zrůdách schovaných ve všudypřítomném mlžném oparu sloužila jako kostra pro působivou psychologickou studii jedinců v mezních situacích. Jen v Monsters je místo psychoanalýzy hlavním cílem uvěřitelné vykreslení fikčního světa v duchu: „jak by to vypadalo, kdybychom se museli dělit o náš svět s tvory mimozemského původu“, přičemž zde nakonec nejde o žánrový film obohacený o nezvyklé prvky, nýbrž o indie film obohacený o prvky žánrové.____ Vzhledem k výše zmíněnému lze chápat rozhořčení některých diváků, kteří se v souvislosti s názvem filmu těšili na něco zcela jiného, zároveň je však třeba být shovívavý k tvůrcům a tolerovat jejich osobitou vizi, která filmový svět obohacuje nepochybně více než další žánrový destilát naplňující zaběhlé konvence. Monsters sice nejsou bezchybným filmem, avšak jako alternativa k předvídatelným hollywoodských produktům slouží velmi dobře. Nadšené reakce rozhodně nejsou nemístné, ale na druhou stranu i ony zdrcující kritiky jsou vzhledem k „nediváckosti“ celého filmu docela pochopitelné.(20.11.2010)

  • - Film byl natáčen na skutečných lokacích, často navíc bez předchozího povolení. Natáčelo se bez komparzu. (HellFire)

  • - Rozpočet filmu činil 15 000 dolarů, v kinech přitom utržil více jak 700 000 dolarů. (HellFire)

  • - Bez scenára a z dlhej chvíle vznikli so zámerom "možno z toho niečo bude" aj niektoré zábery, v ktorých sa hlavní hrdinovia predierajú džungľou. Počas nakrúcania tejto scény zrazu začali nepríjemne škriekať opice (vrešťan čierny), čo hercov značne vystrašilo. Ich autentické reakcie boli použité vo filme. (Abiosis)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace