Le Havre

Z roboty vás vykopnú, cestou sa stavíte u doktora ktorý vám povie že máte rakovinu v poslednom štádiu, prídete domov a načapáte manželku ako šuká so susedom. Zoberiete štranok a cestou po meste k najbližšiemu stromu si odskočíte do kina na Kaurismäkiho film a... Ti jebe???!!! Veď ty si najšťastnejší človek. Ako to ten Fín robí?! Neskutočná životná energia sála z jeho muví. A tie interiéry. Akoby sa zastavil čas. (07.03.2012)

Pro me velke zklamani. Strasne plochy film s topornymi herci i scenarem. Az k placi byly nektere situace, ktere pusobily velmi umele, plus neprirozene chovani postav (jak kluk utika na nadrazi pred chlapkem, ktery na nej volal policii nebo setkani Maleho Boba se zenou v restauraci). K tomu zcela nevyuzity potencial pristavniho mesta Le Havre, myslim, ze jde poznat, ze film netocil francouzsky reziser. Nemit slabost pro evropsky film, mozna bych sel s hodnocenim jeste niz. (10.02.2013)

Aki Kaurismäki který nemusí zítřky a miluje včerejšky se důmyslně zhostil tématu imigrantů. Nabídl film s nádechem starých časů o smutné realitě, zahalené do humanistické pohádky. Černá groteska postavená na známých outsiderech bránících lidské hodnoty, nabízí naději a předkládá východisko. Přístavní čtvrť Le Havre poskytuje útočiště postavám ze sousedství, které vyznávají pravé přátelství, dokáží spojit síly a společně bojovat za svobodu. Le Havre si lze okamžitě zamilovat, protože dokáže vnést radost do všedního dne. Doporučuji navštívit na letošní Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, kde bude Aki Kaurismäki a jeho filmy k vidění. (07.07.2011)

Le Havre je posmutnělou pohádkou i hřejivým humanistickým podobenstvím. Dojemný, laskavý a vizuálně překrásný příběh s jemným ironickým humorem, nenásilným sociálním poselstvím, promyšlenou symbolikou, precizní francouzštinou, psím protagonistou, uvedeným v titulcích (Laïka) a retro kulisami ze starých snímků země galského kohouta. Marcel, člověk, který instinktivně dělá správné věci bez ohledu na důsledky, mi připomínal mého dědečka, stárnoucí zpěvák Malý Bob a jeho nečekaný comeback zase Václava Neckáře, komisař Monet, stižený sem tam selektivní slepotou :), pak zlaté časy francouzské kinematografie. Po skončení zůstal lehký úsměv na tváři a pokoj na duši. Viděla jsem za svůj život stovky filmů, a tento považuji za jeden z nejkrásnějších vůbec. 10/10 „Zázraky se dějí.“ (více zde) (04.06.2012)

3,5*/5... Aki Kaurismäki nie je úplne môj favorit, ale týmto filmom si ma trochu "udobril". Svoje vlastné výrazové prostriedky a trademarky sú zachované aj v Le Havre, len k tomu pribudla väčšia ľahkosť, ešte väčší nadhľad, irónia a humor, ľudský rozmer a istá "rozprávkovosť". Neobvykle pozitivistické, ale táto poloha sa mi u tohto osobitého fína páči viac... (17.04.2012)